Přečtěte si více

The mycoparasitic efficiency of 28 strains/isolates of Clonostachys rosea f. rosea and Clonostachys rosea f. catenulata against the pathogenic fungus Bipolaris sorokiniana was determined in dual cultures on Czapek-Dox nutrient agar. Strains with low and medium efficiency were antagonistically inhibited by B. sorokiniana, and inhibitory zones were formed between the colonies of both fungi. The mycelium of Clonostachys strains with high efficiency overgrew and degraded B. sorokiniana colonies without formation of an inhibitory zone. In dual cultures, Trichoderma sp. and the most effective Clonostachys strains degraded B. sorokiniana colonies within 3 to 5 and 12 to 15 days, respectively. When rye seeds were treated with a mixture of C. rosea f. rosea, Trichoderma sp. and B. sorokiniana, development of B. sorokiniana on both seeds and seedlings was reduced when compared with a B. sorokiniana treatment. The treatment of rye seeds with Clonostachys and Trichoderma had a positive effect on seed germination and seedling length.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.

In an attempt to enhance the phytoextraction capacity of L. usitatissimum through overproduction of an efficient heterologous Cd-binding peptide, we engineered linseed breeding line AGT 917 to constitutively express genetic fusion of α-domain of mammalian metallothionein 1a (αMT1a) and β-glucuronidase gus gene under the control of CaMV 35S promoter. An improved transformation protocol was developed. When tested in soils amended with Cd at 20 and 360 mg kg-1, the mature αMT1a::gus plants accumulated more Cd than parental AGT 917: the stem Cd concentrations in the best performing αMT1/2 line were 3.3- and 1.9-fold higher, respectively. Moreover, hypocotyl explants of αMT1/2 line showed 1.7-fold higher biomass than those of AGT 917 on media containing 15 mg Cd l-1, indicating that αMT1a::gus did confer higher Cd tolerance to engineered plant. Overproduction of metal-binding peptides thus appears to be a viable strategy for the production of L. usitatissimum with improved phytoremediation capacity

Ošetření trávníků biologickým přípravkem na bázi mykoparazitických hub Clonostachys rosea a Trichoderma asperellum na lokalitách Zubří, Rožnov pod Radhoštěm a Vikýřovice redukovalo počet druhů parazitické a saprofytické mykoflory trávníků o 28–48 % a snížilo intenzitu jejich sporulace o 42,9–76,6 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Fungicidní ošetření přípravky na bázi azoxystrobinu samostatně nebo v kombinaci s biologickým přípravkem redukovala intenzitu sporulace patogenních a saprofytických hub o 63,3–87,8 % oproti kontrole. Kombinované ošetření trávníků s fungicidním přípravkem zabezpečuje účinnou ochranu trávníků proti chorobám, na které nejsou biologické přípravky účinné (Laetisaria, Erysiphe, Puccinia).

V letech 2011 až 2013 byla prováděna signalizace výskytu askospor patogena Sclerotinia sclerotiorum na petálech řepky a následně před sklizní zhodnocen výskyt bílé hniloby řepky ve sledovaných pokusných porostech na Šumpersku a Opavsku. Na výskyt choroby má vliv především průběh počasí, zejména půdní vlhkost v dubnu a suma srážek v průběhu kvetení, dalším faktorem je vliv lokality a přítomnost patogenu v porostech. Výskyt bílé hniloby na obou sledovaných lokalitách v roce 2011 byl hodnocen jako střední až vyšší, v letech 2012 a 2013 jako nízký až střední. Nízký úhrn srážek v průběhu kvetení v posledních 2 letech, sucho a nadprůměrné teploty ovlivnily výsledky signalizace, kdy procento infikovaných petálů činilo od 0 do 6 % v Rapotíně a 0 až 35 % v Opavě. Nejvyšší infekci petálů v roce 2011 odpovídaly i nejvyšší výskyty bílé hniloby řepky 48 % v Rapotíně a 29 % v Opavě. V roce 2013 bylo do sledování zařazeno hodnocení výskytů primární a sekundární infekce v provozních porostech řepky na Šumpersku a Opavsku. Na sledovaných lokalitách převažovala sekundární infekce rostlin askosporami patogenu.

Od roku 2000 probíhá v ČR testování nových genotypů ozimé řepky v mezistaničních předzkouškách výkonu na vybraných stanovištích. Byly posuzovány zejména hospodářské vlastnosti včetně vyhodnocení výnosu a odolnosti vůči významným houbovým patogenům, které představuje Leptosphaeria maculas / L. biglobosa (původce fomové hniloby brukvovitých) a Sclerotinia sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky). Nové genotypy ozimé řepky pocházely ze šlechtitelských stanic v Opavě, Chlumci nad Cidlinou a ve Slapech a byly testovány na vybraných lokalitách v Šumperku, Chlumci nad Cidlinou a v Kujavách. V letech 2010 až 2012 bylo každoročně testováno na 50 nových materiálů. Získané výsledky potvrdily šlechtění odolnějších materiálů vůči sledovaným houbovým patogenům při dosažení stabilního výnosu. Původ genotypů průkazně neovlivnil získané výsledky jejich odolnosti, přesto nejvyšší průměrné hodnoty odolnosti vůči vybraným patogenům před sklizní byly pozorovány u genotypů ze šlechtitelské stanice Opava a Chlumec nad Cidlinou.

