Publikace

Příspěvek hodnotí vypovídací schopnost laboratorních a polních testů pro zhodnocení odolnosti řepky olejky ozimé k Leptosphaeria maculans. V laboratorních testech byla hodnocena odolnost k patogenu na děložních listech řepky. V polních testech bylo hodnoceno napadení stonku řepky patogenem. Polní testy byly založeny na hodnocení přirozeného infekčního tlaku patogena. Zdrojem pro přípravu inokulátů byly izoláty patogena izolované z rostlin řepky. Izoláty L. maculans byly získány z porostů řepek v České republice.

This work evaluates qualitative changes in winter caraway during seven vegetative periods of selection. In the beginning, forty five plants (e. g. 45 genotypes) were chosen from pilot experiment and were selected in following generations for the essential oil content, the carvone content and health state.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.

Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

Optimalizované regenerační protokoly jsou předpokladem pro aplikaci biotechnologických metod v programech zlepšujících vlastnosti plodin, včetně selekcí in vitro. Byl zkoumán regenerační potenciál tvorby rostlin de novo prostřednictvím organogeneze a somatické embryogeneze u bobu a lupiny. U bobu bylo dosaženo stádia zakořeňujících prýtů organogenezí z nodálních segmentů, somatická embryogeneze z kalusu byla neúspěšná. U lupiny bylo dosaženo prýtů, ale bez schopnosti zakořenit. U lupiny bylo dosaženo somatické embryogeneze, ale bez dalších vývojových stadií. Mezi druhy Lupinus albus a L.angustifolius byly pozorovány rozdíly v responzivní reakci.

Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc

V maloparcelkových výživářských pokusech byl sledován vliv předseťové a foliární aplikace hnojiv s obsahem zinku na výnosové a technologické parametry přadného lnu odrůdy Venica. Veškerá ošetření během vegetace byla standardně provedena dle metodických pokynů pro pěstování přadného lnu. Během vegetace byla sledována dynamika růstu a nástupu jednotlivých fází. Po sklizni byl hodnocen výnos semene, stonku, dlouhého a celkového vlákna a obsah zinku.

V této studii bylo analyzováno celkem 163 položek hrachu českého původu, 150 holandského a 130 německého, pomocí hodnocení 42 morfologickými a mikrosatelitními a retrotransposonovými markery. Data byla hodnocena jednak pomocí klasických výpočtů genetické vzdálenosti a shlukové analýzy, tak aplikací Bayesiánské metody umožňující spojení obou typů dat. Tyto metody byly porovnány z hlediska cílové aplikace - výběru core kolekce.

V průběhu agrobakteriální transformace je kokultivace klíčovým krokem. Odrůdy polního hrachu Adept, Komet a Menhir byly použity v řadě experimentů s aplikací kokultivačních látek – acetosyringonu, L-cysteinu, dithiothreitolu, glutathionu, maceračních enzymů – celulázy a pektinázy. Byl také testován vliv režimu osvětlení – nepřetržité světlo nebo tma. Pozitivní vliv byl zaznamenán při aplikaci acetosyringonu a L-cysteinu. Glutathion neměl vliv na efektivitu transformace ani při opakování experimentů a při různých škálách koncentrací. Dithiotreitol a macerační enzymy, které byly použity každý zvlášť i v kombinaci, měly na efektivitu transformace negativní účinek. Režim nepřetržitého osvětlení měl pozitivní vliv na frekvenci explantátů s uniformní expresí GUS.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

Byla prezentována nová data pro hodnocení genetické stability somatických embryí, embryogenních kalusů, neembryogenních kalusů a R0-regenerantů ze somatické embryogeneze ve srovnání s výchozím explantátem pomocí moderních molekulárních metod (tři odlišné DNA metody - SSR, IRAP, AFLP). Žádné profilové alternace mezi vzorky nebyly nalezeny. V případě metylačně citlivých variant byl detekován 4-8% polymorfismus.

Využitelnost přadného lnu coby produktu biomasy z důvodu odlišné technologie sklizně spočívá především v produkci stonku jako hlavního produktu. Hlavní produkt přadného lnu, stonek, je využitelný převážně v textilním průmyslu jako zdroj dlouhého vlákna a koudele. Plnohodnotné využití vedlejšího produktu, lněné slámy, je perspektivní pro výrobu kvalitního papíru, ale po tírenských úpravách i jako možnost doplňku pro směsové textilie oděvního průmyslu.

Byla studována schopnost genotypů přadného a olejného lnu odebírat z kontaminované zeminy těžké kovy. Byly zjištěny značné diference v akumulaci těžkých kovů různých genotypů lnu, dále bylo prokázáno, že vybrané genotypy lnu jsou schopny akumulovat do svých orgánů těžké kovy, zvláště kadmium, které v orgánech a v dílčích částech rostlin lnu některých genotypů bylo obsaženo i v nadlimitních hodnotách.