Publikace

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Byly vytvořeny protokoly agrobakteriální transformace hrachu, které využívají klasickou tkáňovou kulturu (regeneraci mnohonásobných prýtů z děložních segmentů a somatickou embryogenezi z apikálních meristémů) a systém bez využití tkáňových kultur (regenerace rostlin z upravených semen). Transgeny byly stabilně děděny v generacích T1-T3. Všechny transgenní rostliny byly morfologicky normální a fertilní.

Bylo zmapováno druhové spektrum patogenní mykoflory napadených rostlin. Byly získány genetické zdroje rezistence ke komplexu houbových chorob (er-1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm-1), které byly využity ve šlechtitelském procesu. Byly ověřeny inokulační metody testování proti jednotlivým patogenům (E. pisi, F. oxysporum, F. solani, PEMV a PSbMV). Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Byl vybrán materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a PEMV. Získané zdroje odolnosti byly využity k tvorbě nového šlechtitelského materiálu (na všech řešitelských pracovištích - Agritecu s.r.o., Selgenu a.s. a v SEMO Smržice s.r.o.), který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu.

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

V naší studii byly studovány komerční odrůdy přadného a olejného lnu a jejich schopnost akumulovat CD, Pb, a Zn z půd a jejich selekční potenciál pro využití pro fytoextrakci. Byla prezentována předběžná data akumulace Cd, Pb a Zn rostlin přadných a olejných lnů a jejich rostlinných částí pěstovaných se směsi odpadních kalů a zeminy. Některé kultivary zadržely Cd a Pb v kořeni nebo ve vegetativních částech, tím vystavily tobolky a semena nízké translokaci (hledisko bezpečných potravin). V kontrastu Zn je translokován do generativních orgánů velmi snadno a obohacené lněné semeno zinkem slouží jako materiál pro vyživu.

Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.

Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.

Cílem práce byla analýza genetické variability souboru 19 odrůd lnu, které jsou v současnosti registrovány v České republice. K analýze byly využity tři různé molekulární techniky (RAPD, SSR, IRAP).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

Článek hodnotí kvalitativní a kvantitativní změny silic v průběhu šlechtění v 7 vegetačních období u kmínu kořenného ozimého typu. V prvním roce šlechtění bylo vybráno 45 rostlin (45 genotypů) z poloprovozního pokusu, u kterých se v následujících letech uplatnila selekce zejména na obsah silic a také na zdravotní stav. Byli vybírány zdravé rostliny s vyšším obsahem silic a s lepším poměrem karvonu a limonenu. Rozdíl v obsahu silic a karvonu v jednotlivých letech byl velmi vysoce průkazný a ročník byl dominantním faktorem. Rozdíly v obsahu silic v genotypech nebyly průkazné, ale průkazný byl rozdíl v obsahu karvonu u jednotlivých genotypů.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

Byly presentovány výsledky z využití donorů rezistencí ke komplexu houbových a virových chorob hrachu.