Publikace

Len setý olejný - Jantar - právně chráněná odrůda

Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.

Na základě dotazů pěstitelů, zda se ve sklizeném kmínu mohou vyskytovat sklerocia námele, byl proveden rozbor vzorků kmínu z několika lokalit. Přítomnost námele nebyla zjištěna, jednalo se o výskyt sklerocií houby Sclerotinia sclerotiorum.

Vybraný soubor 20 meziliniových F1 hybridů Brassica napus L. bylo hodnoceno z hlediska jejich schopnosti produkovat dihaploidní (DH) rostliny odvozené z mikrospórové kultury následně využitých ve šlechtitelském projektu Česká Řepka. Všechny testované genotypy byly schopny regenerovat embrya z mikrospór podle standardizovaného protokolu, který byl již dříve upraven pro odrůdy/šlechtitelské linie České Řepky; byly zjištěny významné rozdíly v tvorbě embryí mezi jednotlivými genotypy. Fertilní DH regeneranti byly získáni z 12 linií souboru. Ostaních 8 linií v podstatě netvořilo DH rostliny z různých důvodů, zejména v důsledku změněné morfologie mikrosporórových embryí ve spojení s omezenou schopností klíčení/konverze a v důsledku neúspěšného ošetření kolchicinem, které mělo za následek haploidní nebo mixoploidní (chimerické) regeneranty vykazující částečnou nebo úplnou sterilitu.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

Popis metod ochrany hrachu a dalších luskovin proti vybraným škůdcům na základě poznatků získaných při řešení projektu č. 1B44008

Seznam aspectů komplikujících účinnost insekticidních aplikací proti zrnokazovi hrachovému, které velmi úzce souvisí zejména se specifickým chováním samic škůdce při ovipozici.

Pro šlechtění kmínu kořenného je kromě bežných šlechtitelských metod používána také biotechnologická metoda tvorby DH rostlin. Tato metoda nebyla v čeledi Miříkovitých doposud použita kromě mrkve. Ve společenosti Agritec Šumperk je vyvíjena metodika vhodna pro použití DH u kmínu.

Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.

Kromě L-8 a 29H prokázala česká linie Petra vysokou úroveň rezistence proti Ascochyta fabae SPEG. v laboratorních i polních testech. Využití těchto zdrojů v programech šlechtění na rezistenci a tvorba nových zdrojů rezistence se jeví jako velmi perspektivní. Semena jsou k dispozici ve společnost AGRITEC s.r.o.

Choroby fomová hniloba (původce L. maculans) a hlízenka obecná (původce Scl. sclerotiorum) jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (fungicidní ošetření).

Herbicidní ochrana lnu setého

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

Jsou charakterizovány výsledky využití lnu jako zdroje pro biomasu pro energetické, tírenské a papírenské využití.

Na základě Rozhodnutí ÚKZÚZ a šlechtitelského osvědčení č. 56/2006 o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. byla registrována odrůda olejného lnu SL 1201 s navrhovaným názvem JANTAR. Odrůda JANTAR je žlutosemenná odrůda olejného lnu s novou kvalitou - velmi nízkým obsahem kyseliny linolenové.

Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.