Publikace

Konopí kultivarů Benico, Monoica, Fibrol a Bialobrezskie byly pěstovány (2005, 2006, 2007) v přírodně simulovaných podmínkách půd (kontrola) a dále v půdách se zvýšeným obsahem kalů z čistíren odpadních vod vpoměru kalu: půdy: 1:2, 1:3, 1:4, 1:5, 1:6. Zralé části rostlin konopí byly zkoumány pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) pro jejich potenciál k absorpci a hromadění Cd, Pb Zn v semeni, plevách, listech, stonku a kořeni. Statistické vyhodnocení zaznamenaných dat (TK koncentrace a celková akumulace) byly provedeny analýzou variance a vícenásobným porovnáváním - LSD test, statistický program UNISTAT. Akumulace jednotlivých elementů do různých částí rostliny vykazovaly velké rozdíly. Transport Cd a Pb z vegetativních částí (kořen, stonek, listy) do generativních orgánů (tobolky, semena) byla výrazně omezena. Rostliny konopí akumulovaly nejvíce Zn, pak Pb a nejméně Cd.

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Studie je zaměřena na srovnání vybraných odrůd lnu setého (Linum usitatissimum L.) z hlediska tolerance k těžkým kovům (Cd, Pb, Cs, Zn a Cu) ve fázi klíčení. Cílem bylo nalezení inhibiční koncentrace IC 50 u jednotlivých kovových elementů a zároveň nalezení vhodných odrůd (citlivých / tolerantních vůči těžkým kovům) pro následné testování v podmínkách in vitro a in vivo. Růst kořene u klíčících semen byl sledován ve 4-denním laboratorním testu toxicity na koncentrační škále 0 - 0,1 – 1 – 10 - 100 mmol.l-1 příslušného kovového elementu v dusičnanové formě. Vliv těžkých kovů na inhibici růstu kořínku byl lineární a jejich toxicita (v průměru za všechny odrůdy) klesala v pořadí Cd > Cu > Cs > Pb > Zn. Odrůda přadného lnu Venica vykazovala vysokou citlivost vůči všem testovaným kovům, jako relativně tolerantní se jevila odrůda přadného lnu Elektra.

Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.

Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

V naší studii byly studovány komerční odrůdy přadného a olejného lnu a jejich schopnost akumulovat CD, Pb, a Zn z půd a jejich selekční potenciál pro využití pro fytoextrakci. Byla prezentována předběžná data akumulace Cd, Pb a Zn rostlin přadných a olejných lnů a jejich rostlinných částí pěstovaných se směsi odpadních kalů a zeminy. Některé kultivary zadržely Cd a Pb v kořeni nebo ve vegetativních částech, tím vystavily tobolky a semena nízké translokaci (hledisko bezpečných potravin). V kontrastu Zn je translokován do generativních orgánů velmi snadno a obohacené lněné semeno zinkem slouží jako materiál pro vyživu.

Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.

Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.

Cílem práce byla analýza genetické variability souboru 19 odrůd lnu, které jsou v současnosti registrovány v České republice. K analýze byly využity tři různé molekulární techniky (RAPD, SSR, IRAP).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.