Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy

AGRO-ochrana, výživa, odrudy, 2005, s. 13-15. ISSN 1211-362X

Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Úroda. 2005, 53(4): 13–15. ISSN 0139-6013.

Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.

Název sborníku Plant Genetic Resources and Their Exploitation in the Plant Breeding for Food and agriculture. Rozsah stran 159 ISBN 978-80-88872-63-4 Počet stran výsledku 1 Název nakladatele Neuveden Místo vydání Piešťany, Slovensko Místo konání akce Piešťany, Slovensko Rok konání akce 2007

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Úroda: vědecká příloha časopisu. 2014, 62 (2), 27–38. ISSN: 0139-6013

RIV/26784246:_____/14:#0000749

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2007, 55, 153-164.

In: Actual aspects of growing, processing and use of medicinal, aromatic and spice plants, Kežmarské Žĺaby, 16.-18.8.2015, book of proceedings. s. 49–53. ISBN 978-80-552-1393-4.

BJELKOVÁ, M., HAJŠLOVÁ, J., SCHULZOVÁ, V., VRBOVÁ, M., PAVELEK, M., ŠMIROUS, P., 2015. Vliv lokality na obsah biologicky aktivních látek v semeni lnu. In: Actual aspects of growing, processing and use of medicinal, aromatic and spice plants, Kežmarské Žĺaby, 16.-18.8.2015, book of proceedings. s. 49–53. ISBN 978-80-552-1393-4.

GRIGA, Miroslav, Eva TEJKLOVÁ, Iva SMÝKALOVA, Magdalena CVEČKOVÁ, Lenka ŠVÁBOVÁ, Martina VĚTROVCOVÁ, Miroslava VRBOVÁ a Jiří HORÁČEK. Utilization of doubled-haploid technology in the breeding programmes of winter oilseed rape, flax/linseed, caraway, pea, poppy and hemp in Agritec Ltd. In Vitro Cellular & Developmental Biology-Plant. 2018, 54, S82–S82. ISSN 1054-5476.

LUDVÍKOVÁ, M., GRIGA, M. a HANÁČEK, P. Tvorba konstruktu pro indukci RNA interference genu fad2-1 u lnu. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 15–27. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_15-27_ludvikova.pdf

Czech Journal of Genetics and Plant Breeding. 2015, 51(4), 123–141. ISSN 1212-197. Dostupné z: doi:10.17221/104/2015-CJGPB. [WOS:000365986200001]

LUDVÍKOVÁ, M. a M. GRIGA, 2015. Transgenic flax/linseed (Linum usitatissimum L.) – expectations and reality. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding. Roč. 51, č. 4, s. 123–141. ISSN 1212-197. Dostupné z: doi:10.17221/104/2015-CJGPB.

HILGERT, Jitka, Martina SURA-DE JONG, Jiří FIŠER, Kateřina TUPÁ, Miroslava VRBOVÁ, Miroslav GRIGA, Tomáš MACEK a Jana ŽIAROVSKÁ. The use of phosphomannose isomerase selection system for Agrobacterium-mediated transformation of tobacco and flax aimed for phytoremediation. Journal of Environmental Science and Health Part B-Pesticides Food Contaminants and Agricultural Wastes [online]. 2017, 52(5), 338–345. ISSN 0360-1234. Dostupné z: doi:10.1080/03601234.2017.1283136

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

Úroda – vědecká příloha [CD]. 2014, 2: 8–14.

Len má tři významné škůdce. Vzcházející porost mohou značně poškodit dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) a dřepčík pryšcový (Aphtona euphorbiae). Od fáze rychlého růstu až do odkvětu je nebezpečným škůdcem třásněnka lnová (Thrips linarius). V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany porostů proti výše vyjmenovaným škůdcům.

