Přečtěte si více

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se významu insekticidního moření osiva semileaf-less odrůd hrachu na snížení škod způsobovaných larvami i dospělci listopasu rodu Sitona a na vývoj výnosových prvků (počet pater obsazených lusky / 1 rostlinu, počet lusků/1 rostlinu, počet semen / 1 rostlinu) a na samotný výnos semen.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti českých (CZ) populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchu obstrictus) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 21 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na krytonosce šešulového v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 7,5 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je velmi ohrožena rezistencí blýskáčků. V tomto dokumentu předkládáme první výsledky plošně rozsáhlejšího testování českých populací k. šešulového na tento insekticid. Z výsledků získaných v roce 2013 se české populace k. šešulového jeví na lambda-cyhalothrin velmi citlivé. Předkládaná mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testů na citlivost populací blýskáčků (Meligethes spp.) k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl v roce 2013. Zvolenou laboratorní metodou byl Adult vial test: lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025. Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 55 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu/ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale mnohde výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) REFERENČNÍ dávka: 30 g ú.l/ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude hodnocená populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle metodiky IRAC č. 025 označena (tedy jaký ji bude přiřazen kód citlivosti): kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace. Další důležitou dávkou v rámci testovaného spektra byla dávka představující minimální registrovanou dávku do řepky v ČR. Nepracovalo se však s dávkou 300 g ú.l./ha, nýbrž s dávkou 307,2 g ú.l./ha (důvodem bylo dodržení jednotného násobku mezi po sobě jdoucími dávkami; násobek: 3,2). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha.

Jako rozšiřující se a potenciálně nebezpečné choroby jsou v ČR uváděny zejména patogenní houby rodů Verticillium a Pyrenopeziza. Výskyt obou patogenních druhů je alarmující zejména v zahraničí, ale i v našich podmínkách je jim věnována pozornost. V polních podmínkách se zatím na sledovaných lokalitách výskyt P. brassicae nepodařilo potvrdit, Výskyt Verticillium sp. byl potvrzen izolací na agarovou živnou půdu, zatím se však nepodařilo patogena přesně určit.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu č. QJ1230077 (MZe ČR, NAZV). Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č.011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 64 populací odebraných na různých lokalitách v České republice v roce 2013. Účinná látka cypermethrin je součástí např. těchto do řepky ozimé registrovaných přípravků: Cyperkill 25 EC (250 g ú.l./l), Rafan (250 g ú.l./l), Nurelle D (250 g ú.l./l; zde v kombinaci s chlorpyrifos-ethylem). Na blýskáčky v řepce je cypermethrin registrován v dávce 25 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1 g ú.l./ha), 20% (5 g ú.l./ha), 100% (25 g ú.l./ha), 500% (125 g ú.l./ha). Pyretroid cypermethrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Choroby fomová hniloba (původce L. maculans) a hlízenka obecná (původce Scl. sclerotiorum) jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (fungicidní ošetření).

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů. Pomocí těchto markerů bylo otestováno 54 vzorků rostlin ozimé řepky s různě výraznými příznaky houbových chorob. U velké části vzorků bylo prokázáno napadení patogenem Leptosphaeria maculans, byly nalezeny různé rasy tohoto houbového patogena. Napadení patogenem Verticillium spp. bylo prokázáno pouze ve dvou případech.

Rozborem 60 rostlin napadených kořenovou hnilobou byl zjištěn výskyt 32 patogenních a saprotrofních druhů hub. Nejvíce se na kořenových a krčkových hnilobách podílely patogenní houby Rhizoctonia solani (66,6 %), Mycocentrospora acerina (55,0 %), Sclerotinia sclerotiorum (41,6 %) a Pythium ultimum (35 %). Devět druhů doprovodných saprotrofních hub nebylo dosud na kmínu z území ČR uváděno.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.

Significant differences among reactions of the pollen beetles originated from the fifteen compared localities to lambda-cyhalothrin applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 4,450; df = 14, 28; Ftab = 2,726; P = 0,01). The differences in the lambda-cyhalothrin effectiveness expressed in according to Abbott exceeded 50 per cents among the several localities. On the contrary there were not found out any significant differences among the reactions of the pollen beetles originated from the five compared localities to the etofenprox applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 0,748; df = 4, 8; Ftab = 3,838; P = 0,05). The differences in the etofenprox effectiveness expressed in according to Abbott (and in the pollen beetles mortalities) were minor on the compared localities. On the base of other analysis it is also possible to conclude that the localities where the beetles showed significantly different reactions to the lambda-cyhalothrin were not different in this aspect concerning the etofenprox.

The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided into groups with high and low content of alpha-linolenic acid (ALA). Out of 32 linseed genotypes, 68.75 % represented high alpha-linolenic genotypes and 31.25 % were genotypes with low ALA content. Proportional representation of fatty acids was realized according to the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 1994). Oil content was analyzed according to the internal methodology of Agritec Ltd., based on the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 2011). The content of total fat ranged from 36.22 % to 46.35 %, that of ALA from 1.10 % to 65.20 %, and that of linoleic acid (LA) from 11.10 % to 75.00 % in the analyzed seed samples within all groups. The genotypes were divided also according to the seed color and a linear correlation between all three parameters within these groups was observed. Negative linear dependence was con rmed between parameters; ALA and LA content in the groups: high ALA brown seed (p 0.0001; correlation coe cient (r) = –0.70), and high ALA yellow seed (p 0.001; r = –0.36). Also, positive linear dependence between the total fat and the LA content in the groups: low ALA brown seed (p 0.001; r = 0.34); low ALA yellow seed (p 0.0001; r = 0.62), was found.

The mycoparasitic efficiency of 28 strains/isolates of Clonostachys rosea f. rosea and Clonostachys rosea f. catenulata against the pathogenic fungus Bipolaris sorokiniana was determined in dual cultures on Czapek-Dox nutrient agar. Strains with low and medium efficiency were antagonistically inhibited by B. sorokiniana, and inhibitory zones were formed between the colonies of both fungi. The mycelium of Clonostachys strains with high efficiency overgrew and degraded B. sorokiniana colonies without formation of an inhibitory zone. In dual cultures, Trichoderma sp. and the most effective Clonostachys strains degraded B. sorokiniana colonies within 3 to 5 and 12 to 15 days, respectively. When rye seeds were treated with a mixture of C. rosea f. rosea, Trichoderma sp. and B. sorokiniana, development of B. sorokiniana on both seeds and seedlings was reduced when compared with a B. sorokiniana treatment. The treatment of rye seeds with Clonostachys and Trichoderma had a positive effect on seed germination and seedling length.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.