Přečtěte si více

Plant Protection Science, 2015, 51(2): 94-107. ISSN 1212-2580. [WOS:000354769600007]
Metodika popisuje postup plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum v polních testech rezistence genotypů řepky olejky a v ověřování vlastností přípravků a pomocných látek na ochranu rostlin. Jedná se o plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu S. sclerotiorum a foliární aplikaci řepky sporami patogenů L. maculans, L. biglobosa.
Cílem projektu je vypracovat technologii plošných polních inokulací včetně přípravy inokulátu, která v polních testech hodnocení zdravotního stavu zajistí zesílení infekčního tlaku houbových patogenů řepky olejky Leptosphaeria maculans, Leptosphaeria biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum.
Hlavním cílem projektu je nalézt nový mykoparazitický kmen houby Clonostachys spp.; definovat jeho vlastnosti a kultivační požadavky; nalézt a ověřit vhodnou a efektivní technologii výroby zabezpečující vysokou produkci sporulující biomasy.
Cílem projektu je získat nové poznatky z oblasti biologie, epidemiologie a rezistence významných patogenů řepky k pesticidům využitelné v rámci integrované ochrany proti nim na území České republiky.
Cílem projektu je monitoring výskytu a vývoje rezistence blýskáčků vůči insekticidům pro potřeby státní správy.
Životní prostředí je již několik desítek let znečišťováno radionuklidy z různých lidských aktivit, případně z havárií v nukleárních provozech. Cílem předpokládaného projektu je výzkum, testování a aplikace cenově dostupných a v prostředí domácích rostlin, jednak jako dlouhodobých a na velké ploše použitelných biosenzorů radiopolutantů,jednak akumulétorů radionuklidů ze zamořených půd a/nebo vod.
Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.
K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

Stránky