Úroda. 2011, 59(5): 78–80. ISSN 0139-6013

Pěstování lnu, včetně olejných odrůd, má v ČR tradici. Od kvality sklizeného produktu se odvíjí jeho cena, proto je v zájmu rentability nutné věnovat sklizni olejného lnu patřičnou péči. Kvalitu sklizeného semene a množství ztrát lze ovlivnit agrotechnickými zásahy a také nasazením a správným seřízením vhodné mechanizace při sklizni. Text článku obsahuje energetické a exploatační ukazatele sklizně olejného lnu pomocí sklízecích mlátiček značek CLAAS a JOHN DEERE.

Agritech science. 2011, 5(2): 1–5. ISSN 1802-8942

ŠMIROUS Prokop, Marie BJELKOVÁ a Václav KEPRT. Sklizeň olejného lnu bez desikace. Úroda. 2021, 69(7), s. 48–50. ISSN 0139-6013.

ŠMIROUS, Prokop, Marie BJELKOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Sklizeň lnu bez desikantů. Agromanuál. 2022, 17(7), 64–65. ISSN 1801-7673.

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

Chemické listy. 2009, 103(9): 772–773. Full text (PDF)

ROZHMINA, T. A., Y.-B. FU, A. DIEDERICHSEN, K. W. RICHARDS, M. PAVELEK a M. VRBOVÁ. Research of Genetic Polymorphism Species Linumu sitatissimum L. on a Basis a RAPD-Method. Journal of Natural Fibers [online]. 2018, 15(2), 155–161. ISSN 1544-0478. Dostupné z: doi:10.1080/15440478.2016.1193083.

V letech 2012 až 2014 byl studován vliv různých forem selenu, jeho příjem a potenciální toxicita u in vitro kultur lnu pro účely biofortifikace. V práci byly použity komerční odrůdy olejného lnu (Raciol, Amon), které byly testovány na pevných médiích a vybraných koncentracích selenu u kultur mnohonásobných prýtů. Selen ve formě seleničitanu sodného Na2SeO3 nebo selenanu sodného Na2SeO4 byl přidán do médií v následujících koncentracích: A = 0μM; B = 10 μM; C = 50 μM; D = 100 μM. U jednotlivých variant byl sledován vliv použitých forem selenu na růstové parametry a obsah selenu v biomase. Předběžné výsledky ukazují na stimulaci růstu v nízké koncentraci selenu při použití obou forem. Nicméně množství čerstvé biomasy během kultivace bylo vyšší v případě Na2SeO4, což se projevilo i menší toxicitou v in vitro kulturách lnu.

Úroda - vědecká příloha časopisu [CD]. 2014, 62(12): 513–516. ISSN 0139-6013

At the present flax seeds are known as functional food. Whole linseed contains 41 % of fat of which 70 % belong to polyunsaturated fatty acids (PUFA) and more than half of fatty acids (FA) belong to alfa-linolenic acid (ALA - C18, n-3 FA) – 50 – 62 % of flax oil or 22 % of whole seed2-5 . The second important essential FA is linoleic acid (LA - C18, n-6 FA). It represents 17 % of all FA6 . The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided to groups with high and low content of (ALA). There were analyzed 33 genotypes of linseed, thereof 21 breeding lines and 12 varieties. Proportional representation of FA was realized by the norm ČSN EN ISO 5508. The oil content was analyzed according to internal methodology of Agritec Ltd., which was based on the norm ČSN EN ISO 659.

Chemické listy. 2011, 105(s6): 1006. ISSN 1213-7103

Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.

Klíčová slova: Cadmium; cell suspension; flax; phytochelatins Název sborníku: Funkční genomika a proteomika ve šlechtění rostlin. ISBN 978-80-7375-234-7 Počet stran výsledku: 5 Název nakladatele: MZLU Brno, Česká republika Místo vydání: MZLU Brno, Česká republika Místo konání akce: Křtiny, 9. – 10. 9. 2008 Rok konání akce:2008

Raciol je středně raná odrůda, středně odolná ke komlexu chorob kořenů a báze stonku. Výnos semene a tuku je vysoký. Odrůda má žlutá semena ve srovnatelné velikosti jako standardní odrůdy Flanders a Lola. Poměr esenciálních polynenasycených mastných kyselin v semenném oleji je změněn. Obsah kyseliny linolové a alfa-linolenové je střední (40 a 30%), jodové číslo je střední.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.

