Publikace

Ve vegetační sezóně 2013/2014 probíhal na Šumpersku a Opavsku opět monitoring fomového černání stonku řepky a bílé hniloby řepky. Na 3 lokalitách Rapotín, Kujavy a Opava byly založeny maloparcelkové polní pokusy v řepce odrůdy Orion s plošnou polní inokulací patogeny L. maculans a S. sclerotiorum. Navýšení napadení řepky olejky po inokulaci bylo u L. maculans, L. biglobosa až 16 % a u S. sclerotiorum až 6,75 % oproti přirozenému infekčnímu tlaku patogenů. Na fungicidně ošetřených parcelách bylo napadení potlačeno a byl pozitivně ovlivněn výnos. Na 48 lokalitách v obou regionech byl vyhodnocen výskyt bílé hniloby řepky a stanoven poměr primární a sekundární infekce původcem choroby. Dle získaných výsledků letos převažoval primární typ infekce nad sekundárním. Ve 13 porostech na Opavsku nebyla infekce zaznamenána vůbec.

Zaplevelování porostů olejného lnu způsobuje nejen přímé kvantitativní škody spočívající ve sníženém výnosu semene, ale zároveň přispívá k rozvoji chorob lnu, zhoršuje podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zhoršuje kvalitu semene a také může snižovat, pro případné další využití, kvalitu krátkého vlákna a koudele. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany olejného lnu byly založeny maloparcelní polní pokusy, na kterých byly aplikovány preemergentně i postemergentně vybrané herbicidy proti běžně se vyskytujícím dvouděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale především selektivita vůči rostlinám lnu. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele, při zachování požadované selektivity vůči rostlinám olejného lnu.

There were cheeses produced from raw cow’s milk and from mixed milk compared. Mixed milk contained small ruminants’ milk (goat’s and ewe’s milk) and cow’s milk in diff erent proportions. There were technological, physical and health parameters, mineral composition, microbiological indicators and sensory quality evaluated. Cow’s milk, compared to mixed milk, contained markedly lower amounts of fat, protein, casein, total solids, solids non fat, urea and acetone and higher values of lactose, citric acid and free fatty acids and showed signifi cantly lower values of somatic cell count. Mixed milk showed lower (better) results for freezing point depression, markedly higher titration acidity and higher values for Ca, Mg, K, P, Cu, Mn and Zn. The results of microbiological analyses confi rmed good hygienic quality in terms of total count of mesophlic, psychrotrophic and thermoresistant bacteria and coliforms. Negative incidence of L. monocytogenes and mostly negative incidence of S. aureus are important results and confi rmed high quality of raw material for cheese production. None of S. aureus strains were confi rmed as MRSA. The results of sensory evaluation showed no signifi cant diff erences between cheeses originated from cow’s milk and cheeses from mixed milk.

Fomové černání stonku řepky se dlouhodobě monitoruje na vybraných lokalitách ČR. Je známa základní bionomie obou patogenů L. maculans /L. biglobosa. Výskyt choroby je však ročníkou zálěžitostí a míra škodlivosti je závslá na mnoha faktorech. Příspěvek informuje o rozšíření obou patogenů na sledovaných lokalitách, možnostech integrované ochrany rostlin, metody signalizace i výběr fungicidních přípravků vhodných k potlačení patogena.

Cílem metodiky jsou informace o možnostech biologické ochrany rostlin s využitím hub rodu Clonostachys proti půdním fytopatogenním houbám a využití této metody pro pěstitelskou praxi. Směsný přípravek se vyznačuje vyšší a rychlejší mykoparazitickou účinností proti širšímu spektru fytopatogenních hub. Degraduje půdní fytopatogenní houby Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotium cepivorum, Botrytis cinerea, Fusarium solani, Fusarium oxysporum, Bipolaris sorokiniana, Mycocentrospora acerina, Colletotrichum spp., Alternaria spp. aj. Přípravek aplikovaný na osivo, sadbu nebo do půdy pozitivně ovlivňuje zdravotní stav a výnos rostlin. Snižuje četnost výskytu fytopatogenní mykoflory na osemení a v rhizosféře rostlin.

Jsou popsány dvě strategie infekce ozimé řepky hlízenkou - infekce askosporami přes květní plátky a přímá infekce báze rostliny myceliem ze sklerocií a důsledky obou těchto možností pro pěstitele. Dále je uveden přehled možností ochrany řepky proti tomuto patogenu.

