Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Šlechtění lnu ve společnosti České republice sleduje světové trendy nepotravinářského využití zemědělských plodin. Jsou vyvíjeny biotechnologické metody zlepšování lnu, které zkracují proces šlechtění. Technika prašníkové kultury urychluje proces odstranění genetické variability ve šlechtěném materiálu. Genetické transformace umožňují začlenění některých nových, ekonomicky důležitých genů do genomu vysoce výnosných odrůd lnu. V laboratořích společnosti Agritec Šumperk ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR byly obě metody zvládnuty a optimalizovány pro účely šlechtění lnu.

Konopí je tradičně používáno jako vláknitá a energetická plodina s vysokým výnosem biomasy . V posledním desetiletí se objevily první pokusy o využití konopí pro fytoremediační účely, konkrétně pro fytoextrakci těžkých kovů . Přesto, že dostupné informace o genetické varabilitě v akumulaci TK , stejně jako vliv TK na růst rostlin / parametry výnosu a kvality je velmi úlomkovitý a stále ještě není dostatečný pro komerční využití této plodiny pro rozsáhlé půdní fytoextrakce. Zde prezentujeme 3-leté studium (2001-2003) účinků Cd a Pb na růst a akumulaci TK u čtyři odrůd konopí.

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevního obrazu selat. V pokusu byl přidáván hrách odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupení této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevniho obrazu selat. V pokusu bylo porovnáváno zkrmování kontrolní krmné směsi se stopovým zastoupením krmného hrachu (Gotik) a směsi s vyšším zastoupením krmného hrachu odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupeni této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

Účinné regenerační systémy patří k nejdůležitějším předpokladům úspěšné genetické transformace. Obecně je většina luskovin považována za obtížně geneticky transformovatelné. V případě hrachu byly pro genetickou transformaci pomocí Agrobacteria využity tři techniky (embryogeneze, organogeneze a in vivo). Plazmid obsahoval reporterový gen uidA a selekční geny nptII nebo bar.

Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Produkce dihaploidního materiálu kmínu ozimého cestou pylové embryogeneze byla testována na 10 vybraných materiálech. Sledovala se rozdílnost reakce genotypu na indukcní podmínky in vitro, Vytvárená metodika prinesla mnoho aspektu, které mají vliv na úspešnost indukce embryí a na jejich další regeneraci v in vivo podmínkách. Flow-cytometrické stanovení ploidie získaných regenerantu poukazuje na vysoké zastoupení haploidních rostlin, které byly kolchicnovány pro produkci fertilního ciste homozygotního materiálu. Dihaploid production of winter type of caraway via pollen embryogenesis were tested on 10 selected breeding materials. differences in response of the genotypes during in vitro induction conditions were observed. Established method show on many factors, which significant effect efficiency of embryos production and their followed regeneration under in vivo conditions. Flow cytometry determination of ploidy level of the obtained regenerated plants shown on high percentage of haploid plant mater

Postup agrobakteriální genetické transformace vycházející ze trí ruzných regeneracních systému (indukce organogeneze z apikálních meristému, nodálních segmentu a regenerace upravených klícících semen) byl overen u 6 genotypu. Byly odzkoušeny ruzné podmínky kokultivace - vliv sonikace, vakuové infiltrace, chemických aditiv (acetosyringone, azacytidine, glutathione, dithiothreitol, L-cystein) a optimalizovány podmínky pro jednotlivé regneracní systémy. Potenciálne transgenní linie byly testovány histochemicky a analyzovány molekulárne PCR a Southern blot. Prenos transgenu byl overen do generace T3. Metodika je pripravena pro transformace konstrukty nesoucími šlechtitelsky a spotrebitelsky využitelné vlastnosti.

Metodický návod byl napsán pro pracoviště provádějící inokulační testy v rámci řešení projektu. Metodický návod obsahuje: - popis klimatických podmínek ve kterých testy probíhají, - popis přípravy inokula, - postup při inokulaci, - stupnici pro hodnocení inokulace.

Cd a Pb představují nejčastěji distribuované škodliviny na zemědělsky využívané půdy. Odrůdy přadného a olejného lnu byly hodnoceny ve čtyřletém přírodně simulovaném experimentu (2001-2004) na jejich toleranci, příjem a akumulaci Cd a Pb. Obecně lze říci, že oba typy lnu dobře snášely zvýšené koncentrace těžkých kovů půdy bez dramatických vlivů na růst rostlin a vývoj. Geneticky založené rozdíly (odrůdové rozdíly) byly pozorovány v přejímání a akumulaci Cd a Pb.

Pomocí 42 morfologických a několika molekulárních markerů, 6 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP retrotransposonových markerů bylo získáno celkem 51 hodnotitelných znaků, na jejichž základě byly vypočítány genetické vzdálenosti a provedena shluková analýza jednak morfologických tak i DNA dat. Zjištěná genetická struktura poslouží jednak k cílovému získání core kolekce, odstranění duplikací a racionalizaci šlechtění.

Komplexní hodnocení hospodaření zemědělských podniků a dopadů na životní prostředí s využitím modelu REPRO