Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Regenerací ze segmentu hypokotylu v in vitro kultuře modrokvěté a hnědosemenné odrůdy Biltstar byla získána linie olejného lnu AGT 181/08 s velmi vysokým obsahem tuku v semeni a velmi vysokým obsahem kyseliny linolenové v tuku. AGT 181/08 má vyšší obsah tuku v semeni a vyšší obsah omega-3 mastné kyseliny - kyseliny linolenové – než výchozí odrůda Biltstar a než Flanders - jediná odrůda olejného lnu stejného typu zapsaná ve Státní odrůdové knize v ČR. AGT 181/08 nese šlechtitelsky cenné markery – bílý hvězdicovitý květ a žluto-šedou barvou semene. Žádná z odrůd olejného lnu zapsaná ve Státní odrůdové knize nemá tento typ květu a stejnou barvu semene. Může se uplatnit jako genetický zdroj uvedených vlastností ve šlechtění olejného lnu pro technické využití oleje, případně pro potravinářské využití celého semene nebo jako zdroj omega-3 mastných kyselin v doplňkové výživě.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Na základě podkladu pro vydání rozhodnutí v řízení pro registraci odrůdy č. NOÚ/5077227 byla v roce 2009 registrována nová odrůda přadného lnu RINA.

Lignans are phytoestrogens which are present in a wide variety of plants. Epidemiological studies indicate that phytoestrogen-rich diets reduce risk of various hormone-dependent cancers, heart disease, and osteroporosis. One of the reachest dietary sources of lignans are flaxseeds, with glycosides of secoisolariciresinol (SECO) and matairesi-nol (MAT) as the major components. In this study LC-MS/MS method for the determination of plant lignans SECO and MAT in flaxseed was developed for analysis of a wide range of samples: (i) nine cultivars of oil flax treated with two types of fertilisers containing humic acids and (ii) fibre flax cultivar Venica fertilized with preparations contain-ing various amounts of zinc. The levels of major phytoestrogen, SECO, were in range 2312–6994 mg/kg in oil flax and 1570–3100 mg/kg in fibre flax. The content of MAT was significantly lower, ranging from 3 to 9 in oil flax and 7–27 mg/kg in fibre flax.

New enzymes are currently going to have great potencial in bast fibres processing and modifications for different end uses. There are several new technologies using enzymes, which are able to modify fiber parametres, achieve requested properties, improve procesing results and ecology in the area of bast fibres processing and fabrics finishing. Enzymatic retting of flax, enzymatic cottonization of bast fibres, enzymatic hemp separation, enzymatic processing of flax rovings before wet spinning etc. create the group of new technologies supported by effective mechanical treatments. It seems that only complex solution of relations between agrar and processing sphere and utilization of new technologies of biochemical and mechanical processing enable to create suitable conditions for utilization of traditional and perspective renewable fibre sources and to open them ways to new qualities and to other industrial areas of use.

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

Jedná se o výnosnou pozdní až polopozdní odrůdu s velmi vysokými výnosy především v teplých oblastech. Výhodou odrůdy je špičkový zdravotní stav. Benefit má velmi dobrou odolnost k plísni šedé, fomovému černání a hlízence.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Dosavadním výsledkem práce členů sdružení jsou nově registrované české liniové odrůdy ozimé řepky OPONENT (2006), OKSANA, OPUS, APLAUS (2007) a BENEFIT (2009). Další nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana lnu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

SMÝKALOVÁ, Iva, Prokop ŠMIROUS, Michaela KUBOŠIOVÁ, Nikol GASMANOVÁ a Miroslav GRIGA, 2008. Doubled haploid production via anther culture in annual, winter type of caraway (Carum carvi L.). Acta Physiologiae Plantarum [online]. 31(1), 21. ISSN 1861-1664. Dostupné z: doi:10.1007/s11738-008-0195-x

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

Na pokusných pozemcích na pracovištích v Šumperku, v Troubsku a v Opavě byly v roce 2009 založeny pokusy, ve kterých byla letová aktivita imag stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) monitorována pomocí žlutých misek rozmístěných v porostu v pravidelné mřížce (např. Šumperk: mřížka 6 x 6 misek; Troubsko: mřížka 5 x 5 misek; každá miska vymezená vlastními souřadnicemi). Z takto rozmístěných misek byly dvakrát týdně pořizovány sběry zejména obou sledovaných druhů. Tak byly pro jednotlivé lokality a termíny získány výchozí data pro SADIE analýzu. Pro každou loalitu pak byly za rok 2009 stanoveny tyto hodnoty: Stupně agregace samčích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja). Stupně agregace samičích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja).

Leguminosae includes many economically important and versatile plants, with those used for grains and pulses representing the largest share of cultivated species. The classification of Pisum L. based on morphology and karyology has changed over time . Currently two species P. fulvum Sibth. & Sm. and P. sativum L. are recognized. The taxonomic position of P. abyssinicum is often discussed; whether this lineage has diverged sufficiently from other taxa to be considered a separate species or whether should be placed within P. sativum as a subgroup. Recent phylogenetic studies using various molecular markers have shown close relationship of Pisum to Lathyrus and Vicia. It is undoubtedly nested in Vicia, perhaps in Lathyrus as well, and is very closely allied to Vavilovia.

The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu setého proti škůdcům. Obsahuje seznam nejškodlivějších škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.