Publikace

Cílem práce bylo získání informací o zdraví prospěšných látkách u hrachu – rezistentní škrob, karotenoidy, v závislosti na odrůdě a ověření možnosti jejich využití v potravinářském průmyslu. Byla sledována změna kvality v procesu dozrávání- stanovení optimální technologické zralosti, obsah a stabilita barviv, vhodnost suroviny pro průmyslové zpracování - konzervování, mražení a sušení. Na druhé straně byla ověřena i míra rizik - výskyt patogenů, mykotoxinů a těžkých kovů v semenech hrachu. Nové poznatky se uplatní při cíleném šlechtění hrachu určeného pro potravinářský průmysl.

Pro transformace hrachu byl vytvořen nový konstrukt s fúzním proteinem SPI2:GFP tak, aby byla možná nedestruktivní detekce transformovaných tkání a studium lokalizace v buňce. Vstupní kazeta pUCA7-TX s genem gmspi2 – proteázovým inhibitorem izolovaným z hedvábí fúzovaným sekvencí GFP (green fluorescent protein) pod promotorem 35S (triple X) a OCS terminátorem.

Práce se zaměřila na identifikaci bodových mutací v kódující čáasti genů FAD3A a B pro desaturázy lnu, projevující se nízkým obsahem kyseliny linolenové. Byly ověřeny a dále vyvinuty CAPS PCR markery umožňující efektivní výběr. V případě hrachu byla ověřeny a na roszáhlem souboru deklarovaných donorů testovány recesivní mutace v genu eIF4E/sbm-1 lokusu. Byly vyvinuté nové spolehlivé PCR markery využitelné ve šlechtitelském procesu.

V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.

Článek popisuje studium některých faktorů (komponent kultivačních médií) ovlivňujících výtěžnost metody genetické transformace a metody prašníkové kultury u lnu. Je zde popsán vliv thiaminu na kalogenezi a organogenezi v prašníkové kultuře, vliv Ca++ iontů na regeneraci pupenů ze segmentů hypokotylů, vliv sacharózy na produkci prýtů v kultuře mnohonásobných prýtů a vliv sacharózy a MoO4-- iontů na frekvenci zakořeňování prýtů z této kultury. Součástí studie je testování linií olejného i přadného lnu vyprodukovaného metodou prašníkové kultury.

Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.

Metodika popisuje in vitro regeneraci dihaploidních rostlin lnu metodou prašníkové kultury. Celý postup je rozdělen na jednotlivé kroky, které jsou podrobně vysvětleny. Součástí metodiky jsou receptury všech potřebných kultivačních médií. Metodika slouží šlechtitelům k rychlé stabilizaci šlechtitelského materiálu lnu při tvorbě nových odrůd a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.

Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.

Byla získána data o šíření mikrosatelitních repetic v genomu rostlin čeledi Fabaceae pomocí transpozice nového Ty1-copia MARTIAN 8.5 kb long retrotransposonu. Tento byl isolován a popsaná z genomu hrachu setého, na základě analýzy 45 SSR sekvencí nesoucích TC repetici. Byla zjištěna vysoká evoluční konzerovanost především koncové LTR oblasti v rámci čeledi Fabaceae.

Byla hodnocena část národní kolekce lnu, analyzován pasportní deskriptor ACCENAME, detekováno 12 domnělých duplikací, 1 triplikace a 1 kvadruplikace a ty byly dále studovány z hlediska květní morfologie pomocí digitální obrazové analýzy (DOA). Byly zjištěny parametry DOA Area, MaxFeret a Circularity a na základě jejich hodnocení statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými genotypy.

Presentovány jsou specifická data z oblasti transkriptomiky, genomiky, proteomiky modelových luskovin v konfrontaci s plodinami jako je hrách, bob a jiné luskoviny.

Pro zvýšení procenta transformovaných pletiv na explantátech po kokultivaci s Agrobacteriem byl sledován vliv odstranění epidermis z hypokotylu, vliv různé doby kokultivace a různých koncentrací acetosyringonu. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 100mg/l acetosyringonu a doba trvání kokultivace 10 minut. Odstranění epidermis zvýšilo procento transformovaných pletiv o 11,75 %.

Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).

V příspěvku jsou konfrontovány data získaná ze znalosti genomu modelových rostlin se současnými možnostmi jejich využití pro šlechtění plodin, s důrazem na luskoviny. Od genových sbírek jako zdroje cenných vlastností, DNA markery až po GMO technologie.

Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.

Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.