Samsonová, Pavlína, ed. Produkce osiv v ekologickém zemědělství. Olomouc: Bioinstitut, 2012. Metodika pro praxi. s. 95–97. ISBN 978-80-87371-01-5. Obsah příručky

V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.

Úroda. 2013, 61(12): 21–23. ISSN 0139-6013

V parcelkových polních pokusech (2008–2010) a v řádkových testech na provokačním poli (2009–2010) bylo zhodnoceno 20 odrůd a 3 novošlechtění olejného lnu na citlivost k patogenní houbě Septoria linicola. Odolné byly AGT 997, AGT 992 a odrůdy Jantar a Amon. Relativně odolné byly i AGT 583, Recital, Biltstar a Kaolin. Ostatní testované odrůdy byly náchylné až vysoce náchylné. Na kališních lístcích odrůd Areco, Antares a Atalante byl v roce 2010 zjištěn výskyt teleomorfního stádia Mycosphaerella linorum.

Úroda. 2011, 59(5): 46–51. ISSN 0139-6013

Úroda. 2015, 63(12), 36–38. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M. Ochrana proti škůdcům olejného lnu. Úroda. 2015, 63(12), 36–38. ISSN 0139-6013.

Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

AGRO-ochrana, výživa, odrůdy. 2005, 3: 13–15. ISSN 1211-362X http://www.agris.cz/clanek/137015

Obrazová analýza se v biologii stává stále používanější metodou při hodnocení rozmanitosti odrůd. Obrazová data se zpracovávají pro kvantitativní hodnocení objektů. Získané údaje slouží např. k identifikaci odrůd, nejčastěji je používána morfologie semen, květů a listů. Software NIS Elements AR 2.30 (Laboratory Imaging Prague) byl použit pro vyhodnocování digitálních snímků lnu setého. Před každým měřením je digitálně sejmutý obraz převeden na binární obraz představující dvě roviny (objekt a pozadí) získané prahováním a úpravou binárního obrazu pomocí programového editoru a nakonec provedeno měření parametru – plocha. Automatické vyhodnocení snímků je objektivní a časově efektivní metoda,při níž nedochází ke znehodnocení vzorku a její velkou výhodou je opakovatelnost a spolehlivost měření.

Úroda. 2009(57), 1: 50–52. ISSN 0139-6013

Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja

Fatrcová-Šramková Katarína, Schwarzová Marianna, Nôžková Janka, Bjelková Marie Úroda: vědecká příloha časopisu. 2014, 62 (2), 55–60. ISSN: 0139-6013

Příspěvek reaguje na změny hospodářského typu u lnu setého Linum usitatissimum L. pěstovaného v České republice. Pěstování a šlechtění přadného lnu bylo v České republice prakticky ukončeno a veškerá pozornost se v současnosti zaměřuje na šlechtění a pěstování olejného lnu. Pro zvýšení užitkovosti olejného lnu jsou v příspěvku prezentovány a diskutovány různé směry šlechtění s cílem diferenciace konečného produktu pro vybranou cílovou skupinu uživatelů.

Úroda – vědecká příloha časopisu [CD]. 2012, 12: 31–36. ISSN 0139-6013.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Úroda – vědecká příloha časopisu [CD]. 2014, 62(2): 68–74. ISSN 0139-6013.

