Publikace

Výběr květného typu levandule s vyšší užitnou hodnotou.

Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Cílem práce bylo ověření pěstování kmínu kořenného na dvou stanovištích, ve variantách bez krycí plodiny a s krycí plodinou - jarní pšenice, se všemi registrovanými odrůdami Rekord, Prochan a Kepron. Byl stanoven obsah silic a výnos. Lepší výsledky byly v RVO na pokusném stanovišti v Šumperku.

Rutinní regenerační protokol pro embryogenní suspenze stále není k dispozici. Takový protokol by znamenal důležitý nástroj pro množení, výběr mutantů a biolostickou transformaci u hrachu. Zde jsou prezentována některá metodologická data ve vztahu k vývoji embryogenních suspenzí u hrachu.

V pokusech o náhradu sóji krmným hrachem jsme v pokusné stáji vybavené běžnou technologií větrání a vytápění, provedli sérii pokusů ve kterých byla významná část potřeby proteinu pokrývána hrachem. Cílem při tom bylo zjistit, v jaké míře je možné hrách jako náhradu použít vzdor obsahu antinutričních látek u některých odrůd. Mužeme konstatovat, že hrách se může zkrmovat až do úrovně 30 - 40 % v krmné dávce bez nepříznivých výsledků na užitkovost. Předložené výsledky zřetelně ukazují, že tepelně-vlhkostní poměry stájového klimatu nejsou ani v relativně dobře vedených a běžnou technologií vybavených stájích schopny v průbehu roku zabezpečit výkrmovým turnusum prasat opovídající podmínky pro optimální růst s odpovídajícímí ekonomickými výsledky.

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

Byla provedena klasifikace 34 aktuálně pěstovaných odrůd hrachu registrovaných v České republice pomocí 42 morfologických deskriptorů, 3 isoenzymových biochemických markerů, 8 mikrosatelitních (SSR) a 2 retrotransposonových DNA markerů. Pro práci byly zvoleny takové molekulární metody, které jsou relativně jednoduché, levné a rychlé. Získané výsledky demonstrují možnosti a odlišovací schopnosti metod založených na DNA.

Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.

Šlechtění lnu ve společnosti České republice sleduje světové trendy nepotravinářského využití zemědělských plodin. Jsou vyvíjeny biotechnologické metody zlepšování lnu, které zkracují proces šlechtění. Technika prašníkové kultury urychluje proces odstranění genetické variability ve šlechtěném materiálu. Genetické transformace umožňují začlenění některých nových, ekonomicky důležitých genů do genomu vysoce výnosných odrůd lnu. V laboratořích společnosti Agritec Šumperk ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR byly obě metody zvládnuty a optimalizovány pro účely šlechtění lnu.

Konopí je tradičně používáno jako vláknitá a energetická plodina s vysokým výnosem biomasy . V posledním desetiletí se objevily první pokusy o využití konopí pro fytoremediační účely, konkrétně pro fytoextrakci těžkých kovů . Přesto, že dostupné informace o genetické varabilitě v akumulaci TK , stejně jako vliv TK na růst rostlin / parametry výnosu a kvality je velmi úlomkovitý a stále ještě není dostatečný pro komerční využití této plodiny pro rozsáhlé půdní fytoextrakce. Zde prezentujeme 3-leté studium (2001-2003) účinků Cd a Pb na růst a akumulaci TK u čtyři odrůd konopí.

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevního obrazu selat. V pokusu byl přidáván hrách odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupení této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Genetická ochrana hrachu je velmi významná. Nesnižuje výnosový potenciál a kvalitu. Výnos a kvalita perspektivních rezistentních genotypů jsou zcela srovnatelné s nejvýnosnějšími náchylnými komerčními odrůdami v letech bez výskytu padlí. Padlí hrachu je u náchylných odrůd nejzávažnější a vysoce rizikovou chorobou, drasticky redukující výnos a kvalitu. Fungicidní ochrana je u nich v letech s vysokým výskytem padlí zcela nezbytná.