The main objective of this paper is to present possibilities of growing intercrops of peas and spring cereals under Czech conditions. This may support an expansion of legume cereal intercropping, to ensure a larger diversity in the crop rotations on arable land in the CR, especially in organic farming systems. Thereby, it may help Czech organic farmers to become more self-sufficient with fodder for their bred animals. Intercropping of grain legumes and cereals is a promising theme in organic farming for its potential for increasing and stabilizing yields, reducing weed pressure and sustaining plant health. Increasing self-sufficiency with fodder is in agreement with the principles of organic agriculture, and it reduces the risks related to the import of soy protein that may be admixed with GM soya. In 2008–2011, plot trials with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were examined to find suitable varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed intercrop. Results show that intercropping peas and spring cereals influences yield stabilization in comparison with monocultures. The results also show that pea grown in intercrops in organic farming might have a high yield potential under favourable conditions.

Byl sledován výskyt meticilin rezistentních bakterií Staphylococcus aureus v chovech prasat. Bylo vyšetřeno 29 zvířat pocházejících z pěti farem a ze tří krajů České republiky. Na dvoufarmách byla prokázána přítomnost kmenů MRSA. Kmeny byly izolovány z kožních lézí a ze stěrů z nosní sliznice. Dále byl sledován výskyt MRSA na osmi porážkách prasat. Bylo odebráno 274 vzorků stěrů od zvířat z 26 farem. U stěrů z dutiny tělní bylo detekováno 14 kmenů MRSA (7,5 %) a u stěrů nosní sliznice 2 kmeny MRSA (2,3 %).

Main conclusion Vavilovia formosa (Stev.) Fed. is a scientifically valuable common ancestor of the plant tribe Fabeae and also important in breeding and agronomy studies of the cultivated Fabeae, but it is close to extinction. A concerted academic and geovernmental effort is needed to save it. Since 2007, an informal international group of researchers on legumes has been working to increase awareness of Vavilovia formosa (Stev.) Fed., a relict and endangered wild-land relative to crop plant species. A majority of the modern botanical classifications place it within the tribe Fabeae, together with the genera vetchling (Lathyrus L.), lentil (Lens Mill.), pea (Pisum L.) and vetch (Vicia L.). V. formosa is encountered at altitudes from 1,500 m up to 3,500 m in Armenia, Azerbaijan, Georgia, Iran, Iraq, Lebanon, Russia, Syria and Turkey. This species may be of extraordinary importance for broadening current scientific knowledge on legume evolution and taxonomy because of its proximity to the hypothetical common ancestor of the tribe Fabeae, as well as for breeding and agronomy of the cultivated Fabeae species due to its perenniality and stress resistance. All this may be feasible only if a concerted and long-term conservation strategy is established and carried out by both academic and geovernmental authorities. The existing populations of V. formosa are in serious danger of extinction. The main threats are domestic and wild animal grazing, foraging, and early frosts in late summer. A long-term strategy to save V. formosa from extinction and to sustain its use in both basic and applied research comprises much improved in situ preservation, greater efforts for an ex situ conservation, and novel approaches of in vitro propagation.

V letech 2012 až 2014 byl studován vliv různých forem selenu, jeho příjem a potenciální toxicita u in vitro kultur lnu pro účely biofortifikace. V práci byly použity komerční odrůdy olejného lnu (Raciol, Amon), které byly testovány na pevných médiích a vybraných koncentracích selenu u kultur mnohonásobných prýtů. Selen ve formě seleničitanu sodného Na2SeO3 nebo selenanu sodného Na2SeO4 byl přidán do médií v následujících koncentracích: A = 0μM; B = 10 μM; C = 50 μM; D = 100 μM. U jednotlivých variant byl sledován vliv použitých forem selenu na růstové parametry a obsah selenu v biomase. Předběžné výsledky ukazují na stimulaci růstu v nízké koncentraci selenu při použití obou forem. Nicméně množství čerstvé biomasy během kultivace bylo vyšší v případě Na2SeO4, což se projevilo i menší toxicitou v in vitro kulturách lnu.

