Publikace

Na základě Rozhodnutí ÚKZÚZ a šlechtitelského osvědčení č. 56/2006 o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. byla registrována odrůda olejného lnu SL 1201 s navrhovaným názvem JANTAR. Odrůda JANTAR je žlutosemenná odrůda olejného lnu s novou kvalitou - velmi nízkým obsahem kyseliny linolenové.

Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.

Jsou charakterizovány výsledky využití lnu jako zdroje pro biomasu pro energetické, tírenské a papírenské využití.

Společnost Agritec se zabývá šlechtěním tradičního dvouletého kmínu a kmín se zkrácenou délkou vegetační doby (ozimý kmín) po dobu deseti let. Šlechtění je zaměřeno na stabilitu výnosu, dobrý zdravotní stav, obsah silic a neopadavost. Mezi použité šlechtitelské postupy u dvouletého kmínu patří pozitivní a negativní výběr a vynucené samosprášení. Genotypy s lepšími kvantitativními znaky než u běžných odrůd byly získány rekurentní fenotypovou selekcí. Tvorba dihaploidních rostlin je novou šlechtitelskou metodou u kmínu. Tento proces urychlí vytvoření homozygotního a homogenního genotypu. Tato metoda nebyla u kmínu doposud nikde popsána. Metodika tvorby DH kmínu je před dokončením a bude připravená pro běžné používání. Nejlepší výsledky poskytla tvorba DH rostlin kmínu u ozimé formy kmínu. Ozimý kmín je šlechtěn pro neopadavost, vysoký obsah silic, výnos a nevymrzavost.

Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se metodického přístupu k ochraně porostů (semenářských) hrachu proti zrnokazovi hrachovému s cílem dosáhnout produkci semen napadenou pod limitní hranici 1 %.

Ve vegetačním období let 2003 - 2005 vyl na několika lokalitách ČR sledován výskyt patogenů dvouletého kmínu. Monitoring probíhal v jednom podniku začínajícím s pěstováním kmínu a na třech podnicích s tradicí pěstování této plodiny. Nejčastějším patogenem byla septoria carvi. Vyskytovala se ve všech vzorcích, ale její ekonomická škodlivost v polních podmínkách nebyla vysoká. Padlí miříkovitých bylo závažnějším patogenem, jeho povlaky pokryly celou nadzemní část rostlin před sklizní. Sklizená semena napadená padlím nejsou vhodní pro přímou konzumaci, mohou být využita pouze pro zpracování destilací. Jako nejzávažnější patogen se jevila hlízenka obecná. Závažnost této houby v současnosti rapidně roste. Je to pravděpodobně způsobeno zvyšováním ploch pěstovaných náchylných plodin (řepka, slunečnice atd.). Nízký výskyt antraknózy způsobované houbou Mycocentrospora acerina ve sledovaném období je způsoben klimatickými změnami nebo preventivní aplikací fungicidů. Rozdíly mezi regiony byly zaznamenány

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Na 5 lokalitách ČR by uskutečněn sběr izolátů virových patogenů PEMV a PSbMV (determinace symptomy na rostlinách a ELISA), které byly dále charakterizovány biologickými a molekulárními testy. Izoláty s nejvyšší patogenitou bly vybrány pro sekvenování a vývoj konstruktu pro transformaci hrachu. Strategie indukce rezistence byla založena na pathogen-derived resistance (PDR) a post-transkripčním urišování genů (PTGS). Komerční odrůdy byly transformovány a byly získány T1 rostliny s GUS/PCR pozitivní reakcí. Na těchto rostlinách bude dále studována reakce na virovou infekci.

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Cílem této studie bylo zjistit úroven zkrmování hrachu na užitkovost selat. V pokusu byl do krmné smesi pridáván hrách odrudy Gotik s nejvyšším obsahem antinutricních faktoru v porovnání s bežne používanou smesí (skupina A) Pokusné skupiny mely obsah Gotiku následující: skupina B - 9 %, skupina C 18 % a skupina D 27 %. Výsledné hodnoty prírustku a konverze krmiva naznacují vhodnost nahrazení sóji krmných hrachem a tím snížení závislosti na dovozu kompoment do krmných smesi pro prasata.

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.