Publikace

Udržování genetické integrity kolekcí genových zdrojů je klíčovým cílem dlouhodobé ex situ konzervace. Periodicke regenerace, na malých pokusných parcelách s malým počtem rostlin, zvyšuje riziko genetického driftu a změn genetické rozmanitosti. V této studii, bylo hodnoceno šest bělokvětých odrůd polního hrachu (Pisum sativum L. subsp sativum var sativum): Bohaty'r, Klatovký Zelený , Hana'k, Moravský hrotovicky krajovy'', Raman a Viktoria -75 a čtyři odrůdy barevně kvetoucí, krmného hrachu (P. sativum subsp sativum var arvense (L.) Poiret: týden Arvika, C esky bana'n, Moravská Krajová "a Nike", což představuje československé odrůdy a krajové odrůdy , pěstované v posledních 40-80 letech. Byly analyzovány pomocí deseti mikrosatelitních lokus specifických markerů. Každá odrůda byla zastoupena 20 semeny, dvou vzorků různých období, překlenující období 20 nebo 40 let. Současně byla detekována vnitrodruhová variabilita (s výjimkou odr. Hana'k), jako důkaz genetických změn, např. rozdíly ve frekvencích alel , stejně jako genetickém složení vzorku, u šesti z deseti odrůd (Arvika, Bohaty'r, Cesky bana'n, Moravský "hrotovicky" krajovy ", Moravská To Krajová" a Raman). Důkaz genetické eroze byl nalezen ve třech odrůdách Cesky bana'n, Moravský hrotovicky krajovy "a Raman), zatímco u jiných tří (Arvika, Bohatyr a Moravská Krajová ") bylo zjištěno, že se zvýšila úroveň rozmanitosti. Navíc ve třech vzorcích Bohaty'r (2004) a Klatovský Zelený (o 1963 a 2004), byla zjištěna nízká úroveň heterozygotnosti . Tyto výsledky ukazují, že u hrachu, samosprašné a vysoce homozygotní rostliny, nebezpečí ztráty genetické integrity existuje. Tato zjištění jsou významná pro dlouhodobé ex situ vedení kolekcí.

Pěstování lnu, včetně olejných odrůd, má v ČR tradici. Od kvality sklizeného produktu se odvíjí jeho cena, proto je v zájmu rentability nutné věnovat sklizni olejného lnu patřičnou péči. Kvalitu sklizeného semene a množství ztrát lze ovlivnit agrotechnickými zásahy a také nasazením a správným seřízením vhodné mechanizace při sklizni. Text článku obsahuje energetické a exploatační ukazatele sklizně olejného lnu pomocí sklízecích mlátiček značek CLAAS a JOHN DEERE.

Virus mozaiky hrachu přenosný semenem (Pea seed-borne mosaic virus, PSbMV) patří v současné době mezi nejčastěji se vyskytující virové patogeny, způsobující vážné škody na porostech hrachu setého a některých dalších zástupců luskovin. Těmto škodám lze předejít pěs-továním rezistentních odrůd. Spolehlivé markery rezistence však dosud chyběly a šlechtění bylo náročné. Byly identifikovány geny eIF4E resp. eIF4E(iso) odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. Určili jsme alely eIF4E genu u vybraných genotypů hrachu, zahrnujících všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Touto nedestruktivní analýzou je možné uskutečnit výběr vhodných jedinců v řádu několika hodin - na rozdíl od několikadenních virologických a imunologických testů.

O luskovino-obilní směsky (LOS) narůstá v ekologickém zemědělství (EZ) zájem nejen pro jejich pozitivní vliv na půdu, schopnost zvyšovat a stabilizovat výnosy, omezovat růst plevelů, zlepšovat zdravotní stav plodin a sniţovat výskyt některých škodlivých organismů. Pěstování LOS jako hlavní plodiny se jeví jako jedno z perspektivních řešení směřujících ke zvýšení soběstačnosti ekologických farem s ohledem na zásobení kvalitním domácím jadrným krmivem s vysokým obsahem proteinů. Tak mohou ekofarmy sníţit svou závislost na importu biokrmiv ze zahraničí, coţ můţe přispět ke zlepšení jejich ekonomické situace. V rámci výzkumného projektu byly proto v letech 2008 - 2010 zakládány maloparcelkové pokusy s hrachem a obilovinami (pšenice, ječmen) za účelem vyzkoušení nových potenciálně vhodných odrůd a jejich kombinací pro pěstování v LOS a stanovení optimálního poměru komponent směsky. Tyto informace jsou nezbytné pro reintrodukci LOS do osevních sledů EZ.

