Kmín kořenný (Carum carvi L.)
Kmín je jednou z nejstarších léčivých rostlin pěstovaných u nás. Ve farmacii se z něj připravují aromatické oleje, sirupy a léčivé čaje s protikřečovým, baktericidním a fungicidním účinkem. Suchá semena se používají v pekárnách jako vhodná kořenící složka výrobků. Semena, pokrutiny a sláma se cenní jako vhodné doplňky krmiv. Kořeny kmínu i listová růžice se používají zejména v severní části Evropy jako zelenina s vysokým obsahem vitaminu C.

Stručná botanická chrakteristika
Kmín kořenný Carum carvi L. patří do řádu mrkvokvětých (Daucales), čeledi (Apiaceae).
Kmín je dvouletá rostlina, s vegetační dobou 300-340 dní. V prvním roce vytváří přízemní listovou růžici (obrázek č.1), druhým rokem poskytuje květenství (obrázek 2.) a semena (obrázek 3.). Květenství je složený okolík, květenství několika řádů, opylován především hmyzem (hmyzosnubný) a cizosprašný. Počet chromozomů 2n=20.

Obsahové látky
Kmín je pěstován zejména pro vysoký obsah silic v nažkách 2-7% (z toho karvonu 50-60% a limonenu 40-50%). Z dalších složek jsou zde zastoupeny myrcen, pinen, thujen, fenchen, kampfen, felanderen. Semena dále obsahují 13-21% tuku, 25-36% dusíkatých látek, 13-19% vlákniny, 5-18% bezdusíkatých extraktivních látek, 5-7% popelovin, 1,5% vosku a 9-13% vody. Množství a složení silice je závislé nejenom na charakteru odrůdy, ale také závislé na průběhu počasí při tvorbě a zrání plodů.

Agrotechnika
Vhodné předplodiny jsou okopaniny a obiloviny, nevhodné řepka a jeteloviny, v osevním postupu kmín zařazujeme jednou za 7 let. Kmín se pěstuje v podsevu s krycí plodinou bobovitých nebo jarních obilnin. Jsou známy formy jarní, ozimý a jednoletý (není registrován jako odrůda).

Šlechtění kmínu v ČR
Počátek šlechtění kmínu kořenného se traduje od roku 1910, kdy vznikly opadavé odrůdy Moravský (1941) a Český (1952) z krajových odrůd a Ekonom (1964). Tyto odrůdy byly opadavého typu. V roce 1978 byla registrována geneticky neopadavá odrůda Rekord. Pěstování kmínu se u nás v té době rozšířilo. Poté byly registrovány další Rekordu podobné odrůdy, Prochan (1990) a Kepron (1994). Tyto tři odrůdy dvouletého kmínu kořenného s dobrou odolností vůči vymrzání a vzdorností vůči poléhání se vyznačují i vysokým obsahem silic. Odrůda Prochan je oproti odrůdě Kepron mírně pozdnější. Zdravotní stav je průměrný. Tyto odrůdy mají vysoký kredit a jsou na evropských i světových trzích žádány. Certifikované osivo registrovaných odrůd kmínu kořenného, pocházejícího z udržovacího šlechtění zajišťuje vysokou čistotu a klíčivost a významně se podílí na výši výnosů.
Další šlechtitelé: firma Sativa Keřkov, a.s.

Šlechtitelské záměry ve firmě Agritec Šumperk, s.r.o.
Od roku 1997 se firma také spolupodílí na projektech týkajících se šlechtění kmínu kořenného (Carum carvi L.) a je aktivním členem sdružení „Český kmín“. Toto sdružení bylo založeno 21.2.1996 a zabývá se pěstováním, zpracováním a jeho cílem je hájit zájmy pěstitelů kmínu a prosazovat tuto komoditu na českém i zahraničním trhu.
Na výzkumu a šlechtění se podílí pracoviště na Mendelově Zemědělské a Lesnické Universitě v Brně a firma Agritec, s.r.o. Šumperk. V rámci řešení společného projektu udělovaného MZe na období 2004-2007 (AGKMIN-03, 4056), se využívá stávajících odrůd kmínu k získání nových odrůd pro zvýšení kvantitativních i kvalitativních znaků použitím konvenčních šlechtitelských i nových biotechnologických metod.

Kvantitativní a kvalitativní charakteristiky – cíle šlechtění
Homogenita odrůd
Výnos kolísá 0.7-2.0 t/ha
Stabilní obsah silic - vhodný poměr karvonu a limonenu (doposud 55:45)
Zkrácení vegetační doby
Odolnost vůči houbovým chorobám:
hnědá skvrnitost kmínu - Mycocentrospora acerina
choroba květenství - Phomopsis diachenii
padlí - Erysiphe heraclei
Odolnost vůči škůdcům:
Hálčivec kmínový (Aceria carvi)

Konvenční šlechtitelské metody
Rekurentní fenotypová selekce
Vynucené samoopylení
Křížení homozygotních linií
Tvorba hybridů

Biotechnologické metody
Urychlená homozygotizace (in vitro kultury)
Tvorba dihaploidů
Transgenní odrůdy

Pro řešení této problematiky jsou k dispozici maloparcelkové pokusy, na kterých bude prováděn monitoring chorob a škůdců, zaznamenávány kvantitativní hodnoty (počet větví na rostlině, počet okolíků a počet semen v okolíku a HTS) i monitoring výskytu chorob a škůdců. Pro biotechnologické metody bude rostlinný materiál pěstován a rovněž v nádobových kultury ve skleníku.
Nevýhodou bude dlouhá vegetační doba a malá konkurenceschopnosti kmínu vůči plevelným rostlinám jako jsou především heřmánkovité plevele, pcháč oset, pýr plazivý, svízel přítula.
Proto se bude sledovat spektrum plevelných druhů a výběr vhodného herbicidního přípravku a sledovat jeho případná fytotoxicita.

Obchodování a postavení na trhu
Kmín kořenný je v současné době významnou minoritní komoditou v ČR. V roce 2003 bylo známo asi 50 pěstitelů kmínu na 2500 ha po cca 20-50ha/pěstitel. V rozsahu ploch osetých kmínem zaujímá prvotní postavení Východočeský (1045 ha), Jihomoravský a Severomoravský kraj. Větší část produkce se vyváží do Německa, na Slovensko a Holandsko v cenách 35Kč/1kg. Průměrný výnos byl vzhledem k abnormálnímu průběhu počasí nižší 0.9t/ha. Zároveň je kmín dovážen ze zemí EU jako je Rakousko, Polsko i Slovensko.
Příčinami redukce pěstitelských ploch jsou zavlečení škůdců a chorob na pěstované porosty, nedodržování agrotechniky a zhoršování.