Přečtěte si více

Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu konopí setého – Cannabis sativa L. Doposud nebyla zpracována komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny k produkci bioplynu. V úvodu metodiky je popsána základní botanická charakteristika rostliny a jsou specifikovány půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace silážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr poskytuje přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací bllýskáčků, krytonosců šešulových a dřepčíků rodu Phyllotreta k několika skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty)

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.

The aim of this work was to verify usefulness of image analyses software to determine genotype differences on quantitative linseed traits (Linum usitatissimum L.). Also the goal was to propose new quantitative characters of seeds suitable for determination infra-specific differences. The study was realized on seeds of 6 linseed genotypes from two harvested years – 2010 (5 genotypes), 2012 (5 genotypes). The 7 quantitative traits measured on whole seeds and 3 quantitative traits measured on longitudinal seed section were chosen. Seed samples were randomly selected from genetically and physically purified seeds. The experimental data were obtained by the software for image analysis with module for automatic measurement, from detailed digital images. The methodology for measuring parameters in micropyle region of flax seeds was proposed. According to results of descriptive statistics was found out that the smallest seeds had genotype Oural and the biggest seeds had genotypes Flanders and Recital. The three newly proposed characters from micropyle region of seed had shown higher variability than the traits measured on the whole seeds. Coefficient of variation had mostly values more than 10 %. The One- Way ANOVA confirmed statistically significant differences (p 0.05) between all analysed samples in chosen quantitative traits. The results of the post hoc means comparison revealed that genotype Recital received the highest values of means and significantly differentiated from means of genotype Oural in the traits measured on whole seeds in both harvested years. Also there was found out that the Pearson correlation coefficient was mostly around r = 0.50 (p 0.001), except two cases among traits - Area - Feret ratio and Diameter – Feret ratio. The correlations between parameters of micropyle seed region were found very weak (r 0.50; p 0.001).

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Zaplevelování porostů olejného lnu způsobuje nejen přímé kvantitativní škody spočívající ve sníženém výnosu semene, ale zároveň přispívá k rozvoji chorob lnu, zhoršuje podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zhoršuje kvalitu semene a také může snižovat, pro případné další využití, kvalitu krátkého vlákna a koudele. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany olejného lnu byly založeny maloparcelní polní pokusy, na kterých byly aplikovány preemergentně i postemergentně vybrané herbicidy proti běžně se vyskytujícím dvouděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale především selektivita vůči rostlinám lnu. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele, při zachování požadované selektivity vůči rostlinám olejného lnu.

There were cheeses produced from raw cow’s milk and from mixed milk compared. Mixed milk contained small ruminants’ milk (goat’s and ewe’s milk) and cow’s milk in diff erent proportions. There were technological, physical and health parameters, mineral composition, microbiological indicators and sensory quality evaluated. Cow’s milk, compared to mixed milk, contained markedly lower amounts of fat, protein, casein, total solids, solids non fat, urea and acetone and higher values of lactose, citric acid and free fatty acids and showed signifi cantly lower values of somatic cell count. Mixed milk showed lower (better) results for freezing point depression, markedly higher titration acidity and higher values for Ca, Mg, K, P, Cu, Mn and Zn. The results of microbiological analyses confi rmed good hygienic quality in terms of total count of mesophlic, psychrotrophic and thermoresistant bacteria and coliforms. Negative incidence of L. monocytogenes and mostly negative incidence of S. aureus are important results and confi rmed high quality of raw material for cheese production. None of S. aureus strains were confi rmed as MRSA. The results of sensory evaluation showed no signifi cant diff erences between cheeses originated from cow’s milk and cheeses from mixed milk.

Ve vegetační sezóně 2013/2014 probíhal na Šumpersku a Opavsku opět monitoring fomového černání stonku řepky a bílé hniloby řepky. Na 3 lokalitách Rapotín, Kujavy a Opava byly založeny maloparcelkové polní pokusy v řepce odrůdy Orion s plošnou polní inokulací patogeny L. maculans a S. sclerotiorum. Navýšení napadení řepky olejky po inokulaci bylo u L. maculans, L. biglobosa až 16 % a u S. sclerotiorum až 6,75 % oproti přirozenému infekčnímu tlaku patogenů. Na fungicidně ošetřených parcelách bylo napadení potlačeno a byl pozitivně ovlivněn výnos. Na 48 lokalitách v obou regionech byl vyhodnocen výskyt bílé hniloby řepky a stanoven poměr primární a sekundární infekce původcem choroby. Dle získaných výsledků letos převažoval primární typ infekce nad sekundárním. Ve 13 porostech na Opavsku nebyla infekce zaznamenána vůbec.

