Přečtěte si více

Byla prezentována nová data pro hodnocení genetické stability somatických embryí, embryogenních kalusů, neembryogenních kalusů a R0-regenerantů ze somatické embryogeneze ve srovnání s výchozím explantátem pomocí moderních molekulárních metod (tři odlišné DNA metody - SSR, IRAP, AFLP). Žádné profilové alternace mezi vzorky nebyly nalezeny. V případě metylačně citlivých variant byl detekován 4-8% polymorfismus.

Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.

Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.

Vývoj embryogenních suspenzí je velmi důležitý pro další pokrok při studiu fyziologických i genetických aspektů somatické embryogeneze u Pisum sativum L. Studie ukazuje metodologická data, získaná během vývoje embryogenních suspenzí u hrachu a budoucí strategii pro ustavení embryogenní suspenze či repetitivní somatické embryogeneze v tekutých médiích.

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Several large germplasm collections of the Pisum genus are maintained world-wide. To facilitate their management and increase efficiency of their use, a core collection is being currently developed. Traditionally descriptions were made for germplasm accessions by morphological descriptors, together with known pedigree and passport data. In recent years genetic structures of pea germplasm collections have been investigated by several molecular marker approaches. However, after data processing, further use of such data is limited, in the absence of cross-comparison between collections. The key points for the future should be adoption of a common set of markers applied across the developed core sets, together with the deposition and availability of both molecular and agronomical data, creating a virtual world-wide pea germplasm resource for our common benefit.

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p < 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Total starch (TS), amylose and resistant starch (RS) were determined in the sets of smooth pea and wrinkled pea varieties in the years 2006-2008. Starch content of smooth peas varied in the range 53.61 – 57.23%. Average amylose content was 27.8 %. Resistant starch content varied from 2.07% to 6.31%. Content of starch at wrinkled pea varied from 26.57% to 32.55%. Average amylose content was 76.82 % of total starch. Resistant starch content of 11 garden pea cultivars was studied in three different terms of technological harvest.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.

Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.