Zaplevelování porostů olejného lnu způsobuje nejen přímé kvantitativní škody spočívající ve sníženém výnosu semene, ale zároveň přispívá k rozvoji chorob lnu, zhoršuje podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zhoršuje kvalitu semene a také může snižovat, pro případné další využití, kvalitu krátkého vlákna a koudele. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany olejného lnu byly založeny maloparcelní polní pokusy, na kterých byly aplikovány preemergentně i postemergentně vybrané herbicidy proti běžně se vyskytujícím dvouděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale především selektivita vůči rostlinám lnu. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele, při zachování požadované selektivity vůči rostlinám olejného lnu.

Úroda – vědecká příloha časopisu [CD]. 2014, 62(2): 39–48. ISSN 0139-6013

Rutinní postup vedoucí k maximálně efektivní genotypově nezávislé genetické transformaci lnu, případně i jiných technických plodin. Postup je návodem pro sterilní přípravu osiva, přípravu médií pro kultury in vitro a vlastní genetickou transformaci.

Vrbová, Miroslava. Metodika agrobakteriální genetické transformace lnu (Linum usitatissimum L.). Šumperk: Agritec Plant Research v nakl. Agritec, 2010. 15 l. ISBN 978-80-87360-04-0.

Mutagenezí linií Te-93/13 a SU-45/85 byly získány linie s nižším obsahem kyseliny linolenové Te-60/101 a SU-244/40. Na hybridní populaci F1 generace byla v roce 1992 nakřížena kanadská odrůda olejného lnu McGregor a na tuto kombinaci křížení v roce 1994 v F1 generaci australská odrůda olejného lnu Glenelg. Vzniklá populace složitého kombinačního křížení byla v F2 generaci podrobena individuálnímu výběru a bylo vybráno 100 rostlin, jejichž potomstvo se stalo základem F3 generace jako kmenů . V následujících generacích F4 až F6 v letech 1998 – 2000 pokračovala selekce a hodnocení kmenového materiálu II., III. a IV. roku ve zkouškách výkonu. V roce 2000 v generaci F6 byl vybrán výchozí kmen označený AGT-248, který byl zařazen do mezistaničních zkoušek. V generaci F10 v roce 2004 bylo novošlechtění pod označením AGT-248 zařazeno do Státních zkoušek pro registraci odrůd a současně bylo v tomto roce založeno udržovací šlechtění. V roce 2007 bylo novošlechtění AGT-248 zaregistrováno pod názvem Amon.

Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 43 (2007): 149-150 [ fulltext ]

Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).

Chemické Listy, 102, (2008): s696–s697.   Food Chemistry and Biotechnology 4th Meeting on Chemistry and Life, Faculty of Chemistry, Brno University of Technology, Brno 9. – 11. 9. 2008

Lignans are phytoestrogens which are present in a wide variety of plants. Epidemiological studies indicate that phytoestrogen-rich diets reduce risk of various hormone-dependent cancers, heart disease, and osteroporosis. One of the reachest dietary sources of lignans are flaxseeds, with glycosides of secoisolariciresinol (SECO) and matairesi-nol (MAT) as the major components. In this study LC-MS/MS method for the determination of plant lignans SECO and MAT in flaxseed was developed for analysis of a wide range of samples: (i) nine cultivars of oil flax treated with two types of fertilisers containing humic acids and (ii) fibre flax cultivar Venica fertilized with preparations contain-ing various amounts of zinc. The levels of major phytoestrogen, SECO, were in range 2312–6994 mg/kg in oil flax and 1570–3100 mg/kg in fibre flax. The content of MAT was significantly lower, ranging from 3 to 9 in oil flax and 7–27 mg/kg in fibre flax.