Cílem metodiky jsou informace o možnostech biologické ochrany rostlin s využitím hub rodu Clonostachys proti půdním fytopatogenním houbám a využití této metody pro pěstitelskou praxi. Směsný přípravek se vyznačuje vyšší a rychlejší mykoparazitickou účinností proti širšímu spektru fytopatogenních hub. Degraduje půdní fytopatogenní houby Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotium cepivorum, Botrytis cinerea, Fusarium solani, Fusarium oxysporum, Bipolaris sorokiniana, Mycocentrospora acerina, Colletotrichum spp., Alternaria spp. aj. Přípravek aplikovaný na osivo, sadbu nebo do půdy pozitivně ovlivňuje zdravotní stav a výnos rostlin. Snižuje četnost výskytu fytopatogenní mykoflory na osemení a v rhizosféře rostlin.

Jsou popsány dvě strategie infekce ozimé řepky hlízenkou - infekce askosporami přes květní plátky a přímá infekce báze rostliny myceliem ze sklerocií a důsledky obou těchto možností pro pěstitele. Dále je uveden přehled možností ochrany řepky proti tomuto patogenu.

Fomové černání stonku řepky se dlouhodobě monitoruje na vybraných lokalitách ČR. Je známa základní bionomie obou patogenů L. maculans /L. biglobosa. Výskyt choroby je však ročníkou zálěžitostí a míra škodlivosti je závslá na mnoha faktorech. Příspěvek informuje o rozšíření obou patogenů na sledovaných lokalitách, možnostech integrované ochrany rostlin, metody signalizace i výběr fungicidních přípravků vhodných k potlačení patogena.

Byl sledován výskyt meticilin rezistentních bakterií Staphylococcus aureus v chovech prasat. Bylo vyšetřeno 29 zvířat pocházejících z pěti farem a ze tří krajů České republiky. Na dvoufarmách byla prokázána přítomnost kmenů MRSA. Kmeny byly izolovány z kožních lézí a ze stěrů z nosní sliznice. Dále byl sledován výskyt MRSA na osmi porážkách prasat. Bylo odebráno 274 vzorků stěrů od zvířat z 26 farem. U stěrů z dutiny tělní bylo detekováno 14 kmenů MRSA (7,5 %) a u stěrů nosní sliznice 2 kmeny MRSA (2,3 %).

Main conclusion Vavilovia formosa (Stev.) Fed. is a scientifically valuable common ancestor of the plant tribe Fabeae and also important in breeding and agronomy studies of the cultivated Fabeae, but it is close to extinction. A concerted academic and geovernmental effort is needed to save it. Since 2007, an informal international group of researchers on legumes has been working to increase awareness of Vavilovia formosa (Stev.) Fed., a relict and endangered wild-land relative to crop plant species. A majority of the modern botanical classifications place it within the tribe Fabeae, together with the genera vetchling (Lathyrus L.), lentil (Lens Mill.), pea (Pisum L.) and vetch (Vicia L.). V. formosa is encountered at altitudes from 1,500 m up to 3,500 m in Armenia, Azerbaijan, Georgia, Iran, Iraq, Lebanon, Russia, Syria and Turkey. This species may be of extraordinary importance for broadening current scientific knowledge on legume evolution and taxonomy because of its proximity to the hypothetical common ancestor of the tribe Fabeae, as well as for breeding and agronomy of the cultivated Fabeae species due to its perenniality and stress resistance. All this may be feasible only if a concerted and long-term conservation strategy is established and carried out by both academic and geovernmental authorities. The existing populations of V. formosa are in serious danger of extinction. The main threats are domestic and wild animal grazing, foraging, and early frosts in late summer. A long-term strategy to save V. formosa from extinction and to sustain its use in both basic and applied research comprises much improved in situ preservation, greater efforts for an ex situ conservation, and novel approaches of in vitro propagation.

ONDRÁČKOVÁ, E. Houbové choroby lupiny a fungicidní ochrana v roce 2014. Úroda. 2015, 63(6): 87–89. ISSN 0139-6013

Rostlinolékař. 2015, 26(5), 34–35. ISSN 1211-3565.

In: Sborník z konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10. – 11. 12. 2014, Praha a Větrný Jeníkov: ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby, Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka BIO, 2015, 127-129. ISBN 978-80-213-2598-2