Kmín kořenný (Carum carvi L.)
Kmín je jednou z nejstarších léčivých rostlin pěstovaných u nás. Ve farmacii se z něj připravují aromatické oleje, sirupy a léčivé čaje s protikřečovým, baktericidním a fungicidním účinkem
Suchá semena kmínu se používají v pekárnách jako vhodná kořenící složka výrobků. Semena, pokrutiny a sláma se cenní jako vhodné doplňky krmiv. Kořeny kmínu i listová růžice se používají zejména v severní části Evropy jako zelenina s vysokým obsahem vitaminu C.
Stručná botanická chrakteristika
Kmín kořenný Carum carvi L. patří do řádu mrkvokvětých (Daucales), čeledi (Apiaceae). Kmín je dvouletá rostlina, s vegetační dobou 300–340 dní. V prvním roce vytváří přízemní listovou růžici (obrázek č.1), druhým rokem poskytuje květenství (obrázek 2.) a semena. Květenství je složený okolík, květenství několika řádů, opylován především hmyzem (hmyzosnubný) a cizosprašný. Počet chromozomů 2n=20.
Obsahové látky
Kmín je pěstován zejména pro vysoký obsah silic v nažkách 2–7 % (z toho karvonu 50–60 % a limonenu 40–50 %). Z dalších složek jsou zde zastoupeny myrcen, pinen, thujen, fenchen, kampfen, felanderen. Semena dále obsahují 13–21 % tuku, 25–36 % dusíkatých látek, 13–19 % vlákniny, 5–18 % bezdusíkatých extraktivních látek, 5–7 % popelovin, 1,5 % vosku a 9–13 % vody. Množství a složení silice je závislé nejenom na charakteru odrůdy, ale také závislé na průběhu počasí při tvorbě a zrání plodů.
Agrotechnika
Vhodné předplodiny jsou okopaniny a obiloviny, nevhodné řepka a jeteloviny, v osevním postupu kmín zařazujeme jednou za 7 let. Kmín se pěstuje v podsevu s krycí plodinou bobovitých nebo jarních obilnin. Jsou známy formy jarní, ozimý a jednoletý (není registrován jako odrůda).
Šlechtění kmínu v ČR
Počátek šlechtění kmínu kořenného se traduje od roku 1910, kdy vznikly opadavé odrůdy Moravský (1941) a Český (1952) z krajových odrůd a Ekonom (1964). Tyto odrůdy byly opadavého typu. V roce 1978 byla registrována geneticky neopadavá odrůda Rekord. Pěstování kmínu se u nás v té době rozšířilo. Poté byly registrovány další Rekordu podobné odrůdy, Prochan (1990) a Kepron (1994). Tyto tři odrůdy dvouletého kmínu kořenného s dobrou odolností vůči vymrzání a vzdorností vůči poléhání se vyznačují i vysokým obsahem silic.
Odrůda Prochan je oproti odrůdě Kepron mírně pozdnější. Zdravotní stav je průměrný. Tyto odrůdy mají vysoký kredit a jsou na evropských i světových trzích žádány. Certifikované osivo registrovaných odrůd kmínu kořenného, pocházejícího z udržovacího šlechtění zajišťuje vysokou čistotu a klíčivost a významně se podílí na výši výnosů. Další šlechtitelé: firma Sativa Keřkov, a.s. Šlechtitelské záměry ve firmě Agritec (Šumperk).
Od roku 1997 se firma Agritec také spolupodílí na projektech týkajících se šlechtění kmínu kořenného (Carum carvi L.) a je aktivním členem sdružení „Český kmín“. Toto sdružení bylo založeno 21. 2. 1996 a zabývá se pěstováním, zpracováním a jeho cílem je hájit zájmy pěstitelů kmínu a prosazovat tuto komoditu na českém i zahraničním trhu. Na výzkumu a šlechtění se podílí pracoviště na Mendelově Zemědělské a Lesnické Universitě v Brně a firma Agritec.
V rámci řešení společného projektu udělovaného MZe na období 2004–2007 (AGKMIN–03, 4056), se využívá stávajících odrůd kmínu k získání nových odrůd pro zvýšení kvantitativních i kvalitativních znaků použitím konvenčních šlechtitelských i nových biotechnologických metod.
Kvantitativní a kvalitativní charakteristiky – cíle šlechtění:
- Homogenita odrůd
- Výnos kolísá 0.7–2.0 t/ha
- Stabilní obsah silic – vhodný poměr karvonu a limonenu (doposud 55:45)
- Zkrácení vegetační doby
Odolnost vůči houbovým chorobám:
- hnědá skvrnitost kmínu – Mycocentrospora acerina
- choroba květenství – Phomopsis diachenii
- padlí – Erysiphe heraclei
Odolnost vůči škůdcům:
- Hálčivec kmínový (Aceria carvi)
Konvenční šlechtitelské metody
- Rekurentní fenotypová selekce
- Vynucené samoopylení
- Křížení homozygotních linií
- Tvorba hybridů
Biotechnologické metody
- Urychlená homozygotizace (in vitro kultury)
- Tvorba dihaploidů
- Transgenní odrůdy
Pro řešení této problematiky jsou k dispozici maloparcelkové pokusy, na kterých bude prováděn monitoring chorob a škůdců, zaznamenávány kvantitativní hodnoty (počet větví na rostlině, počet okolíků a počet semen v okolíku a HTS) i monitoring výskytu chorob a škůdců. Pro biotechnologické metody bude rostlinný materiál pěstován a rovněž v nádobových kultury ve skleníku. Nevýhodou bude dlouhá vegetační doba a malá konkurenceschopnosti kmínu vůči plevelným rostlinám jako jsou především heřmánkovité plevele, pcháč oset, pýr plazivý, svízel přítula. Proto se bude sledovat spektrum plevelných druhů a výběr vhodného herbicidního přípravku a sledovat jeho případná fytotoxicita.
Obchodování a postavení na trhu
Kmín kořenný je v současné době významnou minoritní komoditou v ČR. V roce 2003 bylo známo asi 50 pěstitelů kmínu na 2 500 ha po cca 20–50ha/pěstitel. V rozsahu ploch osetých kmínem zaujímá prvotní postavení Východočeský (1 045 ha), Jihomoravský a Severomoravský kraj. Větší část produkce se vyváží do Německa, na Slovensko a Holandsko v cenách 35 Kč/1kg. Průměrný výnos byl vzhledem k abnormálnímu průběhu počasí nižší 0,9t/ha. Zároveň je kmín dovážen ze zemí EU jako je Rakousko, Polsko i Slovensko. Příčinami redukce pěstitelských ploch jsou zavlečení škůdců a chorob na pěstované porosty, nedodržování agrotechniky a zhoršování.