Publikace

Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.

Agromanuál. 2016, 11(4), 72–74. ISSN 1801-7673

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu [CD], s. 391–394. ISSN 0139-6013.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 88–91, ISBN 978-80-213-2598-2.

Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu, 207–210. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, I., ONDRÁČKOVÁ, E., VĚTROVCOVÁ, M. Význam křídlatky (Reynoutria sp.) v zemědělské krajině. Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu [CD], s. 315–318. ISSN 0139-6013.

RIV/26784246:_____/15:#0001048

In: Sborník příspěvků z konference Hluk: 25.11. – 26.11. 2015, Hluk: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 162–167, ISBN 978-80-87065-64-8.

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu, 147–150. ISSN 0139-6013

Článek popisuje výsledky testování citlivosti moravských populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.

Bioekonomika se stává jedním z rozhodujících nástrojů stabilizace a oživování ekonomiky podporovaných v rámci nastupujícího evropského rámcového programu “HORIZONT 2020“. Prosazují se nové multi-disciplinární přístupy propojující vice odvětví. Bioekonomika je založena na využití biotechnologií a surovin z obnovitelných zdrojů. Lýková vlákna jako obnovitelné zdroje přírodních vláken mají významnou úlohu v různých oblastech aplikace jako stavebnictví, textile, automotive a agrotextilie. Jedním z vývojových směrů pro využití biotechnologií je využití enzymatického zpracování lýkových vláken směřující k zefektivnění při prvotních procesech zpracování vlákenných surovin.

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Cílem prací bylo ověřit vypovídací schopnost metody umělé polní inokulace jednotlivých rostlin řepky olejky myceliem patogena Sclerotinia sclerotiorum na počátku kvetení. Princip metody spočíval ve vnesení mycelia patogena do uměle poraněného stonku rostliny. Hodnocení bylo provedeno 6. a 8. den od založení. Byla hodnocena délka a hloubka infekce u 4 genotypů řepky olejky na dvou lokalitách Opava a Rapotín. Na lokalitě Opava byl stanoven obsah glukosinolátů v osivu a ve stoncích a listech řepky v den inokulace. Větší rozdíly v napadení byly zaznamenány v prvním termínu hodnocení. Byla zaznamenána vysoká pozitivní korelace mezi hloubkou infekce 6. a 8. den v Opavě, dále mezi obsahem glukosinolátů v osivu a délkou infekce a obsahem glukosinolátů ve stoncích a hloubkou infekce. Vysoká negativní korelace byla zaznamenána mezi délkou infekce 8. den a obsahem glukosinolátů v listech a mezi obsahem glukosinolátů v osivu a listech.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 63 populací odebraných na různých lokalitách ČR v roce 2013. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí v ČR registrovaného přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

In the Czech Republic the following crops are grown as oilseeds: winter oilseed rape (Brassica napus), white mustard (Sinapis alba), sunflower (Helianthus annuus), poppy (Papaver somniferum), brown mustard (Brassica juncea), oilseed flax (Linum usitatissimum), and on a small area soybean (Glycine soja) and peanut pumpkins (Cucurbita oleifera). Areas of oilseeds increase every year particularly the proportion of winter oilseed rape. This year's rapeseed area reached 401.3 thousand hectares. Among the most important fungal diseases of oilseeds are Phoma stem canker (Phoma lingam) and white rot of oilseed rape (Sclerotinia sclerotiorum). Among the important pests of oilseeds are stem and pod weevils (Ceutorhynchus spp.), pollen beetle (Meligethes aeneus) and Brassica pod midge (Dasyneura brassicae). The second most important oil plant in the Czech Republic is sunflower with 24.6 thousand hectares grown in 2013. The most significant diseases and pests of sunflower include gray mold (Botrytis cinerea), sunflower white rot (Sclerotinia sclerotiorum) and aphids (Brachycaudus helichrysi and Aphis fabae). Poppy takes third place of the most commonly grown oilseeds with 18.36 thousand hectares grown in 2013. Downey mildew (Peronospora arborescens), leaf blight (Pleospora papaveracea and Dendryphion penicillatum) and occasionally gray mold (Botrytis cinerea) have been reported as problems. Mustard was cultivated in the Czech Republic at 16.94 thousand ha. Among the major diseases of white mustard include white rot (Sclerotinia sclerotiorum), Alternaria leaf spot of Brassica (Alternaria spp.) and gray mold of crucifers (Botrytis cinerea).

Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja

In order to investigate the genetic diversity present in the pea germplasm stored in the Albanian genebank, we analyzed 28 local pea genotypes of Albanian origins for 23 quantitative morphological traits, as well as 14 retrotransposon-based insertion polymorphism (RBIP) molecular markers. The study of morphological characters carried out during three growing seasons (2010, 2011 and 2012) had the objective of characterization of traits useful in breeding pro-grams. RBIP marker analysis revealed the genetic similarity in range from 0.06 to 0.45. ANOVA, principal component analysis (PCA) and cluster analysis was used to visualize the association among different traits. Most of the quantita-tive morphological traits showed significant differences. PCA and cluster analysis (Ward’s method) carried out for morphological traits divided the local pea genotypes into three clusters. Finally, the study identified the agronomicaly important traits which will facilitate the maintenance and agronomic evaluation of the collections.