Czech Journal of Food Sciences, 27 (2009): S252-S255 [ abstract ] [ fulltext ]

The aim of this work was to present developed list of descriptors for Linum usitatissimum L.. The lack of complete tool, needful for evaluation and characterization of genetic resources, was the main purpose of its creation. The list of descriptors was developed through international cooperation of three institutions – Agritec Plant Research Ltd.. Šumperk, N. I. Vavilov Research Institute of Plant Industry in Petersburg and Slovak University of Agriculture in Nitra. It consists from three main parts. In general chapters the origin, taxonomy and morphology of species L. usitatissimum L. is characterized. The list of descriptors by itself forms the second part. The methodologies for descriptors creation and evaluation of genetic resources, then the passport descriptors and the descriptors for characterization and evaluation are placed in this part. In the third part are the attachments – the list of growing stages and reference varieties. The list of descriptors was processed as the combination of five existed international systems for evaluation. As well the experiences of involved experts are the guarantee of the originality, completeness, and wide utilization of this work.

Úroda: vědecká příloha časopisu [CD]. 2014, 62 (2), 15–20 ISSN: 0139-6013 Klíčová slova: flax; linseed; Linum usitatissimum L.; descriptor

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Integrovaná ochrana lnu setého olejného. Úroda. 2019, 67(1), 22–25. ISSN 0139-6013.

ŠMIROUS, Prokop. Integrovaná ochrana lnu setého olejného. Úroda. 2016, 64(1), 44–49. ISSN 0139-6013

Herbicidní ochrana lnu setého

Agromanuál. 2006, 4: 26–27 http://www.agromanual.cz/cz/casopis-agromanual/agromanual-2006-4.html

Agrobase: informační noviny Agrární komory ČR. 2015(5), 20–21.

BJELKOVÁ, M., VRBOVÁ, M., 2015. Genové zdroje lnu setého a možnosti jejich využití. Agrobase, informační noviny Agrární komory ČR. č. 5, s. 20–21.

Cd a Pb představují nejčastěji distribuované škodliviny na zemědělsky využívané půdy. Odrůdy přadného a olejného lnu byly hodnoceny ve čtyřletém přírodně simulovaném experimentu (2001-2004) na jejich toleranci, příjem a akumulaci Cd a Pb. Obecně lze říci, že oba typy lnu dobře snášely zvýšené koncentrace těžkých kovů půdy bez dramatických vlivů na růst rostlin a vývoj. Geneticky založené rozdíly (odrůdové rozdíly) byly pozorovány v přejímání a akumulaci Cd a Pb.

Klíčová slova: flax. linseed, Cd, Pb, Název sborníku: Počet stran výsledku:1 Název nakladatele: IUT/UPJV-Amiens, France Místo vydání: IUT/UPJV-Amiens, France Místo konání akce: Amiens, France Rok konání akce: 2005

DMITRIEV, Alexey A., Parfait KEZIMANA, Tatiana A. ROZHMINA, Alexander A. ZHUCHENKO, Liubov V. POVKHOVA, Elena N. PUSHKOVA, Roman O. NOVAKOVSKIY, Martin PAVELEK, Gleb N. VLADIMIROV, Evgeny N. NIKOLAEV, Oxana A. KOVALEVA, Yury I. KOSTYUKEVICH, Vitaliy V. CHAGOVETS, Elena V. ROMANOVA, Anastasiya V. SNEZHKINA, Anna V. KUDRYAVTSEVA, George S. KRASNOV a Nataliya V. MELNIKOVA, 2020. Genetic diversity of SAD and FAD genes responsible for the fatty acid composition in flax cultivars and lines. Bmc Plant Biology [online]. 20, 301. ISSN 1471-2229. Dostupné z: doi:10.1186/s12870-020-02499-w

Dostupné z: doi:10.1186/s12870-020-02499-w

SMOLOVÁ, Jana, Irena NĚMEČKOVÁ, Marcela KLIMEŠOVÁ, Zdeněk ŠVANDRLÍK, Marie BJELKOVÁ, Vladimír FILIP a Jan KYSELKA. Flaxseed Varieties: Composition and Influence on the Growth of Probiotic Microorganisms in Milk. Czech Journal of Food Sciences [online]. 2017, 35(1), 18–23. ISSN 1212-1800. Dostupné z: doi:10.17221/356/2016-CJFS

