Publikace
Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).
Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.
Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.
Byla prezentována nová data pro hodnocení genetické stability somatických embryí, embryogenních kalusů, neembryogenních kalusů a R0-regenerantů ze somatické embryogeneze ve srovnání s výchozím explantátem pomocí moderních molekulárních metod (tři odlišné DNA metody - SSR, IRAP, AFLP). Žádné profilové alternace mezi vzorky nebyly nalezeny. V případě metylačně citlivých variant byl detekován 4-8% polymorfismus.
Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.
Příspěvek hodnotí vypovídací schopnost laboratorních a polních testů pro zhodnocení odolnosti řepky olejky ozimé k Leptosphaeria maculans. V laboratorních testech byla hodnocena odolnost k patogenu na děložních listech řepky. V polních testech bylo hodnoceno napadení stonku řepky patogenem. Polní testy byly založeny na hodnocení přirozeného infekčního tlaku patogena. Zdrojem pro přípravu inokulátů byly izoláty patogena izolované z rostlin řepky. Izoláty L. maculans byly získány z porostů řepek v České republice.
Využitelnost přadného lnu coby produktu biomasy z důvodu odlišné technologie sklizně spočívá především v produkci stonku jako hlavního produktu. Hlavní produkt přadného lnu, stonek, je využitelný převážně v textilním průmyslu jako zdroj dlouhého vlákna a koudele. Plnohodnotné využití vedlejšího produktu, lněné slámy, je perspektivní pro výrobu kvalitního papíru, ale po tírenských úpravách i jako možnost doplňku pro směsové textilie oděvního průmyslu.
Mutagenezí linií Te-93/13 a SU-45/85 byly získány linie s nižším obsahem kyseliny linolenové Te-60/101 a SU-244/40. Na hybridní populaci F1 generace byla v roce 1992 nakřížena kanadská odrůda olejného lnu McGregor a na tuto kombinaci křížení v roce 1994 v F1 generaci australská odrůda olejného lnu Glenelg. Vzniklá populace složitého kombinačního křížení byla v F2 generaci podrobena individuálnímu výběru a bylo vybráno 100 rostlin, jejichž potomstvo se stalo základem F3 generace jako kmenů . V následujících generacích F4 až F6 v letech 1998 – 2000 pokračovala selekce a hodnocení kmenového materiálu II., III. a IV. roku ve zkouškách výkonu. V roce 2000 v generaci F6 byl vybrán výchozí kmen označený AGT-248, který byl zařazen do mezistaničních zkoušek. V generaci F10 v roce 2004 bylo novošlechtění pod označením AGT-248 zařazeno do Státních zkoušek pro registraci odrůd a současně bylo v tomto roce založeno udržovací šlechtění. V roce 2007 bylo novošlechtění AGT-248 zaregistrováno pod názvem Amon.
Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.
Cílem práce byla analýza genetické variability souboru 19 odrůd lnu, které jsou v současnosti registrovány v České republice. K analýze byly využity tři různé molekulární techniky (RAPD, SSR, IRAP).
(2007) Možnosti ochrany hrachu proti zrnokazovi hrachovému (Bruchus pisorum l.; Chrysomelidae; Coleoptera)
Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.
Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.
Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.
Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.
Dle rozhodnutí ÚKZUZ č.j. NOÚ/5076953/BRN/R703/2007 ze dne 18.5.2007 byla registrována odrůda olejného lnu AGT-248 pod názvem AMON.
(2007) Škůdci luskovin
Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.
U 5 položek-odrůd hrachu byla pomocí 15 SSR lokusů studována možnost genetické driftu. Tyto položky byly representovány 2-3 časovými vzorky. V případě 3 položek byla existence genetické driftu potvrzena a diskutován její vliv na integritu genových kolekcí hrachu.
V této studii bylo analyzováno celkem 163 položek hrachu českého původu, 150 holandského a 130 německého, pomocí hodnocení 42 morfologickými a mikrosatelitními a retrotransposonovými markery. Data byla hodnocena jednak pomocí klasických výpočtů genetické vzdálenosti a shlukové analýzy, tak aplikací Bayesiánské metody umožňující spojení obou typů dat. Tyto metody byly porovnány z hlediska cílové aplikace - výběru core kolekce.
