Přečtěte si více
Variety discrimination in pea (Pisum sativum L.) by molecular, biochemical and morphological markers
Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.
Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.
Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se metodického přístupu k ochraně porostů (semenářských) hrachu proti zrnokazovi hrachovému s cílem dosáhnout produkci semen napadenou pod limitní hranici 1 %.
Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.
Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.
Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.
Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.
V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).
Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.
Popis metod ochrany hrachu a dalších luskovin proti vybraným škůdcům na základě poznatků získaných při řešení projektu č. 1B44008
Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.
In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.
Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.
Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.
The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.
Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.
Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.
V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.