Industrial Crops: Breeding for BioEnergy and Bioproducts. New York: Springer, 2015, 233–263. Handbook of Plant Breeding, Vol. 9. DOI: 10.1007/978-1-4939-1447-0_11. ISBN 978-1-4939-1446-3

PAVELEK, Martin, Eva TEJKLOVÁ a Marie BJELKOVÁ. Flax and Linseed. In: Industrial Crops: Breeding for BioEnergy and Bioproducts. New York: Springer, 2015, 233–263. Handbook of Plant Breeding, Vol. 9. DOI: 10.1007/978-1-4939-1447-0_11. ISBN 978-1-4939-1446-3.

Fibre crops are world-wide distributed group of plant species belonging taxonomically to various plant families. The common denominator is their use of above-ground biomass for mainly industrial (non-food) or energy purposes. They include approximately 2,000 species—annual and perennial—belonging to monocotyledonous as well as dicotyledonous plants. About 20 species have got an economical (some of them local) importance. Majority of fibre species is grown in tropical and subtropical zones. Cellulose, a natural polymer with high strength and stiffness per weight, is the building material of long fibrous cells, which can be found in the stems, the leaves or the fruits/seeds of fibre plants. Thus, based on the fibrous cells localisation within the plant, we can recognise bast fibre species (e.g. flax, hemp, jute, kenaf, ramie and sida), leaf fibre species (sisal, banana and palm) and fruit/seed fibre species (cotton, coconut, kapok and luffa). During last 20 years, the fibre crops have been also considered as potential candidates for phytoremediation, particularly for phytoextraction of heavy metals from contaminated soils. Within fibre crops of temperate and subtropical zone, flax/linseed and hemp represent economically the most important species and also the majority of heavy metal-related experimental data were obtained and published in these two fibre crops. Here we bring information on biological potential of flax and hemp for heavy metal phytoextraction, the possibilities of agrotechnological treatments to affect/improve heavy metal uptake and, finally, the economical assessment of phytoremediation technology for flax and hemp growers and phytoremediation operators.

Plant-Based Remediation Processes Volume 35 of the series Soil Biology pp 199-237. Print ISBN 978-3-642-35563-9; Online ISBN 978-3-642-35564-6

Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.

Lnářský zápisník. 2005 (3): 13–15.

In an attempt to enhance the phytoextraction capacity of L. usitatissimum through overproduction of an efficient heterologous Cd-binding peptide, we engineered linseed breeding line AGT 917 to constitutively express genetic fusion of α-domain of mammalian metallothionein 1a (αMT1a) and β-glucuronidase gus gene under the control of CaMV 35S promoter. An improved transformation protocol was developed. When tested in soils amended with Cd at 20 and 360 mg kg-1, the mature αMT1a::gus plants accumulated more Cd than parental AGT 917: the stem Cd concentrations in the best performing αMT1/2 line were 3.3- and 1.9-fold higher, respectively. Moreover, hypocotyl explants of αMT1/2 line showed 1.7-fold higher biomass than those of AGT 917 on media containing 15 mg Cd l-1, indicating that αMT1a::gus did confer higher Cd tolerance to engineered plant. Overproduction of metal-binding peptides thus appears to be a viable strategy for the production of L. usitatissimum with improved phytoremediation capacity

Plant Cell, Tissue and Organ Culture (PCTOC). March 2013, Volume 112, Issue 3, pp 321-330

Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.

Biotechnology Journal. Special Issue: Textile Biotech.Volume 2, Issue 3, pages 342–346, March 2007

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.

