Publikace

Účinné regenerační systémy patří k nejdůležitějším předpokladům úspěšné genetické transformace. Obecně je většina luskovin považována za obtížně geneticky transformovatelné. V případě hrachu byly pro genetickou transformaci pomocí Agrobacteria využity tři techniky (embryogeneze, organogeneze a in vivo). Plazmid obsahoval reporterový gen uidA a selekční geny nptII nebo bar.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Cílem práce je vytvoření genotypů hrachu s komplexní odolností vůči několika houbovým patogenům (Erysiphe pisi, Fusarium oxysporum race 1 and 2, Fusarium solani, Rhizoctonia solani).

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Rutinní regenerační protokol pro embryogenní suspenze stále není k dispozici. Takový protokol by znamenal důležitý nástroj pro množení, výběr mutantů a biolostickou transformaci u hrachu. Zde jsou prezentována některá metodologická data ve vztahu k vývoji embryogenních suspenzí u hrachu.

Konopí je tradičně používáno jako vláknitá a energetická plodina s vysokým výnosem biomasy . V posledním desetiletí se objevily první pokusy o využití konopí pro fytoremediační účely, konkrétně pro fytoextrakci těžkých kovů . Přesto, že dostupné informace o genetické varabilitě v akumulaci TK , stejně jako vliv TK na růst rostlin / parametry výnosu a kvality je velmi úlomkovitý a stále ještě není dostatečný pro komerční využití této plodiny pro rozsáhlé půdní fytoextrakce. Zde prezentujeme 3-leté studium (2001-2003) účinků Cd a Pb na růst a akumulaci TK u čtyři odrůd konopí.

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Cílem práce bylo ověření pěstování kmínu kořenného na dvou stanovištích, ve variantách bez krycí plodiny a s krycí plodinou - jarní pšenice, se všemi registrovanými odrůdami Rekord, Prochan a Kepron. Byl stanoven obsah silic a výnos. Lepší výsledky byly v RVO na pokusném stanovišti v Šumperku.

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Výsledky aplikace enzymu stříkáním na stonek zakořeněného a nezakořeněného lnu jsou prezentovány jako stejně dobré jako vliv na výnos a potěrové kvality dlouhého lněného vlákna.

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevniho obrazu selat. V pokusu bylo porovnáváno zkrmování kontrolní krmné směsi se stopovým zastoupením krmného hrachu (Gotik) a směsi s vyšším zastoupením krmného hrachu odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupeni této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevního obrazu selat. V pokusu byl přidáván hrách odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupení této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

Výběr květného typu levandule s vyšší užitnou hodnotou.

Cílem pokusu bylo vyhodnotit vliv ruzných odrud hrachu charakterizovaných rozdílnýcm obsahem antinutricních látek v produkcních smesích pro dojnice. Devadesátidenní pokus na 32 kravách byl rozdelen do trech pokusných(Z, G, GU) a jedné kontrolní skupiny.Pokusné skupiny byly krmney produkcní smesí obsahující 25 % hrachu s ruzným obsahem antinutricních látek. Na základe pokusu mužeme doporucit zkrmování hrachu jako zdroj proteinu a energie domácího puvodu, který muže nahradit dovážené komponety do krmnýchsmesí. Co se týká metabolismu dusíkatých látek, vyšší koncentrace cpavku v bachoru a mocoviny v krvi byla zaznamenána u skupiny Z v porovnání se skupinou GU a G. Tyto výsledky naznacují vyšší degradabilitu dusíkatých látek v neupravených semench hrachu.Pokud jde o mlécnou užitkovost nejnižší indeš mlécné užitkovosti nejnižší produkce bílkovin a laktózy byl zaznamenán u skupiny G.

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.

Šlechtění lnu ve společnosti České republice sleduje světové trendy nepotravinářského využití zemědělských plodin. Jsou vyvíjeny biotechnologické metody zlepšování lnu, které zkracují proces šlechtění. Technika prašníkové kultury urychluje proces odstranění genetické variability ve šlechtěném materiálu. Genetické transformace umožňují začlenění některých nových, ekonomicky důležitých genů do genomu vysoce výnosných odrůd lnu. V laboratořích společnosti Agritec Šumperk ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR byly obě metody zvládnuty a optimalizovány pro účely šlechtění lnu.