Publikace

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se metodického přístupu k ochraně porostů (semenářských) hrachu proti zrnokazovi hrachovému s cílem dosáhnout produkci semen napadenou pod limitní hranici 1 %.

Ve vegetačním období let 2003 - 2005 vyl na několika lokalitách ČR sledován výskyt patogenů dvouletého kmínu. Monitoring probíhal v jednom podniku začínajícím s pěstováním kmínu a na třech podnicích s tradicí pěstování této plodiny. Nejčastějším patogenem byla septoria carvi. Vyskytovala se ve všech vzorcích, ale její ekonomická škodlivost v polních podmínkách nebyla vysoká. Padlí miříkovitých bylo závažnějším patogenem, jeho povlaky pokryly celou nadzemní část rostlin před sklizní. Sklizená semena napadená padlím nejsou vhodní pro přímou konzumaci, mohou být využita pouze pro zpracování destilací. Jako nejzávažnější patogen se jevila hlízenka obecná. Závažnost této houby v současnosti rapidně roste. Je to pravděpodobně způsobeno zvyšováním ploch pěstovaných náchylných plodin (řepka, slunečnice atd.). Nízký výskyt antraknózy způsobované houbou Mycocentrospora acerina ve sledovaném období je způsoben klimatickými změnami nebo preventivní aplikací fungicidů. Rozdíly mezi regiony byly zaznamenány

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Na 5 lokalitách ČR by uskutečněn sběr izolátů virových patogenů PEMV a PSbMV (determinace symptomy na rostlinách a ELISA), které byly dále charakterizovány biologickými a molekulárními testy. Izoláty s nejvyšší patogenitou bly vybrány pro sekvenování a vývoj konstruktu pro transformaci hrachu. Strategie indukce rezistence byla založena na pathogen-derived resistance (PDR) a post-transkripčním urišování genů (PTGS). Komerční odrůdy byly transformovány a byly získány T1 rostliny s GUS/PCR pozitivní reakcí. Na těchto rostlinách bude dále studována reakce na virovou infekci.

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Publikace popisuje vývoj nového DNA markerovacího systému využívajících v genomu hrachu abundatních Ty3-gypsy typ retrotransposonových elementů aplikovaný ve schématu inter-retrotransposonového amplifikovaného polymorfismu (IRAP). Metoda demonstruje spolehlivost a efektivitu identifikace geneticky blízce příbuzných odrůd hrachu.

V podmínkách České republiky mohou někteří hmyzí škůdci vážně narušit růst a vývoj bobu obecného. Obzvláště imága a larvy listopasa čárkovaného (Sitona lineatus L.), mšice maková (Aphis fabae Scopoli), třásněnky a zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus Boheman). Následkem jejich působení je pokles některých růstových a výnosových parametrů bobu.

V rámci testování odolnosti řepky olejky ozimé k chorobám byly v laboratorních podmínkách provedeny inokulační testy s izolátem Leptosphaeria maculans. Izolát patogena použitý v testech byl získán na Olomouc (ČR) . Tento izolát jako jediný vykazoval vlastnosti agresivního izolátu Tox+ (tvorba žlutého pigmentu na agaru a tvorba pyknid). Inokulace rostlin byla provedena ve stadiu děložních listů vpichem suspenze pyknospor. Celkem bylo hodnoceno 94 DH linií a 4 kontrolní odrůdy Capitol, Jesper, Mohikan, Orkan (výchozí materiál). Testy byly rozděleny do 6 sérií. Laboratorní podmínky: osvětlení: 12 hodin den/12 hodin noc, teplota: den 18-20oC, noc 15oC, vysoká relativní vlhkost vzduchu (90%). Hodnocení bylo provedeno 11 dnů od inokulace. Hodnocení bylo provedeno stupnicí 1-9 (1 – zdravá rostlina bez hnědého lemu v místě inokulace, 9 – zřetelné zborcení pletiva asi 10.den od inokulace doprovázené velmi rozsáhlou sporulací, leze jsou větší než 5 mm s difundujícími okraji). Nejnižší napadení bylo 2,0