Handbook of Natural Fibres. Types, Properties and Factors Affecting Breeding and Cultivation. Volume 1 in Woodhead Publishing Series in Textiles. Edited by:R. Kozlowski. 2012.  s. 393–468. ISBN 978-1-84569-697-9

The use of digital image analysis (DIA) for characterization of varieties is much quicker and easier than conventional morphometric methods. This non-destructive, highly effective technique employs an inexpensive imaging system, which allows image acquisition, image processing and feature extraction. In this study digital image analysis was used for the detection of assumed duplicates in the germplasm of a flax/linseed collection, based on petal measurements. A group of 131 different flax/linseed varieties was used in tests for defining key features. The aim of the investigation was to determine if petal size could be used to distinguish compared accessions (doubles, triples, quadruples). The linear regression model used for feature assessment enabled successful identification of the dissimilarity or similarity among tested accessions. The position and distance of accessions in groups of clusters were obtained by hierarchical cluster analysis. Duplicates in the germplasm of the flax collection were confirmed by non-significant statistical differences between tested accessions. Based on the passport descriptor ACCENAME analysis it was revealed that out of 97 evaluated couples 81(83.5%) showed a significant difference in petal size, resulting in the conclusion that they are not real duplicates. Only 10 couples (10.3%) showed non-significant differences in petal size and shape could be considered as real duplicates. Six couples (6.2%) remained undetermined, as it was not possible to make a clear distinction using the above mentioned methods, due to the influence of year or other external factors. Image analysis followed by hierarchical cluster analysis was recommended as one of the methods useful for the characterization and rationalization of a germplasm collection. (C) 2011 Elsevier B.V. All rights reserved.

Industrial Crops and Products. March 2012, Volume 36, Issue 1, Pages 177–187 doi: 10.1016/j.indcrop.2011.09.004

Flaxseed has been widely used in human nutrition as a functional food for thousands of years, while flax oil (more commonly known as linseed oil), because of its strong flavor and limited stability, has a predominant usage in industrial applica-tions 1,2 . The presented study has been conducted within the Project “Flaxseed for human health” which aims to breed a flaxseed with higher levels of the oleic acid at the expense of the unstable α-linolenic acid and, thereby, make conditions for a broad use of flaxseed oil in food and medicine. In order to assess health benefits / risks associated with flaxseed consumption, also biologically active compounds present in this crop, namely phytoestrogen secoisolariciresinol (SECO), carotenoid lutein and cyanogenic glycosides were determined in several cultivars grown under various conditions. For this purpose, high performance liquid chromatography coupled with diode array detector (for determination of SECO and lutein) or with tandem mass spectrometry detector (for determination of cyanogenic glycosides) was evaluated and validated.

Chemické listy. 2011, 105(s6): 995. ISSN 1213-7103

Primary function of fatty acids (FA) is creation of prostaglandins, which regulate body functions, like heart frequency, blood pressure, blood coagulation, fertility, conception. Prostaglandins also play important role in immunity, they regulate inflammation and stimulate body to infection fight 1,2. The FAO and WHO recommend proportion of omega-6:omega-3 FA between 5:1 and 10:1. They propose more food consumption with high content of essential FA3.

Chemické listy. 2011, 105(s6): 1006–1007. ISSN 1213-7103

The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided into groups with high and low content of alpha-linolenic acid (ALA). Out of 32 linseed genotypes, 68.75 % represented high alpha-linolenic genotypes and 31.25 % were genotypes with low ALA content. Proportional representation of fatty acids was realized according to the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 1994). Oil content was analyzed according to the internal methodology of Agritec Ltd., based on the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 2011). The content of total fat ranged from 36.22 % to 46.35 %, that of ALA from 1.10 % to 65.20 %, and that of linoleic acid (LA) from 11.10 % to 75.00 % in the analyzed seed samples within all groups. The genotypes were divided also according to the seed color and a linear correlation between all three parameters within these groups was observed. Negative linear dependence was con rmed between parameters; ALA and LA content in the groups: high ALA brown seed (p 0.0001; correlation coe cient (r) = –0.70), and high ALA yellow seed (p 0.001; r = –0.36). Also, positive linear dependence between the total fat and the LA content in the groups: low ALA brown seed (p 0.001; r = 0.34); low ALA yellow seed (p 0.0001; r = 0.62), was found.