Linie přadného lnu AGT 876/08 vykazuje zvýšený obsah kyseliny olejové ze standardních 15% na 29%. Linie AGT 876/08 v obsahu mastných kyselin neštěpí a zvýšená hladina kyseliny olejové není závislá na ročníku. Linie AGT 876/08 má hnědé semeno, HTS je 5,6 g.

Flaxseed has been widely used in human nutrition as a functional food for thousands of years, while flax oil (more commonly known as linseed oil), because of its strong flavor and limited stability, has a predominant usage in industrial applica-tions 1,2 . The presented study has been conducted within the Project “Flaxseed for human health” which aims to breed a flaxseed with higher levels of the oleic acid at the expense of the unstable α-linolenic acid and, thereby, make conditions for a broad use of flaxseed oil in food and medicine. In order to assess health benefits / risks associated with flaxseed consumption, also biologically active compounds present in this crop, namely phytoestrogen secoisolariciresinol (SECO), carotenoid lutein and cyanogenic glycosides were determined in several cultivars grown under various conditions. For this purpose, high performance liquid chromatography coupled with diode array detector (for determination of SECO and lutein) or with tandem mass spectrometry detector (for determination of cyanogenic glycosides) was evaluated and validated.

Během řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 210.10, která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 205.21 byla vyvinuta z křížení (US 1533 x AO. 904) x 4876. Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 × 10 m2. Homogenizace probíhala 3-4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

V letech 2006–2011 byl proveden screening odrůd polního dřeňového hrachu na obsah celkového a rezistentního škrobu (RŠ). Byly sledovány vztahy mezi obsahem RŠ, sušiny, hodnotami TD – stupeň zralosti, vliv odběrů z jednotlivých pater hrachu. Byla zjištěna optimální doba technologické sklizně pro konzervárenské a mrazírenské využití dřeňového hrachu. Byly porovnány různé způsoby posklizňové úpravy (sušení, mražení, lyofylizace) na obsah RŠ.

Na 26 lokalitách v České republice bylo sledováno druhové spektrum blýskáčků z rodu Meligethes. K hodnocení zastoupení populací jednotlivých druhů byl pouţit index dominance (D). Eudominantním druhem byl na všech lokalitách M. aeneus (Fabricius, 1787), na lokalitách Pivonice, Lazníky, Blučina, Ždár nad Sázavou a Zvole M. subaeneus Sturm, 1845, na lokalitě Věcov M. viridescens Fabricius, 1787 a na lokalitě Bohdalec M. erythropus (Marsham, 1802). Dominantními druhy jsou pouze na některých lokalitách M. subaeneus (Sturm, 1845), M. viridescens Fabricius, 1787 a M. erythropus (Marsham, 1802).

Intercropping of grain legumes and cereals is of special interest in organic farming to increase and stabilise yield levels, reduce weed pressure and sustain plant health. On animal husbandry farms, pea-cereal mixtures may be an interesting crop for green fodder as well as for concentrates. Increasing the self-sufficiency of fodder is in line with the principles of organic agriculture, and reduces the risks related to import of soyprotein, that it may be polluted with GM soya. In 2009 on five certified organic farms, controlled field trials (FT) were conducted with field pea, spring barley and spring wheat in monocultures and mixtures (pea : cereal ratio 60:40). Hay yields were recorded at pea growth phases BBCH 79 and 83. In 2008 and 2009, plot trials (PT) with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were screened to evaluate the suitability of the varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed mixture. Results show that intercropping peas and spring cereals may produce high yields of green fodder.

Publikace si klade za cíl upozornit na možná rizika při pěstování sóji luštinaté na zrno a poukázat na četné přednosti a výhody. Účelem metodiky je poskytnout informace o významných změnách vlastností odrůd, jejich a důležitých bodech pěstitelské technologie zajišťující kladný dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků.

