Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Agrobase: informační noviny Agrární komory ČR. 2015(5), 20–21.

Úroda. 2015, 63(6), 55–58. ISSN 0139-6013.

In: XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin: sborník abstraktů: 1. – 3. 9. 2015. V Praze: ČZU, 2015, s. 90–91.

Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu [CD], s. 391–394. ISSN 0139-6013.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 88–91, ISBN 978-80-213-2598-2.

Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu, 207–210. ISSN 0139-6013.

Dřepčíci (Phyllotreta spp., Psylliodes spp.) a pilatka řepková (Athalia rosae) patří k lokálním, v některých letech vážným škůdcům. V našich pokusech byly testovány účinnosti insekticidních látek ze skupiny pyretroidů, neonikotinoidů, organofosfátů na jedince dřepčíků sbíraných v letech 2012 – 2013 a housenice pilatky řepkové v roce sbírané v roce 2014 dle metodiky IRAC 011, 021 a 025. Tyto látky dosahovaly u většiny testovaných sub-populací účinnosti 100 %. Housenice pilatky řepkové byly v roce 2014 vysoce citlivé téměř na všechny testované účinné látky.

V letech 2011-2013 byla testována citlivost českých a částečně i slovenských populací blýskáčků (2011: 86 populací, 2012: 68 populací, 2013: 60 populací) současně na pyretroid lambda-cyhalothrin a neonikotinoid thiacloprid. V mnoha případech byly mezi jednotlivými populacemi zaznamenány signifikantní rozdíly (p<0,05) v hodnotách LD50 a LD90 pro lambda-cyhalothrin i thiacloprid. Mezi netransformovanými hodnotami LD50 a LD90 odhadnutými pro obě účinné látky nebyla zaznamenána žádná korelace. U transformovaných hodnot byla zaznamenána slabá avšak signifikantní korelace (r = 0.38291) mezi Log10 hodnotami LD90 odhadnutými pro obě látky jen v roce 2012. České populace blýskáčků vykazují velmi nízkou citlivost na lambda-cyhalothrin a vysokou variabilitu v kontaktní citlivosti na thiacloprid.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testů na citlivost populací blýskáčků (Meligethes spp.) k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl v roce 2013. Zvolenou laboratorní metodou byl Adult vial test: lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025. Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 55 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu/ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale mnohde výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) REFERENČNÍ dávka: 30 g ú.l/ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude hodnocená populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle metodiky IRAC č. 025 označena (tedy jaký ji bude přiřazen kód citlivosti): kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace. Další důležitou dávkou v rámci testovaného spektra byla dávka představující minimální registrovanou dávku do řepky v ČR. Nepracovalo se však s dávkou 300 g ú.l./ha, nýbrž s dávkou 307,2 g ú.l./ha (důvodem bylo dodržení jednotného násobku mezi po sobě jdoucími dávkami; násobek: 3,2). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti moravských populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.

Bioekonomika se stává jedním z rozhodujících nástrojů stabilizace a oživování ekonomiky podporovaných v rámci nastupujícího evropského rámcového programu “HORIZONT 2020“. Prosazují se nové multi-disciplinární přístupy propojující vice odvětví. Bioekonomika je založena na využití biotechnologií a surovin z obnovitelných zdrojů. Lýková vlákna jako obnovitelné zdroje přírodních vláken mají významnou úlohu v různých oblastech aplikace jako stavebnictví, textile, automotive a agrotextilie. Jedním z vývojových směrů pro využití biotechnologií je využití enzymatického zpracování lýkových vláken směřující k zefektivnění při prvotních procesech zpracování vlákenných surovin.

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Cílem prací bylo ověřit vypovídací schopnost metody umělé polní inokulace jednotlivých rostlin řepky olejky myceliem patogena Sclerotinia sclerotiorum na počátku kvetení. Princip metody spočíval ve vnesení mycelia patogena do uměle poraněného stonku rostliny. Hodnocení bylo provedeno 6. a 8. den od založení. Byla hodnocena délka a hloubka infekce u 4 genotypů řepky olejky na dvou lokalitách Opava a Rapotín. Na lokalitě Opava byl stanoven obsah glukosinolátů v osivu a ve stoncích a listech řepky v den inokulace. Větší rozdíly v napadení byly zaznamenány v prvním termínu hodnocení. Byla zaznamenána vysoká pozitivní korelace mezi hloubkou infekce 6. a 8. den v Opavě, dále mezi obsahem glukosinolátů v osivu a délkou infekce a obsahem glukosinolátů ve stoncích a hloubkou infekce. Vysoká negativní korelace byla zaznamenána mezi délkou infekce 8. den a obsahem glukosinolátů v listech a mezi obsahem glukosinolátů v osivu a listech.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 63 populací odebraných na různých lokalitách ČR v roce 2013. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí v ČR registrovaného přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.