Odrůdy olejných lnů a konopí setého byly studovány jak z hlediska kvantitativních parametrů výnosu semene, stonku a vlákna, tak z pohledu kvalitativních parametrů obsahu mastných kyselin, tuku a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů a konopí setého vykázaly průkazné meziodrůdové rozdíly výnosových faktorů i kvalitativních parametrů.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti českých (CZ) populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchu obstrictus) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 21 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na krytonosce šešulového v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 7,5 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je velmi ohrožena rezistencí blýskáčků. V tomto dokumentu předkládáme první výsledky plošně rozsáhlejšího testování českých populací k. šešulového na tento insekticid. Z výsledků získaných v roce 2013 se české populace k. šešulového jeví na lambda-cyhalothrin velmi citlivé. Předkládaná mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Ve vegetační sezoně 2013/2014 byl proveden monitoring houbových chorob ozimé řepky olejky a vyhodnocena jejich škodlivost. Zdravotní stav porostů řepky byl sledován ve dvou regionech, na Opavsku a Šumpersku.

Metodika popisuje postup plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum v polních testech rezistence genotypů řepky olejky a v ověřování vlastností přípravků a pomocných látek na ochranu rostlin. Jedná se o plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu S. sclerotiorum a foliární aplikaci řepky sporami patogenů L. maculans, L. biglobosa.

Dřepčíci (Phyllotreta spp., Psylliodes spp.) a pilatka řepková (Athalia rosae) patří k lokálním, v některých letech vážným škůdcům. V našich pokusech byly testovány účinnosti insekticidních látek ze skupiny pyretroidů, neonikotinoidů, organofosfátů na jedince dřepčíků sbíraných v letech 2012 – 2013 a housenice pilatky řepkové v roce sbírané v roce 2014 dle metodiky IRAC 011, 021 a 025. Tyto látky dosahovaly u většiny testovaných sub-populací účinnosti 100 %. Housenice pilatky řepkové byly v roce 2014 vysoce citlivé téměř na všechny testované účinné látky.

V letech 2011-2013 byla testována citlivost českých a částečně i slovenských populací blýskáčků (2011: 86 populací, 2012: 68 populací, 2013: 60 populací) současně na pyretroid lambda-cyhalothrin a neonikotinoid thiacloprid. V mnoha případech byly mezi jednotlivými populacemi zaznamenány signifikantní rozdíly (p<0,05) v hodnotách LD50 a LD90 pro lambda-cyhalothrin i thiacloprid. Mezi netransformovanými hodnotami LD50 a LD90 odhadnutými pro obě účinné látky nebyla zaznamenána žádná korelace. U transformovaných hodnot byla zaznamenána slabá avšak signifikantní korelace (r = 0.38291) mezi Log10 hodnotami LD90 odhadnutými pro obě látky jen v roce 2012. České populace blýskáčků vykazují velmi nízkou citlivost na lambda-cyhalothrin a vysokou variabilitu v kontaktní citlivosti na thiacloprid.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testů na citlivost populací blýskáčků (Meligethes spp.) k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl v roce 2013. Zvolenou laboratorní metodou byl Adult vial test: lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025. Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 55 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu/ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale mnohde výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) REFERENČNÍ dávka: 30 g ú.l/ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude hodnocená populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle metodiky IRAC č. 025 označena (tedy jaký ji bude přiřazen kód citlivosti): kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace. Další důležitou dávkou v rámci testovaného spektra byla dávka představující minimální registrovanou dávku do řepky v ČR. Nepracovalo se však s dávkou 300 g ú.l./ha, nýbrž s dávkou 307,2 g ú.l./ha (důvodem bylo dodržení jednotného násobku mezi po sobě jdoucími dávkami; násobek: 3,2). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha.

Metodika je primárně určena pro oblast ekologického zemědělství. Výsledky předkládané inovované technologie pěstování luskovino-obilních směsek se zahrnutím nových typů odrůd se mohou stát přínosnými i pro oblast integrovaného a konvenčního zemědělství. Protože současná produkce osiv pocházejících z ekologického zemědělství je naprosto nedostatečná, je tato metodika určena i producentům osiv, kteří mohou využít výhod spočívajících ve schopnosti luskovino-obilních směsek omezovat a potlačovat rozvoj a šíření chorob a škůdců. Pokud totiž nebude problému produkce ekologických osiv věnována potřebná pozornost, může být vážně ohrožen další vývoj ekologického zemědělství v ČR. Jako nepříliš optimální řešení by pak přicházel v úvahu pouze úplný dovoz osiva pro ekologické zemědělství ze zemí EU.