Publikace

Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.

Byla hodnocena reakce vybraných odrůd hrachu na soubor isolátů Fusarium solani.

Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.

Na základě pokusných výsledků byl stanoven ekonomický práh škodlivosti, navržen způsob monitoringu v porostu před insekticidním zásahem a vyhodnocena biologická účinnost dostupných insekticidů. Výskyt zrnokaza hrachového (Bruchus pisorum L.) v ČR je často soustředěn do míst, kde se pěstitelé dlouhodobě věnují semenářství hrachu. Pro tyto pěstitele je zrnokaz hrachový velmi důležitý, neboť osivo s výskytem živých jedinců tohoto druhu nesplňuje požadavky pro jeho uvádění do oběhu. Přítomnost živého zrnokaza v osivu resp. v úředně odebraném vzorku osiva je důvodem pro zamítnutí rozmnožovacího materiálu. Masivní výskyt požraných zrn může negativně ovlivnit klíčivost partie osiva. Tato metodika je určena především pro ochranu množitelských porostů a porostů založených za účelem zpracování produkce v potravinářském průmyslu.

V projektu je studována reakce českých odrůd (Adept, Herold, Komet and Menhir) na inokulaci Fusarium solani a na ošetření filtráty upravenými autoklávováním a mikrofiltrací na úrovni intaktních rostlin a v kulturách in vitro. Cílem race je srovnání reakce in vitro a in planta a nalezení nejvhodnější varianty filtrate patogena pro selekce in vitro.

Several large germplasm collections of the Pisum genus are maintained world-wide. To facilitate their management and increase efficiency of their use, a core collection is being currently developed. Traditionally descriptions were made for germplasm accessions by morphological descriptors, together with known pedigree and passport data. In recent years genetic structures of pea germplasm collections have been investigated by several molecular marker approaches. However, after data processing, further use of such data is limited, in the absence of cross-comparison between collections. The key points for the future should be adoption of a common set of markers applied across the developed core sets, together with the deposition and availability of both molecular and agronomical data, creating a virtual world-wide pea germplasm resource for our common benefit.

Inhibitory trypsinu (TI) jsou hlavním antinutričním faktorem semen hrachu. Stanovení TIA (z anglického „Trypsin inhibitor activity“) je využíváno při šlechtění nových odrůd hrachu s důrazem na nízký obsah TI. Z toho vyplývají i požadavky na analytickou metodu, která by měla být rychlá, levná a měla by umožňovat analýzu větších sérií vzorků. Cílem této metodiky je podrobné představení právě takové analytické metody. Metodika je určena pro zemědělské laboratoře, pro které se zabývají problematikou kvality hrachu.

Metodika popisuje indukci mutací u lnu za použití etylmetansulfonátu. Celý postup je podrobně rozepsán do jednotlivých kroků, jsou vypsány veškeré potřebné pomůcky. Metodika slouží šlechtitelům k rozšíření genetické variability a k získání nových vlastností využitelných při tvorbě nových odrůd lnu a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Dragon.

Kombinace biolistické a agrobakteriální metody transformace umožňuje využít výhody obou transformačních systémů (přímého i nepřímého) pro různé rostlinné druhy. Termín agrolistika označuje metodu, která využívá biolistiku pro mechanické narušení explantátů a následnou kokultivaci v agrobakteriální suspenzi. Byl odzkoušen vliv acetosyringonu a L-cysteinu s cílem zvýšit efektivitu transformace.

Cílem metodiky je molekulární markerování genu obnovy samčí fertility (Rfo) u řepky v systému Ogu/INRA za účelem efektivní selekce linií řepky, nesoucích gen Rfo. Tato optimalizovaná metodika je založena na využití markeru SG34 (SCAR), který je ve velmi těsné vazbě s genem obnovy fertility Rfo. Metodika je určena pro laboratoře, které se zabývají problematikou šlechtění řepky ozimé. Metodika bude využívána pro urychlení výběru pylově fertilních rostlin řepky v raných fázích ontogenetického vývoje rostliny (již ve stádiu prvního pravého listu).

Podrobný genotypově nezávislý metodický postup agrobakteriální transformace hrachu s uplatněním pro laboratoře zabývající se genetickými transformacemi luskovin, pro výuku studentů v oboru biotechnologií, pro tvorbu šlechtitelských linií hrachu s vlastnostmi nedosažitelnými klasickými hybridizačními postupy.

Hodnocení kvality zemědělských produktů a potravin je v popředí zájmu vědeckých institucí i široké praxe. Charakteristickým rysem současnosti je provázanost všech článků potravinového řetězce, která je nezbytná v tvrdé konkurenci na domácím i zahraničním trhu. Kvalita surovin a finálních produktů je přitom nezbytným předpokladem úspěchu. Reformy agrární politiky , průvodní jevy globalizace, zostření konkurence a narůstající uvědomění spotřebitelů činí vydání publikace, zachycující současný stav a předpokládané perspektivy vývoje na úseku kvality, užitečným a žádoucím. Kniha je určena pro širší odbornou veřejnost, pro pracovníky výzkumu, zemědělské a potravinářské praxe, zdravotnictví, kontroly, nákupu i obchodu, pedagogy a studenty vysokých a středních škol. Odborná úroveň publikace je dána autorským týmem erudovaných specialistů. Čtenář se seznamuje postupně s různými pojmy souvisejícími s kvalitou a jejím hodnocením u našich hlavních plodin (obiloviny, olejniny, luskoviny, zelenina, ovoce).

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

Konopí kultivarů Benico, Monoica, Fibrol a Bialobrezskie byly pěstovány (2005, 2006, 2007) v přírodně simulovaných podmínkách půd (kontrola) a dále v půdách se zvýšeným obsahem kalů z čistíren odpadních vod vpoměru kalu: půdy: 1:2, 1:3, 1:4, 1:5, 1:6. Zralé části rostlin konopí byly zkoumány pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) pro jejich potenciál k absorpci a hromadění Cd, Pb Zn v semeni, plevách, listech, stonku a kořeni. Statistické vyhodnocení zaznamenaných dat (TK koncentrace a celková akumulace) byly provedeny analýzou variance a vícenásobným porovnáváním - LSD test, statistický program UNISTAT. Akumulace jednotlivých elementů do různých částí rostliny vykazovaly velké rozdíly. Transport Cd a Pb z vegetativních částí (kořen, stonek, listy) do generativních orgánů (tobolky, semena) byla výrazně omezena. Rostliny konopí akumulovaly nejvíce Zn, pak Pb a nejméně Cd.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Byly vytvořeny protokoly agrobakteriální transformace hrachu, které využívají klasickou tkáňovou kulturu (regeneraci mnohonásobných prýtů z děložních segmentů a somatickou embryogenezi z apikálních meristémů) a systém bez využití tkáňových kultur (regenerace rostlin z upravených semen). Transgeny byly stabilně děděny v generacích T1-T3. Všechny transgenní rostliny byly morfologicky normální a fertilní.