Mikrosatelity nebo jednoduché sekvenční opakování (SSR) jsou velmi rozšířené kategorie repetitivních sekvencí DNA, které se používají v populační genetice a studiích mapování genetické rozmanitosti. Genetické a evoluční mechanismy z pohledu SSR nejsou zcela objasněny. Tři mikrosatelitní lokusy s různou pozicí v genomu hrachu (Pisum sativum L.), A9 aktivní lokus v LTR oblasti bohaté retrotransposony, AD270 a AF016458 se nacházející se v oblasti genu 5'. Srovnávací analýza 35 párů vzorků od sedmi odrůd vypěstovaných z jednoho semene po deset generací, odhalila jednu 4 bp mutaci v 10. generaci vzorku v AD270 lokusu odpovídající skokovému nárůstu v jedné další ATCT jednotce opakování.Odhadovaná míra mutace byla 4,76 x 10 (-3) na lokus a na generaci, s 95% intervalem spolehlivosti 1,2 x 10 (-4) až 2,7 x 10 (-2). Srovnávací položky odrůdy Bohatýr získané z různých kolekcí genových zdrojů , ukázaly intra a inter-odrůdovou variabilitu v doprovodných a opakovaných sekvencích. Rozdíly ve velikosti fragmentu a střídání sekvencí byly nalezeny i v dlouhodobém horizontu v in vitro organogenní kultuře, založené v roce 1983 svědčící o somatickém mutačním procesu. Důkaz homoplasie byl zjištěn v rámci nezávislých genotypů hrachu, která nepříznivě ovlivňuje spolehlivost genových zdrojů, ale také vysoce prošlechtěného materiálů. Závěry této studie mají důležitý význam pro studium fylogeneze rodu Pisum, určení odrůdy a postup registrace odrůd hrachu, kde míra mutace ovlivňuje genetickou rozmanitost a efektivních odhady velikosti výchozí populace.

Retrotransposon segments were characterized and inter-retrotransposon amplified polymorphism (IRAP) markers developed for cultivated flax (Linum usitatissimum L.) and the Linum genus. Over 75 distinct long terminal repeat retrotransposon segments were cloned, the first set for Linum, and specific primers designed for them. IRAP was then used to evaluate genetic diversity among 708 accessions of cultivated flax. Application of Bayesian methods for clustering resulted in the robust identification of 20 clusters of accessions, which were unstratified according to origin or user type.These findings provide a basis for better flax germplasm management, core collection establishment, and exploration of diversity in breeding, as well as for exploration of the role of retrotransposons in flax genome dynamics.

At the present flax seeds are known as functional food. Whole linseed contains 41 % of fat of which 70 % belong to polyunsaturated fatty acids (PUFA) and more than half of fatty acids (FA) belong to alfa-linolenic acid (ALA - C18, n-3 FA) – 50 – 62 % of flax oil or 22 % of whole seed2-5 . The second important essential FA is linoleic acid (LA - C18, n-6 FA). It represents 17 % of all FA6 . The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided to groups with high and low content of (ALA). There were analyzed 33 genotypes of linseed, thereof 21 breeding lines and 12 varieties. Proportional representation of FA was realized by the norm ČSN EN ISO 5508. The oil content was analyzed according to internal methodology of Agritec Ltd., which was based on the norm ČSN EN ISO 659.

Cílem metodiky je předložit šlechtitelské, množitelské a pěstitelské praxi metodiky pro snížení výskytu námelovitosti. Doporučené metodické postupy vznikly na základě studia příčin a vlivů, které způsobují vyšší výskyt sklerocií námele v porostech žita.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Bílá hniloba řepky, kterou působí polyfágní patogen Sclerotinia sclerotiorum, je významná choroba řepky ozimé nejen v České republice, ale i ve světě. V letech 2007-2010 byla sledována přítomnost askospor Sclerotinia sclerotiorum na poupatech a květních plátcích v porostech řepky na dvou vybraných lokalitách (Opava, Šumperk). Zdrojem infekce jsou askospory patogena. Patogen byl detekován kultivací odebraných květů na živné půdě (PDA). Na základě napadení okvětních plátků odebraných v růstové fázi BBCH 61-65 bylo stanoveno napadení okvětních plátků řepky a následně vyhodnoceno skutečné napadení řepky. Výsledky byly dány do korelace a statisticky porovnány. Rozsah napadení porostu řepky touto houbovou chorobou závisí na míře výskytu zdroje infekce a na povětrnostních podmínkách na dané lokalitě.