Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

In: Sborník příspěvků z konference Hluk: 25.11. – 26.11. 2015, Hluk: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 162–167, ISBN 978-80-87065-64-8.

SEIDENGLANZ, M., M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M.: Existuje u blýskáčka řepkového korelace mezi citlivostí k lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu? Úroda. 2015, 63(4), 66–70. ISSN 0139-6013.

In: Sborník z konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10. – 11. 12. 2014, Praha a Větrný Jeníkov: ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby, Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka BIO, 2015, s. 130–133, ISBN 978-80-213-2598-2.

In: Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice, HLUK, 25. – 26. 11. 2015, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha. S. 271. 73–81.

V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací bllýskáčků, krytonosců šešulových a dřepčíků rodu Phyllotreta k několika skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty)

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.