Přečtěte si více

Během řešení výzkumnéhoprojektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu dřeňového SM 470/02 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie SM 470/02 byla vyvinuta z křížení (Moravan x B99/108). Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Since 2008 the airraid of Leptosphaeria maculans/L. biglobosa ascospores is pursued within forecasting of the occurrence of the Phoma stem canker in the Czech Republic on five selected localities. Pathogen ascospores are captured by the spore traps in every period from sowing oilseed rape till mid-November. Ascospores airraid was compared with the course of weather conditions on individual sites. The Phoma stem canker incidence is strongly influenced by weather conditions and source of infection. Although is not in recent years strong incidence of disease in winter oilseed rape growths, the prognosis of the risk of infection is very important. Ascospores airraid was recorded at monitored sites in varying degrees, while depending on the weather factors and the influence of locality. In areas with an increased incidence of Phoma stem canker (Šumperk and Opava regions) mutual correlations were observed between selected weather factors and amount of released ascospores or disease incidence in the crop growth before harvest.

Ther was developed a new more rapid and reliable diagnostic method working on the RT-PCR platform for monitoring of MRSA/S. aureus. PCR of the S. aureus specific nuc gene sequence and the mecA gene sequence was utilised for this purpose. A collection of ten S. aureus/MRSA reference strains, fifteen genetically related non S. aureus reference strains and fifty-six environmental samples was employed for estimation of the assay performance and parameters. The classic selective cultivation approach with the biochemical test and agar disk diffusion test was accepted as reference diagnostic method. Our method featured with 100% sensitivity in comparison to reference method. The limit of detection allowed to identify from tens to hundreds copies of S. aureus/MRSA genome. Further, the RT-PCR assay featured with 100% inclusivity and 95% exclusivity at Cq value below 30. We consider our method as ideal for testing of individual suspected colonies, when the results can be acquired in less than 1.5 hour.

V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.

Během řešení projektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 212.11 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 212.11 byla vyvinuta z křížení LU 1977 x Franklin . Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Hasalová I., Trojan R., Dostálová R. (2012): Green pea variety Twinset. Czech J. Genet. Plant Breed., 48: 46-47. Dostupné z: https://doi.org/10.17221/167/2011-CJGPB

V článku jsou popsány škůdci luskovin (hrách, bob) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

V polních maloparcelkových pokusech v letech 2011–2012 byl na dvou lokalitách (Temenice a Vikýřovice) hodnocen zdravotní stav a výnosový potenciál šesti odrůd sóje. Podle rozdílné citlivosti k chorobám byly odrůdy rozděleny do třech skupin, na náchylné, středně odolné a odolné. Zjištěný výnosový potenciál zcela odpovídal citlivosti jednotlivých odrůd k chorobám. Mikroskopickým zhodnocením původců kořenových hnilob se na lokalitě Temenice nejvíce podílel komplex Thielaviopsis basicola a Rhizoctonia solani a na lokalitě Vikýřovice komplex Rhizoctonia solani a Pythium ultimum. Z biologických přípravků, na bázi různých hub aplikovaných na osivo sóje, byla zjištěna nejlepší účinnost u směsného produktu čtyř kmenů Clonostachys rosea v kombinaci s dolomitickým vápencem. Biologické přípravky testované v polních maloparcelkových pokusech 2011–2012 snížily výskyt stonkových chorob sóje v průměru o 48,5 %, kořenových hnilob o 24,5 % a zvýšily počet kořenových hlízek v průměru o 44,0 % a výnos semen o 8,4 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

