Publikace

Hodnocení kvality zemědělských produktů a potravin je v popředí zájmu vědeckých institucí i široké praxe. Charakteristickým rysem současnosti je provázanost všech článků potravinového řetězce, která je nezbytná v tvrdé konkurenci na domácím i zahraničním trhu. Kvalita surovin a finálních produktů je přitom nezbytným předpokladem úspěchu. Reformy agrární politiky , průvodní jevy globalizace, zostření konkurence a narůstající uvědomění spotřebitelů činí vydání publikace, zachycující současný stav a předpokládané perspektivy vývoje na úseku kvality, užitečným a žádoucím. Kniha je určena pro širší odbornou veřejnost, pro pracovníky výzkumu, zemědělské a potravinářské praxe, zdravotnictví, kontroly, nákupu i obchodu, pedagogy a studenty vysokých a středních škol. Odborná úroveň publikace je dána autorským týmem erudovaných specialistů. Čtenář se seznamuje postupně s různými pojmy souvisejícími s kvalitou a jejím hodnocením u našich hlavních plodin (obiloviny, olejniny, luskoviny, zelenina, ovoce).

Konopí kultivarů Benico, Monoica, Fibrol a Bialobrezskie byly pěstovány (2005, 2006, 2007) v přírodně simulovaných podmínkách půd (kontrola) a dále v půdách se zvýšeným obsahem kalů z čistíren odpadních vod vpoměru kalu: půdy: 1:2, 1:3, 1:4, 1:5, 1:6. Zralé části rostlin konopí byly zkoumány pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) pro jejich potenciál k absorpci a hromadění Cd, Pb Zn v semeni, plevách, listech, stonku a kořeni. Statistické vyhodnocení zaznamenaných dat (TK koncentrace a celková akumulace) byly provedeny analýzou variance a vícenásobným porovnáváním - LSD test, statistický program UNISTAT. Akumulace jednotlivých elementů do různých částí rostliny vykazovaly velké rozdíly. Transport Cd a Pb z vegetativních částí (kořen, stonek, listy) do generativních orgánů (tobolky, semena) byla výrazně omezena. Rostliny konopí akumulovaly nejvíce Zn, pak Pb a nejméně Cd.

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Byly vytvořeny protokoly agrobakteriální transformace hrachu, které využívají klasickou tkáňovou kulturu (regeneraci mnohonásobných prýtů z děložních segmentů a somatickou embryogenezi z apikálních meristémů) a systém bez využití tkáňových kultur (regenerace rostlin z upravených semen). Transgeny byly stabilně děděny v generacích T1-T3. Všechny transgenní rostliny byly morfologicky normální a fertilní.

Bylo zmapováno druhové spektrum patogenní mykoflory napadených rostlin. Byly získány genetické zdroje rezistence ke komplexu houbových chorob (er-1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm-1), které byly využity ve šlechtitelském procesu. Byly ověřeny inokulační metody testování proti jednotlivým patogenům (E. pisi, F. oxysporum, F. solani, PEMV a PSbMV). Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Byl vybrán materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a PEMV. Získané zdroje odolnosti byly využity k tvorbě nového šlechtitelského materiálu (na všech řešitelských pracovištích - Agritecu s.r.o., Selgenu a.s. a v SEMO Smržice s.r.o.), který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu.

Pro transformace hrachu byl vytvořen nový konstrukt s fúzním proteinem SPI2:GFP tak, aby byla možná nedestruktivní detekce transformovaných tkání a studium lokalizace v buňce. Vstupní kazeta pUCA7-TX s genem gmspi2 – proteázovým inhibitorem izolovaným z hedvábí fúzovaným sekvencí GFP (green fluorescent protein) pod promotorem 35S (triple X) a OCS terminátorem.

Práce se zaměřila na identifikaci bodových mutací v kódující čáasti genů FAD3A a B pro desaturázy lnu, projevující se nízkým obsahem kyseliny linolenové. Byly ověřeny a dále vyvinuty CAPS PCR markery umožňující efektivní výběr. V případě hrachu byla ověřeny a na roszáhlem souboru deklarovaných donorů testovány recesivní mutace v genu eIF4E/sbm-1 lokusu. Byly vyvinuté nové spolehlivé PCR markery využitelné ve šlechtitelském procesu.

V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.

Článek popisuje studium některých faktorů (komponent kultivačních médií) ovlivňujících výtěžnost metody genetické transformace a metody prašníkové kultury u lnu. Je zde popsán vliv thiaminu na kalogenezi a organogenezi v prašníkové kultuře, vliv Ca++ iontů na regeneraci pupenů ze segmentů hypokotylů, vliv sacharózy na produkci prýtů v kultuře mnohonásobných prýtů a vliv sacharózy a MoO4-- iontů na frekvenci zakořeňování prýtů z této kultury. Součástí studie je testování linií olejného i přadného lnu vyprodukovaného metodou prašníkové kultury.

Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.

Metodika popisuje in vitro regeneraci dihaploidních rostlin lnu metodou prašníkové kultury. Celý postup je rozdělen na jednotlivé kroky, které jsou podrobně vysvětleny. Součástí metodiky jsou receptury všech potřebných kultivačních médií. Metodika slouží šlechtitelům k rychlé stabilizaci šlechtitelského materiálu lnu při tvorbě nových odrůd a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.

Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.

Byla získána data o šíření mikrosatelitních repetic v genomu rostlin čeledi Fabaceae pomocí transpozice nového Ty1-copia MARTIAN 8.5 kb long retrotransposonu. Tento byl isolován a popsaná z genomu hrachu setého, na základě analýzy 45 SSR sekvencí nesoucích TC repetici. Byla zjištěna vysoká evoluční konzerovanost především koncové LTR oblasti v rámci čeledi Fabaceae.

Byla hodnocena část národní kolekce lnu, analyzován pasportní deskriptor ACCENAME, detekováno 12 domnělých duplikací, 1 triplikace a 1 kvadruplikace a ty byly dále studovány z hlediska květní morfologie pomocí digitální obrazové analýzy (DOA). Byly zjištěny parametry DOA Area, MaxFeret a Circularity a na základě jejich hodnocení statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými genotypy.