Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

Na základě Rozhodnutí ÚKZÚZ a šlechtitelského osvědčení č. 56/2006 o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. byla registrována odrůda olejného lnu SL 1201 s navrhovaným názvem JANTAR. Odrůda JANTAR je žlutosemenná odrůda olejného lnu s novou kvalitou - velmi nízkým obsahem kyseliny linolenové.

Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.

Jsou charakterizovány výsledky využití lnu jako zdroje pro biomasu pro energetické, tírenské a papírenské využití.

Společnost Agritec se zabývá šlechtěním tradičního dvouletého kmínu a kmín se zkrácenou délkou vegetační doby (ozimý kmín) po dobu deseti let. Šlechtění je zaměřeno na stabilitu výnosu, dobrý zdravotní stav, obsah silic a neopadavost. Mezi použité šlechtitelské postupy u dvouletého kmínu patří pozitivní a negativní výběr a vynucené samosprášení. Genotypy s lepšími kvantitativními znaky než u běžných odrůd byly získány rekurentní fenotypovou selekcí. Tvorba dihaploidních rostlin je novou šlechtitelskou metodou u kmínu. Tento proces urychlí vytvoření homozygotního a homogenního genotypu. Tato metoda nebyla u kmínu doposud nikde popsána. Metodika tvorby DH kmínu je před dokončením a bude připravená pro běžné používání. Nejlepší výsledky poskytla tvorba DH rostlin kmínu u ozimé formy kmínu. Ozimý kmín je šlechtěn pro neopadavost, vysoký obsah silic, výnos a nevymrzavost.

Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se metodického přístupu k ochraně porostů (semenářských) hrachu proti zrnokazovi hrachovému s cílem dosáhnout produkci semen napadenou pod limitní hranici 1 %.

Ve vegetačním období let 2003 - 2005 vyl na několika lokalitách ČR sledován výskyt patogenů dvouletého kmínu. Monitoring probíhal v jednom podniku začínajícím s pěstováním kmínu a na třech podnicích s tradicí pěstování této plodiny. Nejčastějším patogenem byla septoria carvi. Vyskytovala se ve všech vzorcích, ale její ekonomická škodlivost v polních podmínkách nebyla vysoká. Padlí miříkovitých bylo závažnějším patogenem, jeho povlaky pokryly celou nadzemní část rostlin před sklizní. Sklizená semena napadená padlím nejsou vhodní pro přímou konzumaci, mohou být využita pouze pro zpracování destilací. Jako nejzávažnější patogen se jevila hlízenka obecná. Závažnost této houby v současnosti rapidně roste. Je to pravděpodobně způsobeno zvyšováním ploch pěstovaných náchylných plodin (řepka, slunečnice atd.). Nízký výskyt antraknózy způsobované houbou Mycocentrospora acerina ve sledovaném období je způsoben klimatickými změnami nebo preventivní aplikací fungicidů. Rozdíly mezi regiony byly zaznamenány

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

Postup agrobakteriální genetické transformace vycházející ze trí ruzných regeneracních systému (indukce organogeneze z apikálních meristému, nodálních segmentu a regenerace upravených klícících semen) byl overen u 6 genotypu. Byly odzkoušeny ruzné podmínky kokultivace - vliv sonikace, vakuové infiltrace, chemických aditiv (acetosyringone, azacytidine, glutathione, dithiothreitol, L-cystein) a optimalizovány podmínky pro jednotlivé regneracní systémy. Potenciálne transgenní linie byly testovány histochemicky a analyzovány molekulárne PCR a Southern blot. Prenos transgenu byl overen do generace T3. Metodika je pripravena pro transformace konstrukty nesoucími šlechtitelsky a spotrebitelsky využitelné vlastnosti.

Metodický návod byl napsán pro pracoviště provádějící inokulační testy v rámci řešení projektu. Metodický návod obsahuje: - popis klimatických podmínek ve kterých testy probíhají, - popis přípravy inokula, - postup při inokulaci, - stupnici pro hodnocení inokulace.

Cd a Pb představují nejčastěji distribuované škodliviny na zemědělsky využívané půdy. Odrůdy přadného a olejného lnu byly hodnoceny ve čtyřletém přírodně simulovaném experimentu (2001-2004) na jejich toleranci, příjem a akumulaci Cd a Pb. Obecně lze říci, že oba typy lnu dobře snášely zvýšené koncentrace těžkých kovů půdy bez dramatických vlivů na růst rostlin a vývoj. Geneticky založené rozdíly (odrůdové rozdíly) byly pozorovány v přejímání a akumulaci Cd a Pb.

Pomocí 42 morfologických a několika molekulárních markerů, 6 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP retrotransposonových markerů bylo získáno celkem 51 hodnotitelných znaků, na jejichž základě byly vypočítány genetické vzdálenosti a provedena shluková analýza jednak morfologických tak i DNA dat. Zjištěná genetická struktura poslouží jednak k cílovému získání core kolekce, odstranění duplikací a racionalizaci šlechtění.

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.