Přečtěte si více

Cílem řešení je využití vlastností současných povolených a nových odrůd kmínu, které se vyznačují neopadavostí a vysokým obsahem silice s podílem více jak 50 % karvonu.
Hlavní cíle projektu jsou: 1) Využití nových syntetických cytokininových derivátů pro rostlinné biotechnologie - aplikace u rekalcitrantních plodin kmínu, lnu a hrachu. 2) Zvýšená responsivita a regenerační potenciál v prašníkových / mikrosporových kulturách kmínu, lnu a hrachu aplikací derivátů cytokininů, včetně produkce haploidních a dihaploidních regenerantů. 3) Nový šlechtitelský materiál - geneticky stabilizované a fenotypově charakterizované dihaploidní linie kmínu, lnu a hrachu s vysokým potenciálem finalizace v podobě kvalitativně nových odrůd předmětných plodin.
V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc
Pro šlechtění kmínu kořenného je kromě bežných šlechtitelských metod používána také biotechnologická metoda tvorby DH rostlin. Tato metoda nebyla v čeledi Miříkovitých doposud použita kromě mrkve. Ve společenosti Agritec Šumperk je vyvíjena metodika vhodna pro použití DH u kmínu.
Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.
Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.
Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.
V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.
Na základě dotazů pěstitelů, zda se ve sklizeném kmínu mohou vyskytovat sklerocia námele, byl proveden rozbor vzorků kmínu z několika lokalit. Přítomnost námele nebyla zjištěna, jednalo se o výskyt sklerocií houby Sclerotinia sclerotiorum.
Metodika pěstování kmínu kořenného poskytuje nejen pěstitelům této plodiny ucelený návod pro zakládání, agrotechnické zásahy, sklizeň a následné využití kmínu kořenného.

Stránky