Publikace

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

Byla provedena klasifikace 34 aktuálně pěstovaných odrůd hrachu registrovaných v České republice pomocí 42 morfologických deskriptorů, 3 isoenzymových biochemických markerů, 8 mikrosatelitních (SSR) a 2 retrotransposonových DNA markerů. Pro práci byly zvoleny takové molekulární metody, které jsou relativně jednoduché, levné a rychlé. Získané výsledky demonstrují možnosti a odlišovací schopnosti metod založených na DNA.

Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.

Šlechtění lnu ve společnosti České republice sleduje světové trendy nepotravinářského využití zemědělských plodin. Jsou vyvíjeny biotechnologické metody zlepšování lnu, které zkracují proces šlechtění. Technika prašníkové kultury urychluje proces odstranění genetické variability ve šlechtěném materiálu. Genetické transformace umožňují začlenění některých nových, ekonomicky důležitých genů do genomu vysoce výnosných odrůd lnu. V laboratořích společnosti Agritec Šumperk ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR byly obě metody zvládnuty a optimalizovány pro účely šlechtění lnu.

Konopí je tradičně používáno jako vláknitá a energetická plodina s vysokým výnosem biomasy . V posledním desetiletí se objevily první pokusy o využití konopí pro fytoremediační účely, konkrétně pro fytoextrakci těžkých kovů . Přesto, že dostupné informace o genetické varabilitě v akumulaci TK , stejně jako vliv TK na růst rostlin / parametry výnosu a kvality je velmi úlomkovitý a stále ještě není dostatečný pro komerční využití této plodiny pro rozsáhlé půdní fytoextrakce. Zde prezentujeme 3-leté studium (2001-2003) účinků Cd a Pb na růst a akumulaci TK u čtyři odrůd konopí.

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevního obrazu selat. V pokusu byl přidáván hrách odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupení této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy

Cílem předložené studie bylo analyzovat vliv zastoupení krmného hrachu na prametry krevniho obrazu selat. V pokusu bylo porovnáváno zkrmování kontrolní krmné směsi se stopovým zastoupením krmného hrachu (Gotik) a směsi s vyšším zastoupením krmného hrachu odrůdy Gotik, která se vyznažuje vysokým obsahem antinutričních látek. Zastoupeni této komponenty činilo v kontrolní směsi 0,1 % a 18 % v pokusné skupině. Výsledné hodnoty obsahu makroprvku v krvi selat poukazují na změnu metabolismu u těchto zvířat.

Účinné regenerační systémy patří k nejdůležitějším předpokladům úspěšné genetické transformace. Obecně je většina luskovin považována za obtížně geneticky transformovatelné. V případě hrachu byly pro genetickou transformaci pomocí Agrobacteria využity tři techniky (embryogeneze, organogeneze a in vivo). Plazmid obsahoval reporterový gen uidA a selekční geny nptII nebo bar.

Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Produkce dihaploidního materiálu kmínu ozimého cestou pylové embryogeneze byla testována na 10 vybraných materiálech. Sledovala se rozdílnost reakce genotypu na indukcní podmínky in vitro, Vytvárená metodika prinesla mnoho aspektu, které mají vliv na úspešnost indukce embryí a na jejich další regeneraci v in vivo podmínkách. Flow-cytometrické stanovení ploidie získaných regenerantu poukazuje na vysoké zastoupení haploidních rostlin, které byly kolchicnovány pro produkci fertilního ciste homozygotního materiálu. Dihaploid production of winter type of caraway via pollen embryogenesis were tested on 10 selected breeding materials. differences in response of the genotypes during in vitro induction conditions were observed. Established method show on many factors, which significant effect efficiency of embryos production and their followed regeneration under in vivo conditions. Flow cytometry determination of ploidy level of the obtained regenerated plants shown on high percentage of haploid plant mater

Genetická ochrana hrachu je velmi významná. Nesnižuje výnosový potenciál a kvalitu. Výnos a kvalita perspektivních rezistentních genotypů jsou zcela srovnatelné s nejvýnosnějšími náchylnými komerčními odrůdami v letech bez výskytu padlí. Padlí hrachu je u náchylných odrůd nejzávažnější a vysoce rizikovou chorobou, drasticky redukující výnos a kvalitu. Fungicidní ochrana je u nich v letech s vysokým výskytem padlí zcela nezbytná.