Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Jedná se o unikátní směs dvou mykoparazitických půdních hub Clonostachys rosea (kmen SCL-01) a Trichoderma asperellum - harzianum (kmen ASPH). Směs obou hub vytváří kulturu označenou GXT-08, uloženou v chráněném a bezpečném uložení v České sbírce mikroorganismů CCM v Brně. Obě komponenty směsi jsou snadno kultivovatelné jak na tekutých, tak i na pevných (agarových) živných půdách a jsou vhodné k výrobě biopreparátu s využitím submersních i povrchových metod masové kultivace.

V posledních letech se některé pěstitelské oblasti v ČR vyznačovaly extrémním výskytem viróz a antraknózy. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci bezpříznakových jedinců rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Regenerací ze segmentu hypokotylu v in vitro kultuře modrokvěté a hnědosemenné odrůdy Biltstar byla získána linie olejného lnu AGT 181/08 s velmi vysokým obsahem tuku v semeni a velmi vysokým obsahem kyseliny linolenové v tuku. AGT 181/08 má vyšší obsah tuku v semeni a vyšší obsah omega-3 mastné kyseliny - kyseliny linolenové – než výchozí odrůda Biltstar a než Flanders - jediná odrůda olejného lnu stejného typu zapsaná ve Státní odrůdové knize v ČR. AGT 181/08 nese šlechtitelsky cenné markery – bílý hvězdicovitý květ a žluto-šedou barvou semene. Žádná z odrůd olejného lnu zapsaná ve Státní odrůdové knize nemá tento typ květu a stejnou barvu semene. Může se uplatnit jako genetický zdroj uvedených vlastností ve šlechtění olejného lnu pro technické využití oleje, případně pro potravinářské využití celého semene nebo jako zdroj omega-3 mastných kyselin v doplňkové výživě.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám.

Tested seed treatments (two doses of thiamethoxam, thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M; two doses of clothianidin + beta-cyfluthrin) showed high effects on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) which approved relatively long-lasting and sufficient protection of several bottom nodes of stipules simultaneously. The effects of foliar treatments (chlorpyrifos + cypermethrin; acetamiprid, lambda-cyhalothrin) sometimes were evident only on the node which was determined as the youngest node at the time of spraying. The effects of the compared seed and foliar treatments on the reduction of S. lineauts larvae numbers on roots were not proven as positive. It is possible to conclude that the foliar application had no real effect in this sense at all. However, positive significant effects of thiamethoxam and clothianidin + beta-cyfluthrin on root nodulation in general were recorded. Especially higher doses of the seed treatments increased overall nodulation from 43 till 363%.

Do současnosti bylo na pokusných pozemcích společnosti Agritec s.r.o. testováno přibližně dva a půl tisíce nezávislých linií lnu, odvozených metodou inzerční mutageneze, založené na transformaci modelovými nebo cílovými geny. Metoda inzerční mutageneze lnu byla vyvinuta během spolupráce mezi Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR a společností Agritec s.r.o. Na základě výsledků polních pokusů bylo odvozeno množství nových linií lnu, zajímavých ze šlechtitelského pohledu. Metoda inzerční mutageneze se osvědčila jako účinný prostředek pro tvorbu a zvýšení genetické variability u zajímavých odrůd lnu.

Na pokusných pozemcích vybraných zkušebních stanic byl v letech 2004 - 2008 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. Každoročně bylo v mezistaničních předzkouškách výkonu hodnoceno okolo 50 nově vyšlechtěných, perspektivních genotypů. Nové materiály pocházely z 3 šlechtitelských stanic v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumce nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost vůči jednotlivým chorobám, zejména proti fómové hnilobě (Leptosphaeria maculans) a hlízence obecné (Sclerotinia sclerotinium). Ty způsobují každoročně ekonomicky významné škody a hospodářské ztráty na výnosech. V příspěvku je porovnán vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči těmto chorobám zkoušených v různých klimatických podmínkách na lokalitě Šumperk.

