Publikace

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Na 5 lokalitách ČR by uskutečněn sběr izolátů virových patogenů PEMV a PSbMV (determinace symptomy na rostlinách a ELISA), které byly dále charakterizovány biologickými a molekulárními testy. Izoláty s nejvyšší patogenitou bly vybrány pro sekvenování a vývoj konstruktu pro transformaci hrachu. Strategie indukce rezistence byla založena na pathogen-derived resistance (PDR) a post-transkripčním urišování genů (PTGS). Komerční odrůdy byly transformovány a byly získány T1 rostliny s GUS/PCR pozitivní reakcí. Na těchto rostlinách bude dále studována reakce na virovou infekci.

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Publikace popisuje vývoj nového DNA markerovacího systému využívajících v genomu hrachu abundatních Ty3-gypsy typ retrotransposonových elementů aplikovaný ve schématu inter-retrotransposonového amplifikovaného polymorfismu (IRAP). Metoda demonstruje spolehlivost a efektivitu identifikace geneticky blízce příbuzných odrůd hrachu.

V podmínkách České republiky mohou někteří hmyzí škůdci vážně narušit růst a vývoj bobu obecného. Obzvláště imága a larvy listopasa čárkovaného (Sitona lineatus L.), mšice maková (Aphis fabae Scopoli), třásněnky a zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus Boheman). Následkem jejich působení je pokles některých růstových a výnosových parametrů bobu.

V rámci testování odolnosti řepky olejky ozimé k chorobám byly v laboratorních podmínkách provedeny inokulační testy s izolátem Leptosphaeria maculans. Izolát patogena použitý v testech byl získán na Olomouc (ČR) . Tento izolát jako jediný vykazoval vlastnosti agresivního izolátu Tox+ (tvorba žlutého pigmentu na agaru a tvorba pyknid). Inokulace rostlin byla provedena ve stadiu děložních listů vpichem suspenze pyknospor. Celkem bylo hodnoceno 94 DH linií a 4 kontrolní odrůdy Capitol, Jesper, Mohikan, Orkan (výchozí materiál). Testy byly rozděleny do 6 sérií. Laboratorní podmínky: osvětlení: 12 hodin den/12 hodin noc, teplota: den 18-20oC, noc 15oC, vysoká relativní vlhkost vzduchu (90%). Hodnocení bylo provedeno 11 dnů od inokulace. Hodnocení bylo provedeno stupnicí 1-9 (1 – zdravá rostlina bez hnědého lemu v místě inokulace, 9 – zřetelné zborcení pletiva asi 10.den od inokulace doprovázené velmi rozsáhlou sporulací, leze jsou větší než 5 mm s difundujícími okraji). Nejnižší napadení bylo 2,0

Jednou z nejstarších kořeninových rostlin pěstovaných na našem území je kmínu kořenný. V ČR jsou nyní registrovány 3 odrůdy neopadavého kmínu kořenného, v EU je celkem 12 odrůd zapsáno do společného katalogu odrůd. Společnost Agritec Šumperk společně s MZLU Brno řeší projekt zabývající se šlechtěním kmínu, jeho ochranou proti škodlivým činitelům a tvorbou metodiky pěstování reflektující změny v zemědělských podnicích. Šlechtění kmínu je zaměřeno na kmín se standardní délkou vegetační doby a na kmín se zkrácenou délkou této doby. Při šlechtění se využívá pozitivního a negativního výběru, vynuceného samosprášení a nově také biochemické metody tvorby dihaploidů kmínu. Metodika tvorby DH kmínu nebyla dříve známa a tak byla v Agritecu vypracována a zbývá dořešit dostatečnou vitalitu osiva získaného z DH rostlin kmínu.

Moření osiva hrachu insekticidními mořidly je velmi vhodná ochrana hrachu před listopasy bez negativního dopadu na některé predátory či parazitoidy. Ověřovaná mořidla měla dobrou iniciální i reziduální účinnost nejen na brouky, ale i na larvální stádia tohoto škůdce.

Popis agronomických vlastností, kvality semene a rezistence proti chorobám nové odrůdy ozimé řepky Oponent.

V historii lidstva je len veden jako jedna z nejstarších kulturních plodin. Využitelnost lnu spočívá především v produkci stonku a semene. Základním produkčním hlediskem výroby především olejného lnu je dosažení vysokých parametrů výnosu semene a obsahu oleje za současného nízkého obsahu cizorodých látek. Z tohoto důvodu je tak důležitá kvalita a jakost semene lnu. Průběh růstu, ošetření, sklizně, skladování a zpracování sklizeného semene se významně podílí na změnách kvalitativních parametrů semene zejména při zpracování pro lidský konzum. Požadavky na jakost semene lnu jsou jednak charakterizovány příslušnými normami k danému využití, dále pak vyhláškami a zákony.

Byla provedena izolace SSR markerů. Bylo sekvenováno 30 vzorků, pouze 2 z nich obsahovaly repetitivní motiv. Nově vyvinuté SSR markery byly otestovány na souboru 10 kontrastních odrůd lnu. Jeden z markerů byl polymorfní v rámci testovaného souboru odrůd.

Jednalo se o presentaci využití repetetivní DNA sekvencí jako jsou mikrosatelity a retrotransposony dominujících eukaryotické genomy pro studium genetické struktury populací, nástroj analýzy architektury genomu. Byly oddiskutovány jednotlivé metody využívající tyto sekvence.

Len setý olejný - Jantar - právně chráněná odrůda

Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.

Na základě dotazů pěstitelů, zda se ve sklizeném kmínu mohou vyskytovat sklerocia námele, byl proveden rozbor vzorků kmínu z několika lokalit. Přítomnost námele nebyla zjištěna, jednalo se o výskyt sklerocií houby Sclerotinia sclerotiorum.

Vybraný soubor 20 meziliniových F1 hybridů Brassica napus L. bylo hodnoceno z hlediska jejich schopnosti produkovat dihaploidní (DH) rostliny odvozené z mikrospórové kultury následně využitých ve šlechtitelském projektu Česká Řepka. Všechny testované genotypy byly schopny regenerovat embrya z mikrospór podle standardizovaného protokolu, který byl již dříve upraven pro odrůdy/šlechtitelské linie České Řepky; byly zjištěny významné rozdíly v tvorbě embryí mezi jednotlivými genotypy. Fertilní DH regeneranti byly získáni z 12 linií souboru. Ostaních 8 linií v podstatě netvořilo DH rostliny z různých důvodů, zejména v důsledku změněné morfologie mikrosporórových embryí ve spojení s omezenou schopností klíčení/konverze a v důsledku neúspěšného ošetření kolchicinem, které mělo za následek haploidní nebo mixoploidní (chimerické) regeneranty vykazující částečnou nebo úplnou sterilitu.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.