The distinctness of, and overlap between, pea genotypes held in several Pisum germplasm collections has been used to determine their relatedness and to test previous ideas about the genetic diversity of Pisum. Our characterisation of genetic diversity among 4,538 Pisum accessions held in 7 European Genebanks has identified sources of novel genetic variation, and both reinforces and refines previous interpretations of the overall structure of genetic diversity in Pisum. Molecular marker analysis was based upon the presence/absence of polymorphism of retrotransposon insertions scored by a high-throughput microarray and SSAP approaches. We conclude that the diversity of Pisum constitutes a broad continuum, with graded differentiation into sub-populations which display various degrees of distinctness. The most distinct genetic groups correspond to the named taxa while the cultivars and landraces of Pisum sativum can be divided into two broad types, one of which is strongly enriched for modern cultivars. The addition of germplasm sets from six European Genebanks, chosen to represent high diversity, to a single collection previously studied with these markers resulted in modest additions to the overall diversity observed, suggesting that the great majority of the total genetic diversity collected for the Pisum genus has now been described. Two interesting sources of novel genetic variation have been identified. Finally, we have proposed reference sets of core accessions with a range of sample sizes to represent Pisum diversity for the future study and exploitation by researchers and breeders.

V článku jsou popsány škůdci luskovin (lupina, soja, fazole) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

V letech 2008–2011 byl hodnocen podíl napadených semen hrachu houbovými chorobami, sklizených z luskovino-obilních směsek na lokalitách Vikýřovice a Postřelmov. Sklizená semena hrachu byla ve směskách napadena houbovými chorobami v průměru o 31–69 % méně než v monokulturách. Nejperspektivnější byly směsky s podílem hrachu ve směsce 40 %. Pěstování luskovino-obilních směsek v podmínkách ekologického zemědělství mělo významný vliv na podíl napadených semen ve sklizené produkci i na stabilitu výnosu. Klíčová slova: luskovino-obilní směsky, hrách, houbové choroby přenosné osivem

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.

161 cows from 4 farms were examined. The suspect animals were selected according to viscosity test, clinical symptoms and somatic cell count (SCC). The most frequently isolated was Ent. faecalis (n = 20), followed by S. aureus (n = 6) and St. uberis (n = 5). There was positive occurrence of bacteria genus Staphylococcus and Enterococcus at lower SCC (50 ths.ml-1) and at higher SCC (> 300 ths.ml-1) bacteria genus Streptococcus, Enterobacter and E. coli. Differences in SCC were significant (P 0.001) in negative samples xg 131 SCC versus 491 for positive, 611 for staphylococci and 464 ths.ml-1 for other positive. SCC discrimination limit for likelihood of pathogen occurrence estimation was calculated. This limit 174 ths.ml-1 could be recommended for practical use to apply preventive or curative measures.

Influence of breed on somatic cell count (SCC) and occurrence of particular species was evaluated. The samples were collected from farms with Holstein (H; 10 farms - 365 cows) breeding and from farms with Czech Fleckvieh (CF; 2 farms – 67 cows). The obtained dataset was statisticaly evaluated by analysis of variance. The occurrence of pathogens was compared between H and CF. The relationship between SCC and incidence of pathogens was determined as well. It is evident that more positive cows were in breed H compared to CF (H 41.6%; CF 26.9%). The most frequent pathogens in H breed were S. aureus(13.7%), S. uberis (9.6%), S. haemolyticus (8.5%), S. agalactiae (6.9%), E. faecalis (2.5%) and E. faecium (0.8%), while only S. uberis (19.4%), S. haemolyticus (6%) and S. aureus (1.5%) were found in CF. SCC results showed the higher SCC in H breed in case of both negative and positive cows as well and significant impact of breed on logSCC (F = 6.4, P = 0.012). The significant effects of bacterial species were confirmed (F = 13.6, P 0.001). Multiple comparison among groups of bacterial species showed significant differences between negative and S. aureus, S. agalactiae, S. uberis (P = 0.012, P 0.001, P 0.001). Differences between negative and other pathogens were not signifiant.

Metoda je založena na kontrole a zavedení postupů průběžné kontroly šíření rezistentních kmenů v prostředí prvovýroby masa, eliminaci jejich výskytu a možného přenosu mezi zvířaty, včetně přenosu mezi masnými a dojnými zvířaty, a přenosu mezi zvířetem a člověkem. Metoda je praktickou pomůcku pro rychlou eliminaci infekcí způsobených bakteriemi rodu Staphyloccoccus a praktickou pomůckou pro odhad možného přenosu a šíření v prvovýrobě potravinových zvířat.

V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).