Přečtěte si více
V knize jsou představeny jednotlivé druhy čeledi Fabaceae, s nimiž je možné se setkat na území České republiky ve volné přírodě, na polích, zahradách, nebo v parcích. Každý druh je stručně popsán z hlediska jeho výskytu, dále z hlediska morfologického a případně také pěstitelského. U druhů hospodářsky významných jsou uvedeny některé výnosové a kvalitativní charakteristiky a možnosti jejich využití. Dále jsou uvedeny stavy kolekcí jednotlivých rodů, uložených v české genové bance ve formě semen. U hospodářsky významných druhů jsou uvedeny počty odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky a dále počty odrůd registrovaných ve společném katalogu EU a v katalogu OECD. Na doplnění jsou uvedeny některé druhy u nás se nevyskytující, ale s nimiž, případně s produkty z nich vyrobenými nebo plody se můžeme setkat na našem trhu. Většina druhů je dokumentována fotografií rostliny, květů, plodů či detaily plodenství.
V České republice první registrovaná odrůda kmínu se zkrácenou délkou vegetační doby (kmín ozimý). Středně raná odrůda ozimého typu určená k produkci semene pro potravinářské účely. Rostliny středně vysoké, méně až středně odolné proti poléhání před sklizní. Odrůda středně odolná až odolná proti opadávání nažek, středně odolná až odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Odrůda odolná k vyzimování. Vlivem kratší vegetační doby napadení vlnovníkem kmínovým ojedinělé. Výnos semene vysoký. Hmotnost tisíce semen nízká až středně vysoká. Obsah silic v semeni nízký, podíl karvonu standardní.
In the period 2009–2011 monitoring of the incidence of phoma stem canker was carried out on selected sites in the Czech Republic (Šumperk and Opava regions in North Moravia). The risk of infection was evaluated by assessing the autumn air raid of Leptosphaeria spp. ascospores and with the ProPlant prediction model. In recent years, the incidence of phoma stem canker has been relatively low and this corresponded to the total count of ascospores released in the autumn period but not an increased level of infection risk announced by the ProPlant model. During monitored period the ascospore concentration reached maximally to 2 ascospores in 1 m3 per one day. Maximum ascospore release was recorded in 2010 as a result of favourable weather conditions. The first incidence of phoma leaf spot has been observed in mid-October. The higher values of ascospores concentration were recorded in the Opava region, but the total number of trapped ascospores was more often higher in the Šumperk region.
Influence of breed on somatic cell count (SCC) and occurrence of particular species was evaluated. The samples were collected from farms with Holstein (H; 10 farms - 365 cows) breeding and from farms with Czech Fleckvieh (CF; 2 farms – 67 cows). The obtained dataset was statisticaly evaluated by analysis of variance. The occurrence of pathogens was compared between H and CF. The relationship between SCC and incidence of pathogens was determined as well. It is evident that more positive cows were in breed H compared to CF (H 41.6%; CF 26.9%). The most frequent pathogens in H breed were S. aureus(13.7%), S. uberis (9.6%), S. haemolyticus (8.5%), S. agalactiae (6.9%), E. faecalis (2.5%) and E. faecium (0.8%), while only S. uberis (19.4%), S. haemolyticus (6%) and S. aureus (1.5%) were found in CF. SCC results showed the higher SCC in H breed in case of both negative and positive cows as well and significant impact of breed on logSCC (F = 6.4, P = 0.012). The significant effects of bacterial species were confirmed (F = 13.6, P 0.001). Multiple comparison among groups of bacterial species showed significant differences between negative and S. aureus, S. agalactiae, S. uberis (P = 0.012, P 0.001, P 0.001). Differences between negative and other pathogens were not signifiant.
Metoda je založena na kontrole a zavedení postupů průběžné kontroly šíření rezistentních kmenů v prostředí prvovýroby masa, eliminaci jejich výskytu a možného přenosu mezi zvířaty, včetně přenosu mezi masnými a dojnými zvířaty, a přenosu mezi zvířetem a člověkem. Metoda je praktickou pomůcku pro rychlou eliminaci infekcí způsobených bakteriemi rodu Staphyloccoccus a praktickou pomůckou pro odhad možného přenosu a šíření v prvovýrobě potravinových zvířat.
V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu konopí setého – Cannabis sativa L. Doposud nebyla zpracována komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny k produkci bioplynu. V úvodu metodiky je popsána základní botanická charakteristika rostliny a jsou specifikovány půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace silážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr poskytuje přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.
V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.
Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací bllýskáčků, krytonosců šešulových a dřepčíků rodu Phyllotreta k několika skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty)
Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.
Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.
The aim of this work was to verify usefulness of image analyses software to determine genotype differences on quantitative linseed traits (Linum usitatissimum L.). Also the goal was to propose new quantitative characters of seeds suitable for determination infra-specific differences. The study was realized on seeds of 6 linseed genotypes from two harvested years – 2010 (5 genotypes), 2012 (5 genotypes). The 7 quantitative traits measured on whole seeds and 3 quantitative traits measured on longitudinal seed section were chosen. Seed samples were randomly selected from genetically and physically purified seeds. The experimental data were obtained by the software for image analysis with module for automatic measurement, from detailed digital images. The methodology for measuring parameters in micropyle region of flax seeds was proposed. According to results of descriptive statistics was found out that the smallest seeds had genotype Oural and the biggest seeds had genotypes Flanders and Recital. The three newly proposed characters from micropyle region of seed had shown higher variability than the traits measured on the whole seeds. Coefficient of variation had mostly values more than 10 %. The One- Way ANOVA confirmed statistically significant differences (p 0.05) between all analysed samples in chosen quantitative traits. The results of the post hoc means comparison revealed that genotype Recital received the highest values of means and significantly differentiated from means of genotype Oural in the traits measured on whole seeds in both harvested years. Also there was found out that the Pearson correlation coefficient was mostly around r = 0.50 (p 0.001), except two cases among traits - Area - Feret ratio and Diameter – Feret ratio. The correlations between parameters of micropyle seed region were found very weak (r 0.50; p 0.001).
Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
SEIDENGLANZ, M., HLAVJENKA, V., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P. (2015): Kdy dospělci stonkových krytonosců osídlují porosty řepky ozimé. Rostlinolékař, Vol. 26, No. 02, 23–26. ISSN 1211-3565.
In: Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice, HLUK, 25. – 26. 11. 2015, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha. S. 47-53.
PLAČKOVÁ, Lenka, Jakub HRDLIČKA, Iva SMÝKALOVÁ, Magdalena CVEČKOVÁ, Ondřej NOVÁK, Miroslav GRIGA a Karel DOLEŽAL, 2015. Cytokinin profiling of long-term in vitro pea (Pisum sativum L.) shoot cultures. Plant Growth Regulation. Roč. 77, č. 2, s. 125–132. ISSN 0167-6903, 1573-5087. Dostupné z: doi:10.1007/s10725-015-0044-z