Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu, 207–210. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, I., ONDRÁČKOVÁ, E., VĚTROVCOVÁ, M. Význam křídlatky (Reynoutria sp.) v zemědělské krajině. Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu [CD], s. 315–318. ISSN 0139-6013.

RIV/26784246:_____/15:#0001048

In: Sborník příspěvků z konference Hluk: 25.11. – 26.11. 2015, Hluk: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 162–167, ISBN 978-80-87065-64-8.

SEIDENGLANZ, M., M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M.: Existuje u blýskáčka řepkového korelace mezi citlivostí k lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu? Úroda. 2015, 63(4), 66–70. ISSN 0139-6013.

In: Sborník z konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10. – 11. 12. 2014, Praha a Větrný Jeníkov: ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby, Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka BIO, 2015, s. 130–133, ISBN 978-80-213-2598-2.

In: Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice, HLUK, 25. – 26. 11. 2015, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha. S. 271. 73–81.

In the period 2009–2011 monitoring of the incidence of phoma stem canker was carried out on selected sites in the Czech Republic (Šumperk and Opava regions in North Moravia). The risk of infection was evaluated by assessing the autumn air raid of Leptosphaeria spp. ascospores and with the ProPlant prediction model. In recent years, the incidence of phoma stem canker has been relatively low and this corresponded to the total count of ascospores released in the autumn period but not an increased level of infection risk announced by the ProPlant model. During monitored period the ascospore concentration reached maximally to 2 ascospores in 1 m3 per one day. Maximum ascospore release was recorded in 2010 as a result of favourable weather conditions. The first incidence of phoma leaf spot has been observed in mid-October. The higher values of ascospores concentration were recorded in the Opava region, but the total number of trapped ascospores was more often higher in the Šumperk region.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).

V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.