Přečtěte si více

Cílem projektu je nalezení dalších faktorů ovlivňujících kalogenezi a organogenezi u lnu v podmínkách prašníkové kultury, vývoj mikrosporové kultury a porovnání jejich účinnosti v produkci dihaploidních rostlin.

Cílem řešení je využití vlastností současných povolených a nových odrůd kmínu, které se vyznačují neopadavostí a vysokým obsahem silice s podílem více jak 50 % karvonu.

Projekt je zaměřen na posouzení a doporučení zahraničních odrůd konopí setého (Canabis sativa) pro pěstování v půdních a klimatických podmínkách České republiky.

Předmětem řešení je návrh na rozšíření pěstování olejného lnu v okrajových (marginálních) oblastech na půdách s nižší úrodnosti, kde intenzivní plodiny neposkytují požadované výnosy, dále půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů a půdy s vyšším obsahem Cd.

Projekt je zaměřen na výzkum geneticko­‑šlechtitelských metod lnu pro získání komplexní metodiky a šlechtitelských materiálů s různým využitím.

Cílem projektu je studium vlivu imobilizace minerálního dusíku zaoráním obilní slámy na symbiotickou fixaci dusíku, na výnosotvorné prvky a výnos semen.

Předmětem řešení projektu je tvorba genotypů hrachu (Pisum sativum L.) se zvýšenou rezistencí k vybraným houbovým patogenům (Fusarium spp., Mycosphaerella pinodes, Rhizoctonia solani).

S ohledem na předpokládanou změnu ve struktuře našeho zemědělství a pokroku ve šlechtění lupiny v zahraničí se znovu vytváří předpoklady pro pěstování tohoto druhu v ČR. Genotypy tzv. "sladkých" lupin, Lupinus ssp. se ukazují jako perspektivní plodiny s vysokým obsahem bílkovin v semeni (46–48 %), které jsou využitelné jak v krmivářském, tak i potravinářském průmyslu.

Cílem projektu je vyřešit a vypracovat nové metody pěstování, sklizně a posklizňové úpravy stonku vhodné pro současné a některé nové odrůdy olejného lnu, s odolností vůči chorobám, se zřetelem na vícestranné užití tj. využití semene i stonku.

Klasickými metodami a postupy genového inženýrství vytvořit non-GM a GM linie luskovin s kumulovanými geny rezistence (viry, houbové choroby, hmyzí škůdci), tyto materiály komplexně charakterizovat a předat k odrůdové finalizaci šlechtitelským subjektům.

Předmětem řešení tohoto projektu je analyzovat biologicky aktivní látky v semeni lnu, především fytoestrogeny, a změnit skladbu mastných kyselin v semenném oleji ve prospěch kyseliny olejové a tím vytvořit předpoklady k širokému využití lněného semene v potravinářství a medicíně.

Cílem bylo vybrat vhodný konstrukt a provést transformaci lnu s cílovým genem zlepšujícím v nějakém směru vlastnosti lnu. Byly vyvinuty metody detekce transgenu ve lnu met.PCR. Linie přadného lnu s detek.vyšším obs. vlákna ve stonku budou využity ve šlechtění.

V tomto projektu budeme modifikovat glykosylační dráhu v semenech rostlin tak, aby vznikající glykoproteiny odpovídaly savčím a zejména lidským glykoproteinům. Pomocí postupů syntetické biologie sestavíme vícegenový konstrukt, obsahující geny z metabolických drah lidské glykosylace a umlčující geny zodpovědné syntézu specifických a1,2-xylozových a a1,3-fukozových glykoproteinů pod kontrolou promotorů aktivních v semenech.

Cílem projektu je nalézt alespoň jeden kmen řas, který by mohly být aktivní při screeningu spojeného s biosyntézou strigolaktonů. U vybraných kmenů mikrořas ověřit různorodé účinky strigolaktonů běžně dostupnými metodami.

Projekt je zaměřen na zvýšení produktivity této plodiny a následně využití pro potravinářskou i nepotravinářskou produkci, zejména výrobu olejů a farmakologicky účinných látek. S pomocí technik molekulární biologie, in vitro kultur, genomiky a metabolomiky budou odvozeny genotypy s vysokou produkcí semene a oleje a budou připraveny postupy pro biotechnologickou modifikaci této plodiny se zaměřením na produkci biomasy pro průmyslové zpracování.

Hlavní cíle projektu jsou: 1) Využití nových syntetických cytokininových derivátů pro rostlinné biotechnologie - aplikace u rekalcitrantních plodin kmínu, lnu a hrachu. 2) Zvýšená responsivita a regenerační potenciál v prašníkových / mikrosporových kulturách kmínu, lnu a hrachu aplikací derivátů cytokininů, včetně produkce haploidních a dihaploidních regenerantů. 3) Nový šlechtitelský materiál - geneticky stabilizované a fenotypově charakterizované dihaploidní linie kmínu, lnu a hrachu s vysokým potenciálem finalizace v podobě kvalitativně nových odrůd předmětných plodin.

Cílem bylo vyvinout soubor molekulárně charakterizovaných rekombinantních introgresní linií (RIL) hrachu nesoucí na genetickém pozadí kulturního hrachu setého fragmenty planého hrachu. Prostudovat chování mobilních DNA elementů během genomové introgrese.

Identifikace genu Fw, zodpovídajícího za úplnou rezistenci k fuzáriovému vadnutí (Fusarium oxysporum f.sp. pisi - rase 1). Ověření hypotézy, že FRR2 lokus rezistence ke kořenové fuzáriové spále hrachu (Fusarium solani) odpovídá genům DRR206, pI39.