Přečtěte si více

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2011 byla porovnávána citlivost 100 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Jedna populace byla odebrána v Rakousku poblíž hranic s ČR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g / ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu / ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37,5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

We have reviewed the current status of grain legumes germplasm collections worldwide with emphasis of its utilization for crop breeding. Sections involved also the use of introgression from wild crop relatives to widen the genetic diversity.

V České republice došlo k významným negativním posunům v citlivosti blýskáčků k esterickým pyretroidům. Z výsledků laboratorních testů (lahvičkový test; IRAC met. 11) však vyplývá, že situace se významně liší mezi jednotlivými regiony. Regiony jihočeský, jihomoravský a Českomoravská vrchovina jsou na tom v tomto smyslu výrazně lépe než regiony tvořené podhůřím Jeseníků a Orlických hor, podhůřím Krkonoš a Jizerských hor a oblastí tvořenou okolím města Opavy a táhnoucí se podél polských hranic směrem k městu Javorník. Mezi jednotlivými sběry dospělců pořízenými v letech 2008 až 2010 z různých lokalit byly zaznamenány v některých případech i více jak 100-násobné rozdíly v hodnotách LD50 resp. v hodnotách IR (indexů rezistence) pro testovaný pyretroid.

The effects of two pyrethroid (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) and two neonicotinoid (acetamiprid, thiacloprid) insecticides on B. pisorum L. eggs were compared under field conditions, in 2005 – 2007, in the Czech Republic. The main object of the study was to find out what real effects can be expected from the available insecticides registered in Europe when applied at the time of the first eggs appearing on lower pods. In general the levels of Bruchus pisorum egg (+ first instar larvae) survival were significantly lower with all the insecticides compared in the study, in each of the three years (2005, 2006, 2007). The tested insecticides showed some ovicidal effects and also some larvicidal effects. The tested pyrethroids (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) showed somewhat higher effectiveness in comparison with the neonicotinoides (acetamiprid, thiacloprid). Alpha-cypermethrin was the most effective in all three years. In 2006 and in 2007 this insecticide significantly reduced levels of egg survival in comparison with acetamiprid. In contrast the acetamiprid was the least effective insecticide in each of the three years.

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.12. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.12 vznikla z křížení Konto x 4876. selekce byly prováděny od F2 generace.

Kmín má dva významné škůdce. Tím nejnebezpečnějším je roztoč vlnovník (hálčivec) kmínový (Aceria carvi), protože proti němu neexistuje žádný zcela spolehlivý způsob ochrany. Druhým významným škůdcem je plochuška kmínová (Depressaria daucella). Tento motýl je znám spíše pod nesprávným názvem makadlovka. Na rozdíl od vlnovníka kmínového spolehlivý způsob ochrany proti housenkám tohoto motýla existuje. V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany proti oběma významným škůdcům.

The tribe Fabeae (formerly Vicieae) contains some of humanity’s most important grain legume crops, namely Lathyrus (grass pea/sweet pea/chickling vetches; about 160 species); Lens (lentils; 4 species); Pisum (peas; 3 species); Vicia (vetches; about 140 species); and the monotypic genus Vavilovia. Reconstructing the phylogenetic relationships within this group is essential for understanding the origin and diversification of these crops. Our study, based onmolecular data, has positioned Pisum genetically between Vicia and Lathyrus and shows it to be closely allied to Vavilovia. A study of phylogeography, using a combination of plastid and nuclear markers, suggested that wild pea spread from its centre of origin, the Middle East, eastwards to the Caucasus, Iran and Afghanistan, and westwards to the Mediterranean. To allow for direct data comparison, we utilized model-based Bayesian Analysis of Population structure (BAPS) software on 4429 Pisum accessions from three large world germplasm collec tions that include both wild and domesticated pea analyzed by retrotransposon-based markers.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

Occurrences of pea aphids and their natural enemies (syrphids, mummies caused by entomopathogenic fungi Beauveria sp. and by the parasitic wasp Aphidius ervi) were compared in monocultures and mixtures of field peas and spring cereals in three seasons (2008–2010). At the beginning of colonisation, the occurrence of aphids was not substantially influenced by intercropping with cereals. However, the numbers of pea aphids located on inflorescences started to decline earlier in mixtures compared with monoculture. More syrphids (eggs + larvae) were found in mixtures than in monoculture, and more syrphid eggs were found in young aphid colonies (10 to 20 individuals) in mixtures. Intercropping did not influence the occurrence of fungal mummies (Beauveria sp.), but mixtures tended to have more aphid colonies infested by A. ervi in 2008 and 2009.

Len má tři významné škůdce. Vzcházející porost mohou značně poškodit dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) a dřepčík pryšcový (Aphtona euphorbiae). Od fáze rychlého růstu až do odkvětu je nebezpečným škůdcem třásněnka lnová (Thrips linarius). V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany porostů proti výše vyjmenovaným škůdcům.

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.31. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.31 vznikla z křížení Bilbo x 4876. Selekce byly prováděny od F2 generace.

V průběhu let 2006 až 2011 byl ve vybraných regionech ČR prováděn monitoring výskytu významných chorob ozimé řepky zejména fomové hniloby brukvovitých (původce Phoma lingam – anamorpha; Leptosphaeria maculans, L. biglobosa – teleomorpha). V příspěvku jsou shrnuty údaje za posledních 5 let průzkumu, které vypovídají o míře infekce řepkových porostů patogenem L.maculans/L. biglobosa na Šumpersku a Opavsku. Výskyt této choroby v jednotlivých letech silně závisel na zdroji infekce a průběhu povětrnostních podmínek. Míra škodlivosti choroby se pohybovala ve sledovaných letech na nízké až střední úrovni, přesto i nadále hlavní roli hraje správně načasovaná fungicidní ochrana porostů, která zabrání vyšším ztrátám na výnosu. Druhové zastoupení patogena je na obou lokalitách zastoupeno rovnoměrně, PCR analýza odebraných posklizňových vzorků napadených stonků prokázána přítomnost Leptosphaeria maculans tak i L. biglobosa.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 76 populací odebraných na různých lokalitách v České republice (68 populací) a na Slovensku (8 populací z jihozápadního Slovenska). Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu /ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) referenční dávka: 30 g ú.l./ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude charakterizována populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle kategorizace uvedené v používané metodice IRAC č. 025. (kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha. Evropské populace blýskáčků se považují za citlivé na chlorpyrifos-ethyl. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům.

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

Předkládaná mapa s odborným obsahem shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 80 populací odebraných na různých lokalitách (69 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v tištěné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.