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Byl otestován soubor 13 kmenů Clonostachys a 6 kmenů Chaetomium na mykoparazitickou účinnost proti patogenním houbám Rhizoctonia solani, Alternaria alternata a Botrytis cinerea. Testované kmeny mykoparazitických hub byly získány ze Sbírky kultur hub katedry botaniky PřF UK (CCF) v Praze. Největší mykoparazitická účinnost byla zjištěna u kmenů Clonostachys rosea (CCF 4182) a Clonostachys catenulata (CCF 4184). U kmenů z rodu Chaetomium nebyla mykoparazitická účinnost zjištěna. Pouze kmen Chaetomium globosum (CCF 3429) byl vysoce antagonistický proti houbám Botrytis cinerea a Alternaria alternata.

Metodika je primárně určena pro oblast ekologického zemědělství. Výsledky předkládané inovované technologie pěstování luskovino-obilních směsek se zahrnutím nových typů odrůd se mohou stát přínosnými i pro oblast integrovaného a konvenčního zemědělství. Protože současná produkce osiv pocházejících z ekologického zemědělství je naprosto nedostatečná, je tato metodika určena i producentům osiv, kteří mohou využít výhod spočívajících ve schopnosti luskovino-obilních směsek omezovat a potlačovat rozvoj a šíření chorob a škůdců. Pokud totiž nebude problému produkce ekologických osiv věnována potřebná pozornost, může být vážně ohrožen další vývoj ekologického zemědělství v ČR. Jako nepříliš optimální řešení by pak přicházel v úvahu pouze úplný dovoz osiva pro ekologické zemědělství ze zemí EU.

Příspěvek reaguje na změny hospodářského typu u lnu setého Linum usitatissimum L. pěstovaného v České republice. Pěstování a šlechtění přadného lnu bylo v České republice prakticky ukončeno a veškerá pozornost se v současnosti zaměřuje na šlechtění a pěstování olejného lnu. Pro zvýšení užitkovosti olejného lnu jsou v příspěvku prezentovány a diskutovány různé směry šlechtění s cílem diferenciace konečného produktu pro vybranou cílovou skupinu uživatelů.

Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja

V příspěvku jsou popisovány výsledky testování citlivosti subpopulací Meligethes aeneus ze střední a jižní Moravy (ČR) na insekticidy (zejména esterické pyretroidy) v letech 2010 - 2012. Výskyt rezistentních populací byl zaznamenán. Antirezistentní strategie jsou silně doporučovány.

Předkládaná metodika je vystavěna na podobných výchozích principech, tedy na monitoringu letové aktivity dospělců v porostech pomocí žlutých misek a na rozborech sběrů z misek. Také rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu je přijímáno a termín aplikace je určován na základě výsledků pravidelně se opakujících rozborů dospělých brouků zachycených v miskách. Rozdíl oproti předcházejícím metodikám je dán mírou podrobnosti rozborů. V předkládané metodice je kladen důraz nejen na zaznamenávání počtů jedinců důležitých druhů v jednotlivých sběrných dnech, ale především na rozlišení samců a samic u důležitých druhů (k. čtyřzubého a k. řepkového) a u samic pak o určení jejich připravenosti na kladení (na základě stavu ovogeneze v ovariolách). Rozdíl tedy spočívá v míře podrobnosti rozborů sběrů dospělců z misek. Na základě podrobných rozborů sběrů lze výrazně zpřesnit rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu a načasování případné insekticidní aplikace (též s ohledem na určitý druh insekticidu). Smysluplné využití metodiky pro praktické účely předpokládá u uživatele určité rostlinolékařské znalosti (užitá zemědělská entomologie vyučovaná na zemědělských univerzitách) a jednoduché laboratorní vybavení (entomologické pomůcky: měkké pinzety, zahnutá jehla; lupa umožňující 12–40 násobné zvětšení).

The main objective of this paper is to present possibilities of growing intercrops of peas and spring cereals under Czech conditions. This may support an expansion of legume cereal intercropping, to ensure a larger diversity in the crop rotations on arable land in the CR, especially in organic farming systems. Thereby, it may help Czech organic farmers to become more self-sufficient with fodder for their bred animals. Intercropping of grain legumes and cereals is a promising theme in organic farming for its potential for increasing and stabilizing yields, reducing weed pressure and sustaining plant health. Increasing self-sufficiency with fodder is in agreement with the principles of organic agriculture, and it reduces the risks related to the import of soy protein that may be admixed with GM soya. In 2008–2011, plot trials with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were examined to find suitable varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed intercrop. Results show that intercropping peas and spring cereals influences yield stabilization in comparison with monocultures. The results also show that pea grown in intercrops in organic farming might have a high yield potential under favourable conditions.

Odrůdy olejných lnů a konopí setého byly studovány jak z hlediska kvantitativních parametrů výnosu semene, stonku a vlákna, tak z pohledu kvalitativních parametrů obsahu mastných kyselin, tuku a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů a konopí setého vykázaly průkazné meziodrůdové rozdíly výnosových faktorů i kvalitativních parametrů.

Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.

Metodika popisuje postup plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum v polních testech rezistence genotypů řepky olejky a v ověřování vlastností přípravků a pomocných látek na ochranu rostlin. Jedná se o plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu S. sclerotiorum a foliární aplikaci řepky sporami patogenů L. maculans, L. biglobosa.

Dřepčíci (Phyllotreta spp., Psylliodes spp.) a pilatka řepková (Athalia rosae) patří k lokálním, v některých letech vážným škůdcům. V našich pokusech byly testovány účinnosti insekticidních látek ze skupiny pyretroidů, neonikotinoidů, organofosfátů na jedince dřepčíků sbíraných v letech 2012 – 2013 a housenice pilatky řepkové v roce sbírané v roce 2014 dle metodiky IRAC 011, 021 a 025. Tyto látky dosahovaly u většiny testovaných sub-populací účinnosti 100 %. Housenice pilatky řepkové byly v roce 2014 vysoce citlivé téměř na všechny testované účinné látky.