Publikace
Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).
Metodika popisuje in vitro regeneraci dihaploidních rostlin lnu metodou prašníkové kultury. Celý postup je rozdělen na jednotlivé kroky, které jsou podrobně vysvětleny. Součástí metodiky jsou receptury všech potřebných kultivačních médií. Metodika slouží šlechtitelům k rychlé stabilizaci šlechtitelského materiálu lnu při tvorbě nových odrůd a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.
Jsou uvedeny výsledky studia pasportních a popisných deskriptorů národní kolekce lnu (Linum usitatissimum L.) a použití Digitální obrazové analýzy pro racionalizaci práce s kolekcí. Bylo hodnoceno 979 položek X13 z hlediska pasportních deskriptorů ACCENUMB, ACCENAME, ORIGCTY, USE TYPE shlukovou analýzou a jednotlivé položky byly rozděleny do 40 shluků. Byla posouzena květní morfologie pomocí parametrů obrazové analýzy Area, MaxFeret, MinFeret, Circularity. Tyto parametry byly dále analyzovány základními statistickými veličinami (průměr, směrodatná odchylka, rozpětí, koeficient variance) a analýzou variance, metodou mnohonásobného porovnávání. U některých duplikací byly zjištěny statisticky významné rozdíly v květní morfologii (velikost koruny), což vedlo ke zpochybnění posouzení těchto genotypů jako duplikovaných. Ty jsou dále vnímány jako odlišné a budou navrženy pro zařazení do core kolekce.
Dle rozhodnutí ÚKZUZ č.j. NOÚ/5076953/BRN/R703/2007 ze dne 18.5.2007 byla registrována odrůda olejného lnu AGT-248 pod názvem AMON.
Mutagenezí linií Te-93/13 a SU-45/85 byly získány linie s nižším obsahem kyseliny linolenové Te-60/101 a SU-244/40. Na hybridní populaci F1 generace byla v roce 1992 nakřížena kanadská odrůda olejného lnu McGregor a na tuto kombinaci křížení v roce 1994 v F1 generaci australská odrůda olejného lnu Glenelg. Vzniklá populace složitého kombinačního křížení byla v F2 generaci podrobena individuálnímu výběru a bylo vybráno 100 rostlin, jejichž potomstvo se stalo základem F3 generace jako kmenů . V následujících generacích F4 až F6 v letech 1998 – 2000 pokračovala selekce a hodnocení kmenového materiálu II., III. a IV. roku ve zkouškách výkonu. V roce 2000 v generaci F6 byl vybrán výchozí kmen označený AGT-248, který byl zařazen do mezistaničních zkoušek. V generaci F10 v roce 2004 bylo novošlechtění pod označením AGT-248 zařazeno do Státních zkoušek pro registraci odrůd a současně bylo v tomto roce založeno udržovací šlechtění. V roce 2007 bylo novošlechtění AGT-248 zaregistrováno pod názvem Amon.
Přehledná přednáška o jednotlivých etapách vývoje GM luskovin od konce 80. let minulého století, ve kterých se postupně řešilo zlepšení agronomických vlastností, zlepšení vlastností důležitých pro spotřebitele a možnosti molekulárního farmingu. Nástin legislativních a politicko-obchodních překážek, trendů a strategií výzkumu v této oblasti. Podrobné informace o konkrétních výsledcích transgenoze u hrachu v rámci řešených projektů ve společnosti Agritec, s.r.o.
Jako rozšiřující se a potenciálně nebezpečné choroby jsou v ČR uváděny zejména patogenní houby rodů Verticillium a Pyrenopeziza. Výskyt obou patogenních druhů je alarmující zejména v zahraničí, ale i v našich podmínkách je jim věnována pozornost. V polních podmínkách se zatím na sledovaných lokalitách výskyt P. brassicae nepodařilo potvrdit, Výskyt Verticillium sp. byl potvrzen izolací na agarovou živnou půdu, zatím se však nepodařilo patogena přesně určit.
Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.
Příspěvek hodnotí vypovídací schopnost laboratorních a polních testů pro zhodnocení odolnosti řepky olejky ozimé k Leptosphaeria maculans. V laboratorních testech byla hodnocena odolnost k patogenu na děložních listech řepky. V polních testech bylo hodnoceno napadení stonku řepky patogenem. Polní testy byly založeny na hodnocení přirozeného infekčního tlaku patogena. Zdrojem pro přípravu inokulátů byly izoláty patogena izolované z rostlin řepky. Izoláty L. maculans byly získány z porostů řepek v České republice.
This work evaluates qualitative changes in winter caraway during seven vegetative periods of selection. In the beginning, forty five plants (e. g. 45 genotypes) were chosen from pilot experiment and were selected in following generations for the essential oil content, the carvone content and health state.
(2007) Škůdci luskovin
Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.
Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.
Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.
Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.
Optimalizované regenerační protokoly jsou předpokladem pro aplikaci biotechnologických metod v programech zlepšujících vlastnosti plodin, včetně selekcí in vitro. Byl zkoumán regenerační potenciál tvorby rostlin de novo prostřednictvím organogeneze a somatické embryogeneze u bobu a lupiny. U bobu bylo dosaženo stádia zakořeňujících prýtů organogenezí z nodálních segmentů, somatická embryogeneze z kalusu byla neúspěšná. U lupiny bylo dosaženo prýtů, ale bez schopnosti zakořenit. U lupiny bylo dosaženo somatické embryogeneze, ale bez dalších vývojových stadií. Mezi druhy Lupinus albus a L.angustifolius byly pozorovány rozdíly v responzivní reakci.
Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.
Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs
V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc