Publikace

Cílem práce je vytvoření genotypů hrachu s komplexní odolností vůči několika houbovým patogenům (Erysiphe pisi, Fusarium oxysporum race 1 and 2, Fusarium solani, Rhizoctonia solani).

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Byly presentovány současné možnosti využívající poslední poznatky genomiky leguminoz a jejich aplikace při studiu genetické diversity kolekcí hrachu. Zvláštní pozornost byla věnována mikrosatelitním a retrotransposonovým markerům.

Bylo ověřováno použití digitálního snímku a kinetiky fluorescence chlorofylu získaných při měření fluorescenční kamerou FluorCam pro stanovení pokryvnosti plevelu a rozlišení plodiny a plevelu, případně některých plevelných druhů navzájem mezi sebou. Porovnáním měřících protokolů využívajících měření Kautského efektu a zhášecí analýzy (quenching) bylo zjištěno, že vhodným výběrem a nastavením měřícího protokolu a následnou volbou parametru je možné získat snímky poskytující nejen velmi dobré odlišení rostlin od pozadí, ale mohou být s relativně dobrou spolehlivostí odlišeny i některé druhy mezi sebou. Pro stanovení druhových rozdílů mezi plodinou a plevelem byl jako modelový druh použit svízel přítula, který byl porovnáván s pšenicí, řepkou, cukrovkou a slunečnicí. Pro rozlišení bylo použito techniky neuronových sítí, která umožňuje kombinaci mnoha parametrů získaných z fluorescenční kinetiky pro co nejspolehlivější rozpoznání mezi plodinou a svízelem.

Cílem pokusu bylo vyhodnotit vliv ruzných odrud hrachu charakterizovaných rozdílnýcm obsahem antinutricních látek v produkcních smesích pro dojnice. Devadesátidenní pokus na 32 kravách byl rozdelen do trech pokusných(Z, G, GU) a jedné kontrolní skupiny.Pokusné skupiny byly krmney produkcní smesí obsahující 25 % hrachu s ruzným obsahem antinutricních látek. Na základe pokusu mužeme doporucit zkrmování hrachu jako zdroj proteinu a energie domácího puvodu, který muže nahradit dovážené komponety do krmnýchsmesí. Co se týká metabolismu dusíkatých látek, vyšší koncentrace cpavku v bachoru a mocoviny v krvi byla zaznamenána u skupiny Z v porovnání se skupinou GU a G. Tyto výsledky naznacují vyšší degradabilitu dusíkatých látek v neupravených semench hrachu.Pokud jde o mlécnou užitkovost nejnižší indeš mlécné užitkovosti nejnižší produkce bílkovin a laktózy byl zaznamenán u skupiny G.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se významu insekticidního moření osiva semileaf-less odrůd hrachu na snížení škod způsobovaných larvami i dospělci listopasu rodu Sitona a na vývoj výnosových prvků (počet pater obsazených lusky / 1 rostlinu, počet lusků/1 rostlinu, počet semen / 1 rostlinu) a na samotný výnos semen.

V rámci projektu "Zachování a udržitelné využívání genové základny plodin pro potraviny a zemědělství" výzkumného týmu při Ústavu pro zachování biologické rozmanitosti a biologické bezpečnosti zabývá charakterizací a hodnocení 265 genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.) . Nezbytnou součástí řešení tohoto úkolu bylo vytvořit jednotný systém hodnocení, popis a klasifikace vybraných genotypů. Nejlepší způsob, jak dosáhnout jednotného hodnocení všech genotypů byl prostřednictvím inovace existoval a mezinárodně používaných seznamů deskriptorů - UPOV (1995), Česká národní seznam deskriptorů (2000), Rosenberg seznam deskriptorů (1978), VIR (1989) , IFDB seznam deskriptorů (1994). Inovovaný seznam deskriptorů obsahuje 93 deskriptorů. Odtud, 63 deskriptorů patří k morfologické znaky, 21 deskriptory jsou zvláštní biologické vlastnosti, a 8 jsou deskriptory pro hospodářské vlastnostmi.

Výběr květného typu levandule s vyšší užitnou hodnotou.

Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Cílem práce bylo ověření pěstování kmínu kořenného na dvou stanovištích, ve variantách bez krycí plodiny a s krycí plodinou - jarní pšenice, se všemi registrovanými odrůdami Rekord, Prochan a Kepron. Byl stanoven obsah silic a výnos. Lepší výsledky byly v RVO na pokusném stanovišti v Šumperku.

Rutinní regenerační protokol pro embryogenní suspenze stále není k dispozici. Takový protokol by znamenal důležitý nástroj pro množení, výběr mutantů a biolostickou transformaci u hrachu. Zde jsou prezentována některá metodologická data ve vztahu k vývoji embryogenních suspenzí u hrachu.

V pokusech o náhradu sóji krmným hrachem jsme v pokusné stáji vybavené běžnou technologií větrání a vytápění, provedli sérii pokusů ve kterých byla významná část potřeby proteinu pokrývána hrachem. Cílem při tom bylo zjistit, v jaké míře je možné hrách jako náhradu použít vzdor obsahu antinutričních látek u některých odrůd. Mužeme konstatovat, že hrách se může zkrmovat až do úrovně 30 - 40 % v krmné dávce bez nepříznivých výsledků na užitkovost. Předložené výsledky zřetelně ukazují, že tepelně-vlhkostní poměry stájového klimatu nejsou ani v relativně dobře vedených a běžnou technologií vybavených stájích schopny v průbehu roku zabezpečit výkrmovým turnusum prasat opovídající podmínky pro optimální růst s odpovídajícímí ekonomickými výsledky.

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

Byla provedena klasifikace 34 aktuálně pěstovaných odrůd hrachu registrovaných v České republice pomocí 42 morfologických deskriptorů, 3 isoenzymových biochemických markerů, 8 mikrosatelitních (SSR) a 2 retrotransposonových DNA markerů. Pro práci byly zvoleny takové molekulární metody, které jsou relativně jednoduché, levné a rychlé. Získané výsledky demonstrují možnosti a odlišovací schopnosti metod založených na DNA.

Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.

Ověření stability molekulárních markerů hrachu (Pisum sativum L.) pro exaktní identifikaci odrůd.