Jednou z nejstarších kořeninových rostlin pěstovaných na našem území je kmínu kořenný. V ČR jsou nyní registrovány 3 odrůdy neopadavého kmínu kořenného, v EU je celkem 12 odrůd zapsáno do společného katalogu odrůd. Společnost Agritec Šumperk společně s MZLU Brno řeší projekt zabývající se šlechtěním kmínu, jeho ochranou proti škodlivým činitelům a tvorbou metodiky pěstování reflektující změny v zemědělských podnicích. Šlechtění kmínu je zaměřeno na kmín se standardní délkou vegetační doby a na kmín se zkrácenou délkou této doby. Při šlechtění se využívá pozitivního a negativního výběru, vynuceného samosprášení a nově také biochemické metody tvorby dihaploidů kmínu. Metodika tvorby DH kmínu nebyla dříve známa a tak byla v Agritecu vypracována a zbývá dořešit dostatečnou vitalitu osiva získaného z DH rostlin kmínu.

Moření osiva hrachu insekticidními mořidly je velmi vhodná ochrana hrachu před listopasy bez negativního dopadu na některé predátory či parazitoidy. Ověřovaná mořidla měla dobrou iniciální i reziduální účinnost nejen na brouky, ale i na larvální stádia tohoto škůdce.

V publikacích je popisován šlechtitelský postup při výběru genotypu kmínu kořenného. Je popsán způsob hodnocení jednotlivých znaků, jejich statistické hodnocení a interpretace získaných výsledků.

Byly presentovány současné možnosti využívající poslední poznatky genomiky leguminoz a jejich aplikace při studiu genetické diversity kolekcí hrachu. Zvláštní pozornost byla věnována mikrosatelitním a retrotransposonovým markerům.

Bylo ověřováno použití digitálního snímku a kinetiky fluorescence chlorofylu získaných při měření fluorescenční kamerou FluorCam pro stanovení pokryvnosti plevelu a rozlišení plodiny a plevelu, případně některých plevelných druhů navzájem mezi sebou. Porovnáním měřících protokolů využívajících měření Kautského efektu a zhášecí analýzy (quenching) bylo zjištěno, že vhodným výběrem a nastavením měřícího protokolu a následnou volbou parametru je možné získat snímky poskytující nejen velmi dobré odlišení rostlin od pozadí, ale mohou být s relativně dobrou spolehlivostí odlišeny i některé druhy mezi sebou. Pro stanovení druhových rozdílů mezi plodinou a plevelem byl jako modelový druh použit svízel přítula, který byl porovnáván s pšenicí, řepkou, cukrovkou a slunečnicí. Pro rozlišení bylo použito techniky neuronových sítí, která umožňuje kombinaci mnoha parametrů získaných z fluorescenční kinetiky pro co nejspolehlivější rozpoznání mezi plodinou a svízelem.

Cílem pokusu bylo vyhodnotit vliv ruzných odrud hrachu charakterizovaných rozdílnýcm obsahem antinutricních látek v produkcních smesích pro dojnice. Devadesátidenní pokus na 32 kravách byl rozdelen do trech pokusných(Z, G, GU) a jedné kontrolní skupiny.Pokusné skupiny byly krmney produkcní smesí obsahující 25 % hrachu s ruzným obsahem antinutricních látek. Na základe pokusu mužeme doporucit zkrmování hrachu jako zdroj proteinu a energie domácího puvodu, který muže nahradit dovážené komponety do krmnýchsmesí. Co se týká metabolismu dusíkatých látek, vyšší koncentrace cpavku v bachoru a mocoviny v krvi byla zaznamenána u skupiny Z v porovnání se skupinou GU a G. Tyto výsledky naznacují vyšší degradabilitu dusíkatých látek v neupravených semench hrachu.Pokud jde o mlécnou užitkovost nejnižší indeš mlécné užitkovosti nejnižší produkce bílkovin a laktózy byl zaznamenán u skupiny G.