Publikace

Vavilovia formosa (Steven) Fed., a small, patch-forming perennial found in upper-alpine screes of the Caucasus, eastern Turkey, northern parts of Iraq, Iran, Syria and Lebanon. Unlike Pisum, the leaflets of Vavilovia unroll rather than unfolding (supervolute rather than conduplicate vernation), and it is a perennial, rhizomatous plant. In these respects and in its ecology, Vavilovia markedly differs from wild and cultivated Pisum and resembles Lathyrus. Species relationships were determined for 31 species of tribe Fabeae using sequences for four regions known to be informative for the group ; the maturase K, trnL-F and trnS-G spacer regions of chloroplast DNA, and the internal transcribed spacer (ITS) region of nuclear DNA. Maximum parsimony and Bayesian analysis of combined sequence data confirmed Vavilovia as a separate group positioned between Lathyrus and Pisum.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

Luskoviny patřily mezi první rostliny, které zemědělci pěstovali. Fazol se pěstoval nejdříve v Mexiku, bob a hrách na Středním východě, sója a vigna v Číně. Kromě vysokého obsahu bílkovin mají luštěniny zanedbatelnou energetickou hodnotu a naopak obsahují vlákninu. Luštěniny jsou odjakživa známé jako bohatý zdroj bílkovin. Obsahují však mnohem větší spektrum dieteticky cenných látek, jako jsou: vláknina, složité cukry, rezistentní škrob. Jsou také velmi dobrým zdrojem vitamínů a minerálních látek, především kyseliny listové, draslíku, v současnosti velmi propagovaného selenu a zinku. Naopak obsahují jen velmi málo tuku a jako rostlinná potravina, neobsahují cholesterol. Zdravotnické organizace všeobecně udávají, že bychom měli během týdne sníst alespoň 0,5 kg luštěnin.

Various modifications of Agrobacterium-mediated transformation of flax were tested with the aim of imroving the efficiency of transformation. We tested different conditions as epidermis removal, different cocultivation additives and times of cocultivation duration. The transformation efficiency was measured by GUS expression in explants after 3 weeks on selection medium using the Image Analysis DIA. The introducted genes should enhance the heavy metal accumulation to flax.

Publikace shrnuje současné poznatky o bionomii vybraných škůdců řepky olejky napadajících tuto plodinu v období května resp. června. Jedná se zejména o krytonosce šešulového a bejlomorku kapustovou. Součástí textu jsou též praktické informace popisující způsob monitoringu uvedených škůdců za účelem načasování insekticidní aplikace. Možnosti ochrany proti uvedeným škůdcům jsou v textu popsány též.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

Významnou chorobou v porostech ozimé řepky v jarním období, jejíž výskyt můžeme eliminovat fungicidním ošetřením v době květu, je hlízenka obecná způsobená houbou Sclerotinia sclerotiorum. Vizuální příznaky napadení rostlin se zpravidla objevují v době tvorby šešulí, dozrávání až sklizňové zralosti. Choroba způsobuje každoročně vysoké výnosové ztráty. Příspěvek poukazuje na nebezpečí vzniku infekce porostů řepky a doporučuje vhodné způsoby fungicidního ošetření.

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p < 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Byla získána data o šíření mikrosatelitních repetic v genomu rostlin čeledi Fabaceae pomocí transpozice nového Ty1-copia MARTIAN 8.5 kb long retrotransposonu. Tento byl isolován a popsaná z genomu hrachu setého, na základě analýzy 45 SSR sekvencí nesoucích TC repetici. Byla zjištěna vysoká evoluční konzerovanost především koncové LTR oblasti v rámci čeledi Fabaceae.

Publikace shrnuje současné poznatky o bionomii vybraných škůdců řepky olejky napadajících tuto plodinu v období března resp. dubna. Jedná se zejména o krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového. Dále o blýskáčka řepkového. Součástí textu jsou též praktické informace popisující způsob monitoringu uvedených škůdců za účelem načasování insekticidní aplikace. Možnosti ochrany proti uvedeným škůdcům jsou v textu popsány též.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

Total starch (TS), amylose and resistant starch (RS) were determined in the sets of smooth pea and wrinkled pea varieties in the years 2006-2008. Starch content of smooth peas varied in the range 53.61 – 57.23%. Average amylose content was 27.8 %. Resistant starch content varied from 2.07% to 6.31%. Content of starch at wrinkled pea varied from 26.57% to 32.55%. Average amylose content was 76.82 % of total starch. Resistant starch content of 11 garden pea cultivars was studied in three different terms of technological harvest.

Na pokusných pozemcích zkušebních stanic v Šumperku a Opavě je od roku 2000 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. V rámci mezistaničních zkoušek výkonu bylo v letech 2006 až 2008 vyhodnoceno na 50 nově vyšlechtěných genotypů ročně. Vybrané materiály pocházely ze šlechtitelských pracovišť v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumci nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost genotypů k chorobám, zejména vůči fomové hnilobě brukvovitých (Leptosphaeria maculans) a bílé hnilobě řepky (Sclerotinia sclerotiorum). Tyto choroby způsobují každoročně hospodářské škody a ekonomické ztráty na výnosech. V příspěvku jsme porovnali vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči vybraným chorobám v různých povětrnostních podmínkách Opavy a Šumperku a vliv intenzity napadení na výnos.

Enzymes as natural retting agents have title role in field dew-retting process of bast plants like hemp and flax. Recent studies, laboratory and pilot trials show that enzymatically activated processing of hemp and flax is able to improve or replace traditional procedures of bast plant processing improving reproducibility, fibres yield and quality. Enzymes are able to reduce amount of non-cellulosic binding layers in hemp and flax technical fibres and therefore facilitate bast fibres separation and elementarization. Several special enzymatic agents for bast fibres elementarization Texazym BFE, Texazym SER-3 or Texazym SCW have been developed by Inotex Ltd. and tested for flax and hemp fibres separation. Two opportunities of enzymes applications are presented. At first comparison of dew retted and unretted hemp decortication together with follow-up fibres separation with enzymatic pretreatment versus without any pretreatment are discussed.

Metodika pěstování kmínu kořenného poskytuje nejen pěstitelům této plodiny ucelený návod pro zakládání, agrotechnické zásahy, sklizeň a následné využití kmínu kořenného.

Bobovité (Fabaceae Endl.) patří mezi nejrozsáhlejší čeledi rostlin na Zemi, zahrnující přez 800 rodů a 20 tisíc druhů na všech kontinentech. Mnoho z těchto zástupců jsou ekonomicky důležité plodiny, využívané pro rozmanité účely, včetně potravin, krmiva pro hospodářská zvířata a množství technologických účelů. Luskoviny byly člověku známé rozhodně již dříve, než se započalo s jejich pěstováním. Tak jako u ostatních rostlin, proces domestikace a pěstování vedl k morfologickým změnám, které velmi připomínají postupy výběru současných šlechtitelských programů. V případě luskovin hlavními kritérii výběru byly: 1). nepukavé lusky, 2). větší velikost semen, 3). hladké a tenčí osemení a 4). snížení či eliminace antinutričních nebo přímo toxických obsahových látek. První doklady o znalosti luštěnin u Slovanů jsou z období 3. až 2. století př.n.l, u obyvatelstva Ukrajiny, běloruského Polesí a Podněpří.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu vůči chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.