Přečtěte si více

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

Dozrávání semene konopí v České republike probíhá od poloviny července do konce září. Semeno má vyšší obsah vody (až 18 %), která je zvyšována přítomností organických nečistot a příměsí. Je nutné rychlé snížení teploty, aby se zabránilo poškození kvality semene. Prvním důležitým požadavkem je včasný transport semene z pole do stacionárního zařízení pro provětrání a dosoušení semene s cílem dosažení odpovídajících fyzikálně chemických parametrů kvality semene.

Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.

Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.

Fibre crops are world-wide distributed group of plant species belonging taxonomically to various plant families. The common denominator is their use of above-ground biomass for mainly industrial (non-food) or energy purposes. They include approximately 2,000 species—annual and perennial—belonging to monocotyledonous as well as dicotyledonous plants. About 20 species have got an economical (some of them local) importance. Majority of fibre species is grown in tropical and subtropical zones. Cellulose, a natural polymer with high strength and stiffness per weight, is the building material of long fibrous cells, which can be found in the stems, the leaves or the fruits/seeds of fibre plants. Thus, based on the fibrous cells localisation within the plant, we can recognise bast fibre species (e.g. flax, hemp, jute, kenaf, ramie and sida), leaf fibre species (sisal, banana and palm) and fruit/seed fibre species (cotton, coconut, kapok and luffa). During last 20 years, the fibre crops have been also considered as potential candidates for phytoremediation, particularly for phytoextraction of heavy metals from contaminated soils. Within fibre crops of temperate and subtropical zone, flax/linseed and hemp represent economically the most important species and also the majority of heavy metal-related experimental data were obtained and published in these two fibre crops. Here we bring information on biological potential of flax and hemp for heavy metal phytoextraction, the possibilities of agrotechnological treatments to affect/improve heavy metal uptake and, finally, the economical assessment of phytoremediation technology for flax and hemp growers and phytoremediation operators.

Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.

Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu konopí setého – Cannabis sativa L. Doposud nebyla zpracována komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny k produkci bioplynu. V úvodu metodiky je popsána základní botanická charakteristika rostliny a jsou specifikovány půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace silážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr poskytuje přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.

Úroda. 2015, 63(6), 44–46. ISSN 0139-6013.

MÜSSIG, Jörg, Katharina HAAG, Salvatore MUSIO, Marie BJELKOVÁ, Katharina ALBRECHT, Birgit UHRLAUB, Shaoliang WANG, Hansjörg WIELAND a Stefano AMADUCCI, 2019. Biobased ‘Mid-performance’ composites using losses from the hackling process of long hemp – A feasibility study as part of the development of a biorefinery concept –. Industrial Crops and Products [online]. 111938. ISSN 0926-6690. Dostupné z: doi:10.1016/j.indcrop.2019.111938

KACZOROVÁ, Dominika, Tibor BÉRES, Sanja Ćavar ZELJKOVIĆ, Marie BJELKOVÁ, Martin KUCHAŘ a Petr A. TARKOWSKI, 2020. O konopí bez předsudků. Chemické listy. 114(4), 277–284. ISSN 0009-2770.