V naší studii byly studovány komerční odrůdy přadného a olejného lnu a jejich schopnost akumulovat CD, Pb, a Zn z půd a jejich selekční potenciál pro využití pro fytoextrakci. Byla prezentována předběžná data akumulace Cd, Pb a Zn rostlin přadných a olejných lnů a jejich rostlinných částí pěstovaných se směsi odpadních kalů a zeminy. Některé kultivary zadržely Cd a Pb v kořeni nebo ve vegetativních částech, tím vystavily tobolky a semena nízké translokaci (hledisko bezpečných potravin). V kontrastu Zn je translokován do generativních orgánů velmi snadno a obohacené lněné semeno zinkem slouží jako materiál pro vyživu.
V průběhu agrobakteriální transformace je kokultivace klíčovým krokem. Odrůdy polního hrachu Adept, Komet a Menhir byly použity v řadě experimentů s aplikací kokultivačních látek – acetosyringonu, L-cysteinu, dithiothreitolu, glutathionu, maceračních enzymů – celulázy a pektinázy. Byl také testován vliv režimu osvětlení – nepřetržité světlo nebo tma. Pozitivní vliv byl zaznamenán při aplikaci acetosyringonu a L-cysteinu. Glutathion neměl vliv na efektivitu transformace ani při opakování experimentů a při různých škálách koncentrací. Dithiotreitol a macerační enzymy, které byly použity každý zvlášť i v kombinaci, měly na efektivitu transformace negativní účinek. Režim nepřetržitého osvětlení měl pozitivní vliv na frekvenci explantátů s uniformní expresí GUS.
Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.
Optimalizované regenerační protokoly jsou předpokladem pro aplikaci biotechnologických metod v programech zlepšujících vlastnosti plodin, včetně selekcí in vitro. Byl zkoumán regenerační potenciál tvorby rostlin de novo prostřednictvím organogeneze a somatické embryogeneze u bobu a lupiny. U bobu bylo dosaženo stádia zakořeňujících prýtů organogenezí z nodálních segmentů, somatická embryogeneze z kalusu byla neúspěšná. U lupiny bylo dosaženo prýtů, ale bez schopnosti zakořenit. U lupiny bylo dosaženo somatické embryogeneze, ale bez dalších vývojových stadií. Mezi druhy Lupinus albus a L.angustifolius byly pozorovány rozdíly v responzivní reakci.
Přehledná přednáška o jednotlivých etapách vývoje GM luskovin od konce 80. let minulého století, ve kterých se postupně řešilo zlepšení agronomických vlastností, zlepšení vlastností důležitých pro spotřebitele a možnosti molekulárního farmingu. Nástin legislativních a politicko-obchodních překážek, trendů a strategií výzkumu v této oblasti. Podrobné informace o konkrétních výsledcích transgenoze u hrachu v rámci řešených projektů ve společnosti Agritec, s.r.o.
(2007) Variabilita kvalitativních znaků vybraných genotypů kmínu kořenného (Carum carvi, L.) ozimého typu
Článek hodnotí kvalitativní a kvantitativní změny silic v průběhu šlechtění v 7 vegetačních období u kmínu kořenného ozimého typu. V prvním roce šlechtění bylo vybráno 45 rostlin (45 genotypů) z poloprovozního pokusu, u kterých se v následujících letech uplatnila selekce zejména na obsah silic a také na zdravotní stav. Byli vybírány zdravé rostliny s vyšším obsahem silic a s lepším poměrem karvonu a limonenu. Rozdíl v obsahu silic a karvonu v jednotlivých letech byl velmi vysoce průkazný a ročník byl dominantním faktorem. Rozdíly v obsahu silic v genotypech nebyly průkazné, ale průkazný byl rozdíl v obsahu karvonu u jednotlivých genotypů.