Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

(2005) Charakterizace genetické diversity kolekce hrachu pomocí molekulárních markerů: staré a současné české odrůdy

Pomocí 42 morfologických a několika molekulárních markerů, 6 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP retrotransposonových markerů bylo získáno celkem 51 hodnotitelných znaků, na jejichž základě byly vypočítány genetické vzdálenosti a provedena shluková analýza jednak morfologických tak i DNA dat. Zjištěná genetická struktura poslouží jednak k cílovému získání core kolekce, odstranění duplikací a racionalizaci šlechtění.

Smýkal Petr, Ing., Ph.D. | Dostálová Radmila, Ing. | Griga Miroslav, RNDr., CSc. | Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

(2005) Základní opatření při sklizni hrachu

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.

Hochman Miroslav, Ing. | Ponížil Antonín, Ing., Mgr., CSc.

(2005) Response of Pisum sativum germplasm resistant to Erysiphe pisi to inoculation with Erysiphe baeumleri, a new pathogen of pea

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Ondřej Michal, RNDr. CSc. | Dostálová Radmila, Ing. | Odstrčilová Lenka

(2005) Krmný hrách ve výživě selat

Cílem této studie bylo zjistit úroven zkrmování hrachu na užitkovost selat. V pokusu byl do krmné smesi pridáván hrách odrudy Gotik s nejvyšším obsahem antinutricních faktoru v porovnání s bežne používanou smesí (skupina A) Pokusné skupiny mely obsah Gotiku následující: skupina B - 9 %, skupina C 18 % a skupina D 27 %. Výsledné hodnoty prírustku a konverze krmiva naznacují vhodnost nahrazení sóji krmných hrachem a tím snížení závislosti na dovozu kompoment do krmných smesi pro prasata.

Ponížil Antonín, Ing., Mgr., CSc.

(2005) The relationships between development of pea zygotic embryo, abscisic acid and storage protein accumulation

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Griga Miroslav, RNDr., CSc. | Horáček Jiří, Mgr., Ph.D. | Klenotičová Helena, RNDr.

(2005) Simulation and Assessment of Environmental Risks of Genetically Modified Peas (Pisum sativum L.) in Central Europe

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Dostálová Radmila, Ing. | Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D. | Griga Miroslav, RNDr., CSc.

(2005) Vliv rozprašovací aplikace enzymu na lněné vlákno

Výsledky aplikace enzymu stříkáním na stonek zakořeněného a nezakořeněného lnu jsou prezentovány jako stejně dobré jako vliv na výnos a potěrové kvality dlouhého lněného vlákna.

Bjelková Marie, Ing., Ph.D. | Šmirous Prokop, Ing., CSc.

(2005) Šlachtenie hrachu proti hubovým patogénum

Cílem práce je vytvoření genotypů hrachu s komplexní odolností vůči několika houbovým patogenům (Erysiphe pisi, Fusarium oxysporum race 1 and 2, Fusarium solani, Rhizoctonia solani).

Dostálová Radmila, Ing. | Ondřej Michal, RNDr. CSc. | Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

(2005) Vliv rekurentní fenotypové selekce na vybrané hospodářské znaky kmínu kořenného (Carum carvi L.)

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Vaculík Antonín, Ing., Ph.D. | Šmirous Prokop, Ing., CSc.

(2005) Direct somatic embryogenesis in pea (Pisum sativum L.): The study of genetic stability based on flow-cytometry, protein and DNA markers

Griga Miroslav, RNDr., CSc. | Klenotičová Helena, RNDr. | Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

(2005) Nové postupy analýzy genomu hrachu

Byly presentovány současné možnosti využívající poslední poznatky genomiky leguminoz a jejich aplikace při studiu genetické diversity kolekcí hrachu. Zvláštní pozornost byla věnována mikrosatelitním a retrotransposonovým markerům.

