Přečtěte si více
Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).
Lignans are phytoestrogens which are present in a wide variety of plants. Epidemiological studies indicate that phytoestrogen-rich diets reduce risk of various hormone-dependent cancers, heart disease, and osteroporosis. One of the reachest dietary sources of lignans are flaxseeds, with glycosides of secoisolariciresinol (SECO) and matairesi-nol (MAT) as the major components. In this study LC-MS/MS method for the determination of plant lignans SECO and MAT in flaxseed was developed for analysis of a wide range of samples: (i) nine cultivars of oil flax treated with two types of fertilisers containing humic acids and (ii) fibre flax cultivar Venica fertilized with preparations contain-ing various amounts of zinc. The levels of major phytoestrogen, SECO, were in range 2312–6994 mg/kg in oil flax and 1570–3100 mg/kg in fibre flax. The content of MAT was significantly lower, ranging from 3 to 9 in oil flax and 7–27 mg/kg in fibre flax.
Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.
Herbicidní ochrana lnu setého
Cd a Pb představují nejčastěji distribuované škodliviny na zemědělsky využívané půdy. Odrůdy přadného a olejného lnu byly hodnoceny ve čtyřletém přírodně simulovaném experimentu (2001-2004) na jejich toleranci, příjem a akumulaci Cd a Pb. Obecně lze říci, že oba typy lnu dobře snášely zvýšené koncentrace těžkých kovů půdy bez dramatických vlivů na růst rostlin a vývoj. Geneticky založené rozdíly (odrůdové rozdíly) byly pozorovány v přejímání a akumulaci Cd a Pb.
Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.
Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.
Obrazová analýza se v biologii stává stále používanější metodou při hodnocení rozmanitosti odrůd. Obrazová data se zpracovávají pro kvantitativní hodnocení objektů. Získané údaje slouží např. k identifikaci odrůd, nejčastěji je používána morfologie semen, květů a listů. Software NIS Elements AR 2.30 (Laboratory Imaging Prague) byl použit pro vyhodnocování digitálních snímků lnu setého. Před každým měřením je digitálně sejmutý obraz převeden na binární obraz představující dvě roviny (objekt a pozadí) získané prahováním a úpravou binárního obrazu pomocí programového editoru a nakonec provedeno měření parametru – plocha. Automatické vyhodnocení snímků je objektivní a časově efektivní metoda,při níž nedochází ke znehodnocení vzorku a její velkou výhodou je opakovatelnost a spolehlivost měření.
Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.
In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.
Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.
Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy
Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.
Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.
Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.
Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja
The aim of this work was to present developed list of descriptors for Linum usitatissimum L.. The lack of complete tool, needful for evaluation and characterization of genetic resources, was the main purpose of its creation. The list of descriptors was developed through international cooperation of three institutions – Agritec Plant Research Ltd.. Šumperk, N. I. Vavilov Research Institute of Plant Industry in Petersburg and Slovak University of Agriculture in Nitra. It consists from three main parts. In general chapters the origin, taxonomy and morphology of species L. usitatissimum L. is characterized. The list of descriptors by itself forms the second part. The methodologies for descriptors creation and evaluation of genetic resources, then the passport descriptors and the descriptors for characterization and evaluation are placed in this part. In the third part are the attachments – the list of growing stages and reference varieties. The list of descriptors was processed as the combination of five existed international systems for evaluation. As well the experiences of involved experts are the guarantee of the originality, completeness, and wide utilization of this work.
V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.