CHEMICAL PAPERS. 2012, 66(10): 972–976. ISSN 0366-6352.

The aim of this work was to verify usefulness of image analyses software to determine genotype differences on quantitative linseed traits (Linum usitatissimum L.). Also the goal was to propose new quantitative characters of seeds suitable for determination infra-specific differences. The study was realized on seeds of 6 linseed genotypes from two harvested years – 2010 (5 genotypes), 2012 (5 genotypes). The 7 quantitative traits measured on whole seeds and 3 quantitative traits measured on longitudinal seed section were chosen. Seed samples were randomly selected from genetically and physically purified seeds. The experimental data were obtained by the software for image analysis with module for automatic measurement, from detailed digital images. The methodology for measuring parameters in micropyle region of flax seeds was proposed. According to results of descriptive statistics was found out that the smallest seeds had genotype Oural and the biggest seeds had genotypes Flanders and Recital. The three newly proposed characters from micropyle region of seed had shown higher variability than the traits measured on the whole seeds. Coefficient of variation had mostly values more than 10 %. The One- Way ANOVA confirmed statistically significant differences (p 0.05) between all analysed samples in chosen quantitative traits. The results of the post hoc means comparison revealed that genotype Recital received the highest values of means and significantly differentiated from means of genotype Oural in the traits measured on whole seeds in both harvested years. Also there was found out that the Pearson correlation coefficient was mostly around r = 0.50 (p 0.001), except two cases among traits - Area - Feret ratio and Diameter – Feret ratio. The correlations between parameters of micropyle seed region were found very weak (r 0.50; p 0.001).

Journal of Central European Agriculture. 2014, 15(1), p.193 - 207, DOI: http://dx.doi.org/10.5513/JCEA01/15.1.1434

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.

Klíčová slova: biolistic, agrolistic, genetic transformation, pea, flax Název sborníku: Sborník abstraktů z Konference experimentální biologie rostlin – 11. dny fyziologie rostlin, Olomouc 9.-12.7. 2007 Rozsah stran: 105 ISSN: 1213-6670 Místo vydání: Olomouc Místo konání akce: Olomouc Rok konání akce: 2007

KYSELKA, Jan, Dobrochna RABIEJ, Miroslav DRAGOUN, František KREPS, Zuzana BURCOVÁ, Irena NĚMĚČKOVÁ, Jana SMOLOVÁ, Marie BJELKOVÁ, Aleksandra SZYDLOWSKA-CZERNIAK, Stefan SCHMIDT, Luděk ŠARMAN a Vladimír FILIP. Antioxidant and antimicrobial activity of linseed lignans and phenolic acids. European Food Research and Technology [online]. 2017, 243(9), 1633–1644. ISSN 1438-2377. Dostupné z: doi:10.1007/s00217-017-2871-9

Byla studována schopnost genotypů přadného a olejného lnu odebírat z kontaminované zeminy těžké kovy. Byly zjištěny značné diference v akumulaci těžkých kovů různých genotypů lnu, dále bylo prokázáno, že vybrané genotypy lnu jsou schopny akumulovat do svých orgánů těžké kovy, zvláště kadmium, které v orgánech a v dílčích částech rostlin lnu některých genotypů bylo obsaženo i v nadlimitních hodnotách.

Klíčová slova: Flax, linseed, heavy metals, Cd, Pb, Zn Název periodka: Mikroelementy 2007 Svazek periodika: 2007

Linie přadného lnu AGT 876/08 vykazuje zvýšený obsah kyseliny olejové ze standardních 15% na 29%. Linie AGT 876/08 v obsahu mastných kyselin neštěpí a zvýšená hladina kyseliny olejové není závislá na ročníku. Linie AGT 876/08 má hnědé semeno, HTS je 5,6 g.