Cílem práce bylo získání informací o zdraví prospěšných látkách u hrachu – rezistentní škrob, karotenoidy, v závislosti na odrůdě a ověření možnosti jejich využití v potravinářském průmyslu. Byla sledována změna kvality v procesu dozrávání- stanovení optimální technologické zralosti, obsah a stabilita barviv, vhodnost suroviny pro průmyslové zpracování - konzervování, mražení a sušení. Na druhé straně byla ověřena i míra rizik - výskyt patogenů, mykotoxinů a těžkých kovů v semenech hrachu. Nové poznatky se uplatní při cíleném šlechtění hrachu určeného pro potravinářský průmysl.

Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

Kompletní metodika ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům v polních plodinách. Bionomie, biologie a aplikace pesticidů včetně problematiky rezistence proti pesticidům.

Výsledkem experimentů s genetickými modifikacemi hrachu za pomoci konstruktů na bázi fragmentů obalového proteinu virů výrůstkové mozaiky (Pea Enation Mosaic Virus – PEMV) a svinování listů hrachu (Pisum Seed-borne Mosaic Virus - PSbMV) byly linie hrachu se zvýšenou odolností k virovým patogenům. Přítomnost transgenů byla testována histologickým barvením genu GUS, molekulárními testy, odolnost linií byla ověřena v biologických skleníkových testech po mechanické inokulaci. Byly vyvinuty i další GM linie hrachu s transgeny získanými z genomu hmyzu, které by se měly vyznačovat odolností k hmyzím škůdcům a houbovým patogenům. Jejich genotypové vlastnosti a dědičnost transgenů jsou sledovány molekulárními metodami, fenotypové vlastnosti a odolnost bude postupně sledována ve skleníkových i polních testech v rámci výzkumných projektů ve firmě Agritec.

Účinnost dvou pyretroidů a jedné kombinace organofosfátu a pyretroidu (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) na Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) byla hodnocena v letech 2006 – 2009 v ČR. Ve všech letech testování byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi účinostmi porovnávaných insekticidů. Účinnost porovnávaných insekticidů byla výrazně ovlivněna termínem aplikace. V případě kombinace chlorpyrifos + cypermethrin je méně komplikované stanovit vhodný termín aplikace při srovnání s pyretroidy aplikovanými samostatně. Účinnost samostatně aplikovaných pyretroidů dosáhla úrovně zaznamenávané u kombinace chlorpyrifos + cypermethrin pouze tehdy, když byla aplikace provedena v optimálním termínu. Nejvhodnější termín aplikace spadá do období, kdy se ve žlutých miskách objevují první samičky ve významnějším množství až do období, kdy podstatná část z nich je připravená ke kladení.

Set of Czech pea cultivars was transformed by Agrobacterium-mediated transformation with construct containing protease inhibitor transgene gmSPI2, originated from salivary glands of Galleria mellonela. It was exprimed in Pichia pastoris and its high effectiveness to bacterial and fungal proteases was proved.T0 plants were histochemically tested for GUS expression, then, putative transformants were tested using PCR. From total ca 300 regenerated T1 lines, 150 samples of putative transformants were tested by PCR and more than 60 of them gave positive results. In total, the effectiveness of transformation ranged between 1-5% from initially established explants. Improved resistance to insects (Bruchus pisorum) and possibly also to some fungal pathogens (complex of leaf anthracnoses and root diseases) are expected.

Byl studován vliv prostředí (ročníku a geografické polohy) a genetická variability na stabilitu vybraných isozymových markerů: esterase (EST), acid phosphatase (ACP), alcohol dehydrogenase (ADH), leucine aminopeptidase (LAP), shikimate dehydrogenase (SDH) a glucose-6-phosphate isomerase (PGI), společně v DNA markery (RAPD, SSR, ISSR, IRAP) na 5 odrůdách hrachu setého, 4 let a 3 lokalitách.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana lnu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

V publikaci jsou vyjmenovány hlavní příčiny způsobující postupné genetické oddalování populací od sebe. Různé nároky člověka na zemědělskou krajinu a jeho různé způsoby hospodaření s ní (přizpůsobené přírodním a ekonomickým tlakům) jsou to, co nejvíce přispívá k postupnému, vzájemnému oddalování evropských populací blýskáčků. Vliv člověka je v tomto smyslu větší, než vliv moří, průlivů, horských hřebenů a údolí.