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

(2005) Detekce plevelu s použitím chlorofilové fluorescence tvořící neutrální síť

Bylo ověřováno použití digitálního snímku a kinetiky fluorescence chlorofylu získaných při měření fluorescenční kamerou FluorCam pro stanovení pokryvnosti plevelu a rozlišení plodiny a plevelu, případně některých plevelných druhů navzájem mezi sebou. Porovnáním měřících protokolů využívajících měření Kautského efektu a zhášecí analýzy (quenching) bylo zjištěno, že vhodným výběrem a nastavením měřícího protokolu a následnou volbou parametru je možné získat snímky poskytující nejen velmi dobré odlišení rostlin od pozadí, ale mohou být s relativně dobrou spolehlivostí odlišeny i některé druhy mezi sebou. Pro stanovení druhových rozdílů mezi plodinou a plevelem byl jako modelový druh použit svízel přítula, který byl porovnáván s pšenicí, řepkou, cukrovkou a slunečnicí. Pro rozlišení bylo použito techniky neuronových sítí, která umožňuje kombinaci mnoha parametrů získaných z fluorescenční kinetiky pro co nejspolehlivější rozpoznání mezi plodinou a svízelem.

Ondřej Michal, RNDr. CSc.

(2005) Vyhodnocení metabolismu, užitkovosti a reprodukce dojnic krmených rozdílnými odrudami pisum sativum

Cílem pokusu bylo vyhodnotit vliv ruzných odrud hrachu charakterizovaných rozdílnýcm obsahem antinutricních látek v produkcních smesích pro dojnice. Devadesátidenní pokus na 32 kravách byl rozdelen do trech pokusných(Z, G, GU) a jedné kontrolní skupiny.Pokusné skupiny byly krmney produkcní smesí obsahující 25 % hrachu s ruzným obsahem antinutricních látek. Na základe pokusu mužeme doporucit zkrmování hrachu jako zdroj proteinu a energie domácího puvodu, který muže nahradit dovážené komponety do krmnýchsmesí. Co se týká metabolismu dusíkatých látek, vyšší koncentrace cpavku v bachoru a mocoviny v krvi byla zaznamenána u skupiny Z v porovnání se skupinou GU a G. Tyto výsledky naznacují vyšší degradabilitu dusíkatých látek v neupravených semench hrachu.Pokud jde o mlécnou užitkovost nejnižší indeš mlécné užitkovosti nejnižší produkce bílkovin a laktózy byl zaznamenán u skupiny G.

Ponížil Antonín, Ing., Mgr., CSc.

(2005) Významní škůdci luskovin

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se významu insekticidního moření osiva semileaf-less odrůd hrachu na snížení škod způsobovaných larvami i dospělci listopasu rodu Sitona a na vývoj výnosových prvků (počet pater obsazených lusky / 1 rostlinu, počet lusků/1 rostlinu, počet semen / 1 rostlinu) a na samotný výnos semen.

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D.

(2005) Inovácia klasifikátora pre hodnotenie genotypov ľanu siateho (Linum usitatissimum L.)

V rámci projektu "Zachování a udržitelné využívání genové základny plodin pro potraviny a zemědělství" výzkumného týmu při Ústavu pro zachování biologické rozmanitosti a biologické bezpečnosti zabývá charakterizací a hodnocení 265 genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.) . Nezbytnou součástí řešení tohoto úkolu bylo vytvořit jednotný systém hodnocení, popis a klasifikace vybraných genotypů. Nejlepší způsob, jak dosáhnout jednotného hodnocení všech genotypů byl prostřednictvím inovace existoval a mezinárodně používaných seznamů deskriptorů - UPOV (1995), Česká národní seznam deskriptorů (2000), Rosenberg seznam deskriptorů (1978), VIR (1989) , IFDB seznam deskriptorů (1994). Inovovaný seznam deskriptorů obsahuje 93 deskriptorů. Odtud, 63 deskriptorů patří k morfologické znaky, 21 deskriptory jsou zvláštní biologické vlastnosti, a 8 jsou deskriptory pro hospodářské vlastnostmi.

Pavelek Martin, Ing. CSc. | Bjelková Marie, Ing., Ph.D. | Tejklová Eva, RNDr.

(2004) Inovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnost

Inovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnostInovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnost.